| ČESKÁ MARIÁNSKÁ MUZIKA | |||
|
radostná i žalostná, v tři díly rozdělená. Ke cti nerozdílné jediné Trojice, nejsvětější Rodičky a všech svatých. Složená a vydaná od | |||
|
ADAMA MICHNY Z OTRADOVIC, Jindřichohradeckého etc. | |||
|
S povolením Jeho knížetcí Eminenci, PANA, PANA KARDINÁLA Z HARRACHU ETC., arcibiskupa pražského etc. | |||
|
VYTIŠTĚNA V STARÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM V IMPRESSI AKADEMICKÉ. LÉTA PÁNĚ M.DC.XLVII. | |||
|
PRVNÍ OBSAHUJE POBOŽNÉ PÍSNĚ O SLAVNOSTECH BOHA A SYNA BOŽÍHO. DRUHÝ O SLAVNOSTECH RODIČKY BOŽÍ A OBECNÉ O TÉŽ A K TÉŽ MATCE BOŽÍ. TŘETÍ O UMÍRAJÍCÍCH A ZEMŘELÝCH. | |||
|
| PRVNÍ DÍL | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| První díl České mariánské muziky zahrnuje písně podle chronologického postupu svátků během církevního roku (ten začíná první nedělí adventní, tj. čtyři týdny před Hodem božím vánočním). Obsahuje témata vztahující se k Ježíši Kristu a jen druhotně k Panně Marii. Sám Michna je rozdělil do těchto podskupin: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O narození Pána Krista | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1 | Vánoční rosička | Již jest spadla rosička | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Text písně rozvíjí charakteristické téma začátku církevního roku, které je dáno úvodními slovy latinského introitu z rorátů (mše ke cti Panny Marie od adventu až do Narození Páně): RORATE, CAELI, DESUPER, ET NUBES PLUANT JUSTUM; srov. Iz 45,8: Nebesa, vydejte krůpěje shůry, ať kane z oblaků spravedlnost (ve Vulgátě je místo substantiva spravedlnost substantivizované adjektivum spravedlivý ve smyslu mesiášského zaslíbení) a urodí se spása (ve Vulgátě Spasitel) a spravedlnost vyraší s ní; srov. i ČMM 54 (Mariánské larmo, kde se symbol „rosička“ vztahuje na Pannu Marii jako prostřednici) a SM 2 (Druhá adventní – Rorate, Coeli). Zde se symbol „rosička“ vztahuje na Krista. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 2–7 se vztahují k svátku Narození Páně (Nativitas Domini), který se světí 25. prosince. (Ve SM s nimi korespondují písně 4–11.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 2 | Vánoční noc | Chtíc, aby spal, tak zpívala | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tato píseň je dodnes nejznámější ze čtyř Michnových ukolébavek (dalšími jsou ČMM 5, SM 4, SM 76) a ze všech jeho písní; od 17. do 20. století se uvádí v katolických i některých protestantských kancionálech (podrobný výčet uvádí ŠKARKA 1985, str. 326–327) a dá se říci, že zlidověla. Ve starší době existují i její parafráze (viz ŠKARKA 1985, str. 37–38, pozn. 17). O ohlasu této písně v Pastorelle betlemské z r. 1722 kazatele Františka Matouše Kruma píše VAŠICA 1938, str. 218–219 a pozn. 6 na str. 327. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 3 | Vánoční magnét a střelec | Vitej, Pane Jezu Kriste, narozený z Panny čisté | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 4 | Vánoční roztomilost | Toto malé děťátko, to milé nemluvňátko | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 5 | Vánoční kolíbka a kolibání | Čas jest, děťátko, poď, pacholátko | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jedna ze čtyř Michnových ukolébavek (další: ČMM 2, SM 4, SM 76). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 6 | Vánoční vinšovaná pošta | Bůh se nám dnes narodil | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 7 | Vánoční hospoda | Když veškeren svět byl popsán | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Kristu Pánu a jeho svatém jménu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 8–13 byly určeny k svátku Nejsvětějšího jména Ježíš (Sanctissimi Nominis Jesu), který se od r. 1712 slaví druhou neděli po 6. lednu (po tzv. Epiphanii, Zjevení Krista); v době Michnově připadal však ještě na 1. ledna, proto jsou písně této skupiny v ČMM i v SM zařazeny hned za úsek písní vánočních. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 8 | Slova lásky ku Kristu Pánu | Kdykoli mysl s pilnosti zpytuje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 9 | Lahodnost Kristova | Sladký med jest pouhá hořkost | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 10 | Rána života od ruky Spasitele | Raní mne: však jaká rána? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 11 | Ježíš outočiště pokušeného srdce | Kdo mé volání uslyší? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň je motivována několika žalmy: je to především slavný Ž 21(22), začínající slovy Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? (která podle Mt 27,46 a Mk 15,34 zvolal Ježíš na kříži); dále obsahově blízké Ž 34(35) a Ž 68(69). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 12 | Svaté lásky labyrinth | Ach, ach, nevím kudy kam | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Text písně využívá starých témat z řecké mytologie. Láska ke Kristu se nejprve – v 1. a 2. strofě – přirovnává k Ariadne, dceři krétského krále Minoa, pomocnici Theseově; ten totiž po svém zápase s Minotaurem našel cestu z labyrintu jedině díky klubku nití, které mu dala Ariadne. Většina dalších strof tematicky připomíná mýtus o Adonidovi a Afrodite, zejména hledání mrtvého Adonida v horách a lesích; podobný je i symbolický význam květin (také v antickém mýtu je růže spojena s barvou krve Afroditiny). Rovněž nalezení a znovuoživení Adonida se ve východních mýtech slaví jako vítězství (srov. verš 65). Na konci textu se opět vrací první téma: vysvobození z labyrintu. S hledáním Krista se setkáváme také v textu SM 37. Téma hledání milého se ovšem tradičně spojovalo především s Pís 6,1–3 (Zahrada lásky). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 13 | Láska k Lásce suplikuje | Poslyš, Ježíši, vzdychání | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Postní, aneb o umučení Páně | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně ČMM 14–21 byly určeny pro velký pašijový týden (hebdomas maior) od postní neděle do Hodu božího velikonočního. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Žalostná postní tragedye ve čtyry actus rozdělená | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V rámci velkého postního cyklu (14–21) spojil Michna do menšího cyklu písně 14–17, označené jako čtyři dějství jedné tragédie (Kristova ukřižování, srov. ČMM 15, v. 2: jaké vidím divadlo?), které mají sice stejné strofické schéma (osmislabičný verš se střídá se sedmislabičným, rým je střídavý, tedy: 8a 7b 8a 7b), ale jsou opatřeny samostatnými čísly a mají také různé nápěvy. Obsahově jsou to plankty (planctus – nářky, pláče nad smrtí Kristovou). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 14 | Actus první | Zde, zde chtěj se dát najíti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 15 | Actus druhý | Ó lásko, lásko, Kriste můj | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 16 | Actus třetí | Ó kráso, kráso, jsouc z nebe | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stroficky se tato píseň zdánlivě liší od ostatních tří písní malého postního cyklu (ČMM 14, 15 a 17), neboť má na první pohled osmiveršovou strofu; tu je však možno považovat za spojení dvou čtyřveršových strof téhož typu, s jakým se setkáváme u ostatních písní cyklu (tj. 8a 7b 8a 7b). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 17 | Actus čtvrtý | Ach, ó nešťastnou hodinu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tématem písně je kontrast hříchů tří velkých postav SZ – Adama, Noe a Davida – a Ježíšova utrpení na kříži, které vykoupilo i tyto hříchy. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 18 | Divadlo krvavé, Kristus trpící | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Díl první | Když v myšlení usmrcení Ježíše rozjímám | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Díl druhý | Tuť svatá tvář, anjelská zář | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 19 | Utrpná s Kristem trpícím a umirajícím společnost | Tak tedy, lásko jediná, ode mne jsi rozloučená? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ústředním tématem písně jsou arma Christi; viz komentář k ČMM 21. Celý text je prostoupen metaforou víno – krev; v křesťanské liturgii víno symbolizuje krev obětovaného Krista a podle dogmatu se v ni při eucharistii proměňuje. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 20 | Salve a Vale umirájícího křesťana k ukřižovanému Pánu Ježíši | Mdlím, Kriste: smrt jest za dveři | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Viz také ČMM 63 (Pobožně umirajícího Vale a Salve). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 21 | Kytka aneb snopček myrhový. Aneb o umučení Páně | Všecky práce a bolesti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Verš 45: Kříž, trnová koruna, důtky, metla a sloup k bičování, kopí, tyč s houbou namočenou v octě, tři hřeby, dále i probodené ruce a nohy jsou symboly Kristova utrpení a smrti na kříži (arma Christi, „Kristovy znaky“). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Velikonoční | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 22–25 byly složeny pro hlavní velikonoční svátky (Hod boží velikonoční a Velikonoční pondělí). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 22 | Velikonoční alleluja | Ej vesele prozpěvůjme, svaté písně opakůjme | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Název písně uvádí jeden z Kristových mesiášských titulů; viz Zj 5,5: Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, Potomek Davidův; je to zřejmá narážka na Gn 49,9: Mládě lví je Juda; tento titul označuje Krista jako vrchol odvahy, moci a bojovnosti pokolení Judy, čtvrtého syna Jákobova. Symbol lva řvoucího, který probouzí svým dechem lvíčata k životu, se aplikuje jak na Krista, tak na Pannu Marii (srov. ČMM 44). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 23 | Lev z pokolení Júda | Přivitejte, čeští lvové, Lva | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 24 | Velikonoční pasameza | Nyní se vše proměnilo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 25 | Io vicimus. Aneb velikonoční vítězství | Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Vstoupení Páně | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 26–27 byly určeny pro svátek Nanebevstoupení Páně (Ascensio Domini), který se slaví 40. dne po Hodu božím velikonočním. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 26 | Allegro na nebe vstupujícího Krista Ježíše | Všickni lidé se radůjte, mladí, staří, se veselte | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 27 | Jiná o vstoupení. Šťastnější a milejší křesťanský Icarus | Vstup na nebe, sám od sebe, Svítěziteli Kriste | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Významovým východiskem písně je protiklad mezi Ikarem z řeckého mýtu, který skončil tragicky („pohanským Ikarem“), a vítězným Kristem („křesťanským Ikarem“). Mytický Ikaros, prchající se svým otcem Daidalem ze zajetí u krétského krále Minoa na důmyslně zkonstruovaných křídlech, se zřítil a zahynul, protože vylétl příliš vysoko ke slunci. Naproti tomu podle Mk 16,19, L 24,51 a Sk 1,9 Kristus vstoupil slavně na nebe ke svému Otci. I dobrý křesťan bude následovat „křesťanského Ikara“ na této cestě. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Svatodušní | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 28–29 byly určeny pro svátky svatodušní (Spiritus Sanctus), které se slaví 10. den po svátku Nanebevstoupení Páně. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 28 | Svatodušní Holubička | Svatodušní Holubičko, neprodlívej | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Holubice s olivovou ratolestí ze starozákonního vyprávění o potopě (Gn 8,1–14) je zde uváděna ve vztah k holubici, v jejíž podobě se zjevil Duch svatý při Ježíšově křtu (Mt 3,16; Mk 1,10; L 3,22; J 1,32); srov. Gn 8,11: A holubice k němu [Noemovi] v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily. J 1,32: Jan [Křtitel] vydal svědectví: „Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm [tj. Ježíšovi].“ (Srov. SM 47) Zároveň je krotká, mírná holubice symbolem Panny Marie. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 29 | Oheň svatodušní | Ó sem z nebe, vydej sebe, ó ohni vinšovaný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V této písni i v písních SM 45–47 je Duch svatý symbolizován ohněm; srov. Mt 3,11: … on [Ježíš] vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.; Sk 2,3–4: A ukázaly se jim [apoštolům] jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O svaté Trojici | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 30–31 byly určeny pro svátek Nejsvětější Trojice (Sanctissima Trinitas), který se světí první neděli po Hodu božím svatodušním. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 30 | Boží jednota a Trojice | Ó Bože můj, ó kdo jsi ty? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Téma svaté Trojice – jednoho ze základních dogmat křesťanského učení o jediném Bohu žijícím ve třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém) – je zpracováno i v SM 48 a SM 49. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 31 | Lidská křaplavost a anjelská líbeznost při muzice na svatou Trojici | Ohniví serafinové, láskou plápolající | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Podle Bible i pozdějších křesťanských tradic se andělé rozdělují do tří hierarchií a devíti kůrů (sborů) andělských. Text písně postupně vzývá jednotlivé kategorie andělů. Ve SZ jsou anděly I. hierarchie (1) serafové a (2) cherubové, tj. andělské bytosti s čtyřmi až šesti křídly, které mají za úkol střežit boží trůn, a (3) trůnové (lat. throni) vypadající jako zářící plamenná kola (popř. jsou bez tvaru). II. kategorie zahrnuje (4) panstva (dominationes), jejichž prvkem je vzduch, (5) moci neboli síly (virtutes), jejichž prvkem je voda, a (6) potestáty neboli mocnosti neboli vrchnosti (potestates), jejichž prvkem je země. III. kategorii tvoří (7) principátové neboli knížatstva, popř. vlády (principatus), jsou ochrannými duchy provincií; (8) archandělé (archangeli), nejvyšší ze všech andělů, jsou ochrannými duchy měst; někteří archandělé jsou známí v křesťanské biblické tradici i svými jmény: Michael, Rafael, Gabriel. Nejnižší kůr tvoří (9) andělé (angeli), tj. ochránci jednotlivých lidí. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Božím těle | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 32–33 byly určeny pro svátek Božího těla (Corpus Christi), který se slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 32 | Sladké hody těla Božího | Patř každý, jak se skrývá v oblaku chléba | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Motiv hostiny, kterou připravil Ježíš lidem (37–72) a při níž obsluhují andělé (44–45), zpracoval Michna v LČ 11 (Den svádební). Metafora hostiny odkazující na Kristovo tělo v oltářní svátosti se opakuje v SM 52. Píseň se soustřeďuje na ustavení svátosti eucharistie při poslední večeři Páně. Ve verších 7–12 se připomínají památná slova Ježíšova podle J 6,35: Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“ (Srov ČMM 15.) Verš 39 pak uvádí doslovně Ježíšovo ustanovení při poslední večeři Páně; srov. Mt 26,26; Mk 14,22; L 22,19; 1 K 11,24. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 33 | Skrytá střela těla Božího | Drahý plode z Panny čisté | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Hlavním tématem je duchovní prožitek
sjednocení s Kristem skrze hostii a víno jakožto symboly Kristovy oběti, které v materiální
podobě požíváme při eucharistii. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| DRUHÝ DÍL PÍSNÍ o slavnostech Rodičky Boží | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V druhém díle ČMM jsou soustředěny písně mariánské, uspořádané chronologicky podle církevního kalendáře. Michna je rozdělil do devíti podskupin: | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Očišťování Panny Marie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 34 | O Očišťování blahoslavené Panny Marie | Opět veselost, Panenko, veselme se | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň k příležitosti svátku Očišťování Panny Marie (Purificatio Beatae Mariae Virginis [dále jen B. M. V.]), který se světí 2. února. Text se vztahuje na místo v Lukášově evangeliu (L 2,22–24) o židovském ritu očišťování rodičky Ježíšovy. Každá židovská žena se měla po porodu dostavit podle obřadních řádů do chrámu k očistné oběti, jak je to stanoveno SZ v 3. knize Mojžíšově (srov. Lv 12). Tak i Marie s Josefem obětovali po narození Ježíšově. Specifikace oběti je naznačena ve verších 41–43. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Zvěstování | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 35–36 byly určeny ke svátku Zvěstování Panny Marie (Annuntiatio B. M. V.), který se světí 25. března. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 35 | Archanjelské poselství, aneb Zvěstování Panny Marie | Novinu poslouchejte nikdy neslýchanou | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Text písně parafrázuje vyprávění z Lukášova evangelia, jak archanděl Gabriel oznamuje Marii, že bude matkou Ježíše (L 1,26–38). Tematicky obdobné jsou písně ČMM 36, SM 26 a SM 27. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 36 | Archanjelské Ave. Druhá píseň o Zvěstování Panny Marie | Poslyšte a podivte se, jaké jest to veselí | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tematicky navazuje text písně na stejné místo v Lukášově evangeliu (L 1,26–38) jako písně ČMM 35, SM 26 a SM 27. Mystické námluvy a svatba jsou ovšem tématem převážné části písní LČ (2–9). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O bolestné Panně Mariji | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 37–39 zpracovávají téma Matky (sedmi)bolestné (Mater dolorosa), na jejíž památku se slouží mše v pátek po neděli tzv. smrtelné (tj. páté neděli postní před Velikonocemi, tzv. Dominica Passionis). První dvě jsou plankty (pláče) Panny Marie (srov. ČMM 14–17, SM 32). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 37 | Utrpná mdloba bolestné Matky Boží pod křížem | Já Maria, Matka Boží, ach jaké, ach tratím zboží! | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 38 | Matka bolestná | Tečte, slzy, vláhu dejte | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 39 | Utrpnost křesťana s Rodičkou Boží pod křížem | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Díl první | Stála Matka litující u dřeva kříže plačící | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Díl druhý | Svatá máti, rač popříti, bych moh mé srdce raniti | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň je překladem sekvence Stabat Mater dolorosa, za jejíhož
autora se považuje buď františkán Jacopone da Todi (1230?–1306), nebo s větší pravděpodobností
sv. Bonaventura (1221?–1274), františkánský filosof a církevní učitel (Doctor seraphicus);
do češtiny byla překládána již od 14. století. Michna vychází z pozdější verze sekvence,
pravděpodobně z kancionálu Jana Rozenpulta z r. 1601. Ačkoli Michna explicitně
naznačuje v partituře opakování posledního verše každé sloky (tzv. echo), držíme se (v souladu
se ŠKARKOU 1985) výchozí latinské předlohy a echo vypouštíme. Zmínky o Kristových ranách (v. 32–33, 35, 48–50) v srdci upomínají na stigmata sv. Kláry z Kříže. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Navštívení Panny Marie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 40 | Panenské Alžběty navštívení | Jak jest Maria seznala, že jest Alžběta počala | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň složená ke svátku Navštívení Panny Marie (Visitatio B. M. V.), který se slaví 2. července. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Nanebevzetí Panny Marie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 41–44 jsou určeny k svátku Nanebevzetí Panny Marie (Assumptio B. M. V.). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 41 | Veleslavnost blahoslavené Panny Nanebevzetí | Panno, čas jest, nech žalosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Podle církevní tradice a dogmatu (nikoli podle Bible) dostalo se Marii privilegia stejného jako Ježíšovi nespočívat v hrobě, ale být vzata „s tělem i duší do nebeské slávy“. Svátek Nanebevzetí Panny Marie světí se 15. srpna. ŠKARKA 1985 (str. 338) vyslovuje hypotézu, že tato píseň mohla být provedena již 15. srpna 1638 ve stejnojmenné hře pořádané v Brně na počest polského krále Kazimíra. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 42 | Mariánská dennice. Aneb o Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie | Tak tehdy Matka nás nebožátka opouští? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 43 | První Panenské Nanebevzetí | Ó Panno, božskou moudrosti ozdobená! | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 44 | Staročeská třidcatina. Aneb slavnost Nanebevzetí Panny Marie | Radůjte se, ó Čechové, mariánští sodálové | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Text písně prozrazuje, že šlo o dílo spíše příležitostné, určené pro oslavnou akci České mariánské družiny (protireformačního náboženského sdružení založeného v Čechách podle římského vzoru r. 1575). Křižovník Jan František Beckovský (1658 až 1725) dosvědčuje skutečně, že i později měla mírně upravená Michnova píseň takovou funkci (17. srpna 1650 se zpívala v Jindřichově Hradci při převozu zázračného obrazu Panny Marie staroboleslavské – Palladia Země české – z Vídně do Staré Boleslavi). Text této upravené verze publikoval BITNAR 1937. Zpívala se porůznu asi až do druhé poloviny 19. století. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Narození Panny Marie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 45 | Panenské narození | Přešťastný den narození blahoslavené Panny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň byla složena k svátku Narození Panny Marie (Nativitas B. M. V.), který se slaví 8. září. O rodičích Panny Marie se NZ nezmiňuje. Ve starokřesťanské legendě (v Protoevangeliu Jakubovu z doby kolem r. 150) se uvádí jako Mariin otec sv. Jáchym a jako matka sv. Anna; oba jsou v katolické církvi a ve východních církvích prohlášeni za svaté. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Obětování Panny Marie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 46 | Mariánská obět. Aneb o obětování Panny Marie | Mariji vyprovázejme do chrámu vstupujíci | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň byla složena ke svátku Obětování Panny Marie (Praesentatio B. M. V.), který se světí 21. listopadu. Podle legendy byla Marie již jako dítě předurčena rodiči k službě v jeruzalémském chrámu. Jako tříletá prý již sama vystoupila po chrámových schodech do svatyně, kde byla přijata veleknězem a chrámovými ženami. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| O Zasnoubení Rodičky Boží | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 47 | Zasnoubení Rodičky Boží | Den tento jest veselosti, den lásky jest | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň byla určena k svátku Zasnoubení Panny Marie (Sponsalitio B. M. V.), který se slaví 23. ledna. Podle legendy se v jeruzalémském chrámu shromáždilo dvanáct mužů zvolených ze všech izraelských kmenů a předložilo své hole k posvátné věštbě. Pouze hůl starého Josefa, který byl potomkem královského rodu Davidova, vypučela a rozkvetla. Poté se objevil holoubek (symbol Ducha svatého), jemuž byla panenská Marie zasnoubena. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Obecné o Matce Boží a k Matce Boží | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně ČMM 48 a 49 byly zřejmě složeny k uctění svátku Neposkvrněného početí Panny Marie (Conceptio Immaculata B. M. V.), který se světí 8. prosince. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 48 | Lilium mezi trním. Aneb nepoškvrněné početí Rodičky Boží | Co se divíte? což prv nevíte? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 49 | Druhé nepoškvrněné početí Rodičky Boží | Právě, že jsi nejkrásnější, jsi Maria nejčistější | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ČMM 50 i následující ČMM 51 jsou výraznými ukázkami duchovní mariánské erotiky a projevují návaznost na středověkou rytířskou poezii. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 50 | Mariánský milovník | Maria, Boží Matičko, poslyš | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 51 | Mariánský rytíř | Z celého srdce miluji, tebe, Maria, miluji | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mariánský rytíř je paralelou i kontrastem světského rytíře sloužícího dámě svého srdce v dvorské rytířské poezii. Zdůraznění věrnosti a skromnosti upomíná na minnesang (zejm. tzv. hohe Minne), o nějž se už v Michnově době začal znovu projevovat zájem (vrcholu dosáhl až v 18. století). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 52 | Mariánská kající hrdlička | Poslyš, ó Panno milosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň mohla být určena k památce Panny Marie milosrdné (B. M. V. de Mercede, Madonna della Misericordia), která se slaví 24. září. Panna Maria se považuje za nejvyšší přímluvkyni u trůnu božího i při Posledním soudu (jako Matka milosrdenství). Metaforická hrdlička v této písni je asociována s duší ctitele Panny Marie. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 53 | Mariánské Ave | Stotisíckrát pozdravuji, k tobě lásku obnovuji | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Píseň je pozdravnou apostrofou inspirovanou andělským pozdravením z L 1,26–38 (Ave, Maria, gratia plena; Dominus tecum: benedicta tu in mulieribus, et benedictus fructus ventris tui, Jesus. „Zdrávas, Maria, milosti plná; Pán s tebou: požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého. Ježíš.“). Panna Maria je oslovována tradičními symbolickými atributy. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 54 | Mariánské larmo | Kdož mne může spokojiti? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Téma kontrastu pozemského světa a jeho svodů na jedné straně a nejvyšší spravedlnosti nastolené Posledním soudem na straně druhé je v textu spojeno s funkcí Panny Marie jako milosrdné přímluvkyně a ochránkyně. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 55 | Mariánské laskavé zakázaní | Ej všickni, jenž milujete Mariji | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Podobně jako ČMM 47 (viz komentář) se píseň vztahuje na zasnoubení Panny Marie. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 56 | Mariánská myslivost | Mariánští milovníci, Matky Boží služebníci | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Skladba byla zřejmě určena pro České mariánské družiny
(srov. sodálové ve verši 90). Motiv lovu na Pannu Marii, popř. Krista, častý od 13. století, je mysticko-básnickým zpracováním tématu nabytí lidské podstaty Boha v Kristu. Loveným zvířetem býval zpravidla mytický jednorožec, který ztělesňoval nepřemožitelnou sílu, čistotu, panenství a lásku. Stal se symbolem cudnosti a atributem Panny Marie. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| TŘETÍ DÍL PÍSNÍ o umírajících a zemřelých pobožných křesťanův | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Eschatologické téma boží spravedlnosti, trestu a Posledního soudu prostupuje víceméně celý třetí oddíl ČMM. Již pojetí Posledního soudu u starozákonních proroků ohlašuje Boha jako nejvyššího soudce, který přijde soudit živé i mrtvé. „Den Hospodinův“ je očekáván s touhou i strachem (Am 5,18; Iz 13,5nn; Jr 46,10; Jl 4,9–14). Novozákonní pojetí uvádí do Posledního soudu Krista, jehož prostřednictvím Bůh soudí (srov. i Kristův titul Soudce v ČMM 18, v první písni oddílu [ČMM 57] viz v. 24, 33, 44, 63). V NZ jsou eschatologii věnovány zejména tyto kapitoly a tato místa: Mt 24 a 25, L 21, J 5,19 až 30, Zj 6,12–17, Zj 19,11–21 a Zj 20,11–15, 2 Pt 3,7–13. S nadřazeným eschatologickým tématem souvisí i úvahy založené na kontrastu tohoto a onoho světa seskupené do monotematické trojice (Tužebné pobožně umírajícího melankolie), a poněkud vzdáleněji i písně o duších v očistci, tvořící na závěr zpěvníku opět malý trojdílný cyklus písní Duše v očistcovém ohni (ČMM 64, 65, 66). Tematicky příbuzné jsou písně LČ 12–13 a SM 104–118. Ve většině textů je patrné, že Michna byl při zpracování eschatologických témat silně ovlivněn dobovou literaturou z jezuitského kulturního okruhu (srov. VAŠICA 1938, zejm. kap. 9 a 10). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 57 | Alarmo soudu všeobecného | Den, hněvu den, ten hrozný den | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Třetí díl České mariánské muziky je uveden parafrází známé latinské sekvence za mrtvé, nyní začleněné do římského misálu. Jejím autorem je pravděpodobně františkán Thomas de Celano (konec 12. st. – † po r. 1250) Dies irae, dies illa („Den hněvu, onen den“). Text sekvence vychází z proroka Sofonjáše (Sf 1,14–18) a ze Sibylliných proroctví. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tužebné pobožně umírajícího melankolie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 58 | Díl první | Jak dlouho po tvém bodláku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 59 | Druhý díl | Což nad věk náš bídnějšího? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 60 | Třetí díl | Ach nechte tak, ó přátelé | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 61 | Smrt – konec – zvonec | Co smrt jest, chcete věděti? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V písni je zpracováno téma smrti a smrtelnosti jako věčného trestu za hřích a memento pro člověka nekajícného. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 62 | Neskončená věčnost | Ach běda mně, běda, odkud nic nevěda | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Hrozba věčného trestu a věčné nebeské odměny vrcholí parafrází
slov Matoušova evangelia o Posledním soudu: Srov. v. 63–64 a Mt 25,41: Potom řekne těm na levici: „Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!“ Srov. v. 67–68 a Mt 25,34: Tehdy řekne král těm po pravici: „Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.“ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 63 | Pobožně umirajícího Vale a Salve | Poslední bije hodina | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Viz také ČMM 20 (Salve a Vale umírájícího křesťana k ukřižovanému Pánu Ježíši). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Písně 64–66 jsou spjaty společným tematickým
prvkem – osudem duší v očistci. Jim odpovídá ve Svatoroční muzice skupina písní
109–115 (viz
komentář k písni SM 109). Druhý díl písně je obsahově ohlasem kapitoly 5. z Listu Efezským 5; srov. Ef 5,3–5: O smilstvu, jakékoli nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu. Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky! Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Duše v očistcovém ohni | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 64 | První díl | Není, není v mé možnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 65 | Druhý díl | Ó jazyku nezkrocený | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 66 | Třetí a poslední díl | Ach, že jsem se v šanc sadila | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
