Česká mariánská muzika


VÁNOČNÍ ROSIČKA		Česká mariánská muzika 1
1.	Již jest spadla rosička tolikrát žádaná, z nebe spadla rosička jednou vyžádaná, jednou vyžádaná.
2.	Chceš-li vědět, rosička kde se ta nachází? V Betlémě ta vodička šťastně nám vychází, šťastně nám vychází.
3.	Křesťanská, pospěš, duše: rosa jest tekoucí. Ach, nezaspi ji, duše: jest i vytekoucí, jest i vytekoucí.
4.	Zbírej z rána rosičku, pozdě při poledni. Pros za pomoc Mamičku, nebudeš poslední, nebudeš poslední.
5.	Nebudeš, ach, nebudeš, dím opět, poslední: když Josefa mít budeš, budeš jistě přední, budeš jistě přední.
6.	Josef Pěstoun jest kvítek betlémského ráje; Maria jestiť štípek betlémského máje, betlémského máje.
7.	Polila jest ten štípek hojně rosa z nebe; pokropila ten kvítek, člověče, pro tebe, člověče, pro tebe.
8.	Odtud, odtud i tobě teče ta rosička: duše má, vem ji k sobě, jest čerstvá vodička, jest čerstvá vodička.
9.	Žádal David vodičku z čisterny betlémské: teď, člověče, rosičku máš z krve Panenské, máš z krve Panenské.
10.	Tuť přednáším vodičku, žíznivá dušičko: vypi tuto rosičku, skučící hrdličko, skučící hrdličko.
11.	Přestane tak samota tak dávného vdovství: a nastane štědrota bohatého Božství, bohatého Božství.
12.	Nepřestávej, Rosičko, svět obvlažovati: nepřestane, Rosičko, on tě milovati, on tě milovati.
VÁNOČNÍ NOC		Česká mariánská muzika 2
1.	Chtíc, aby spal, tak zpívala Synáčkovi Matka, jenž ponocovala, miláčkovi: »Nynej, rozkošné děťátko, Synu Boží; nynej, nynej, nemluvňátko, světa zboží.
2.	Tobě lůžko jsem ustlala, Spasiteli; tvory k tvé chvále zvolala, Stvořiteli. Nynej, kráso a koruno svrchovaná, nynej, milujících ceno vinšovaná.
3.	Nynej, ta jest matky žádost, holubičko; nynej, všech anjelův radost, má perličko. Slávu, chválu vždy nabudeš od mamičky, když se vyspíš, jísti budeš med včeličky.
4.	Osladímť nim tvou kašičku k tvé libosti; otevřeš, vím, tvou hubičku k té sladkosti. Nynej, ráje mého kvítku, rozmaryne, z tebeť sobě dělám kytku, jenž nezhyne.
5.	Ó fialo, ó lilium, ó růže má! Nynej, vonné konvalium, zahrádko má. Ó loutno má, ó labuť má, můj slavíčku! Nynej, libezná harfo má, cymbáličku.
6.	Na dobrou noc, ej hubička, nynej, dítě: kolíbat bude matička, nynej hbitě. Spí miláček, umlkněte, anjelové, se mnou k Bohu přiklekněte, národové.«
VÁNOČNÍ MAGNÉT A STŘELEC		Česká mariánská muzika 3
1.	Vitej, Pane Jezu Kriste, narozený z Panny čisté, vitej, laskavé děťátko, roztomilé nevinňátko.	Columba Lauretana
2.	Jsi maličký a skrovničký, však velikým Bohem vždycky, jsi subtylný, jsi outličký, ač jsou magnét tvé očičky.
3.	S touto moci táhneš k sobě srdce lidské, spojiv sobě, tak ty ve mně a já v tobě přebýváme v každé době.
4.	V tom společném přebývání, ach, jak svaté milování! Ach, jak zázračné konání, jak milé božské kochání!
5.	Ležíš v jeslech obvinutý, však i někdy rozvinutý, abys střílel k srdci mému jako k terči laskavému.
6.	Střílej, šťastný myslivečku, raniž mne, mocný střelečku, líce tvé jako růžičky, jasné přebystré očičky.
7.	S těmi poručíš mne všeho a tak opanuješ všeho. To sobě z srdce vinšuji, na stotisíckrát vinšuji.
VÁNOČNÍ ROZTOMILOST		Česká mariánská muzika 4
1.	Toto malé děťátko, to milé nemluvňátko, tvéť jest to pacholátko, Maria Panno Matko.
2.	Toto dítě radostné klade se v plenky sprostné od Matky své tak ctnostné, což jest velmi milostné!
3.	Jeho tělo nebeský, jeho život anjelský, co slunečné paprslky tak se stkví plod Panenský.
4.	Ó jak sličné to líčko, jakžto rájské jabličko, jako jasné slunéčko; ó jaks šťastná, Rodičko!
5.	Jak nožičky maličky, jak ručičky běličky, jak milostné očičky! Spas, Kriste, tvé ovčičky!
6.	Ó jak Panenka ctnostná, ó jak kolíbka sprostná, ó jak chaloupka špatná Ježíše chová Pána.
7.	Chudičké to děťátko, nažičké nebožátko, v chlévě jako hovádko leží to nemluvňátko.
8.	Plenky nejsou ozdobné, dokonce nespůsobné, polštářičky kamenné, poduštičky slaměnné.
9.	Ty slzičky litostné, ty očičky žalostné té Matičky milostné činí srdce bolestné.
10.	Ó spanilý synáčku! Ó přemilý miláčku! Na jesličkách, dvořáčku, mezi hovádky, žáčku.
11.	U jeslíček oslátko, to tupičky hovádko, to mlčlavé zviřátko pozdravuje děťátko.
12.	Jozef z Boží milosti, obzvláštní svou pilnosti, z vnitřní srdce radosti má dítě v své starosti.
13.	Aj anjelé písničky na harfy, na housličky zpívají a maličky kolibají jesličky.
14.	Ó Kriste, nový hosti, tě všickni z upřímnosti ctíme v poníženosti, přiveď nás k tvé radosti.
	Amen.
VÁNOČNÍ KOLÍBKA A KOLIBÁNÍ		Česká mariánská muzika 5
1.	Čas jest, děťátko, poď, pacholátko, do plinek musíš, co svět jest, zkusíš. Nynej a svirej své očičky, usni a spas nás, své ovčičky, své ovčičky.
2.	Ach zlatý květe, což seno hněte, jesličky tlačí, plénky nestačí. Nynej a svirej své očičky, usni a spas nás, své ovčičky, své ovčičky.
3.	Složiž ručičky, přikrej nožičky, zastři své líčko, spi, mé srdyčko. Nynej a svirej své očičky, usni a spas nás, své ovčičky, své ovčičky.
4.	Spi, Ježíši, spi a pokojně spi: jižť u jeslíček spí vůl, oslíček. Nynej a svirej své očičky, usni a spas nás, své ovčičky, své ovčičky.
5.	Spi, Spasiteli, Mamička velí, takť Jozef učil, spáti poručil. Nynej a svirej své očičky, usni a spas nás, své ovčičky, své ovčičky.
6.	Serafin líbá, cherub kolíbá. Všickni anjelé slouží vesele. Nynej a svirej své očičky, usni a spas nás, své ovčičky, své ovčičky.
VÁNOČNÍ VINŠOVANÁ POŠTA		Česká mariánská muzika 6
1.	Bůh se nám dnes narodil narozením lidským, člověčenstvím se odíl v životě Panenským. Učiněn jest děťátkem nestihlý v mocnosti, narozen nemluvňátkem, jenž jest od věčnosti.
2.	Ježíš jméno mu dali, jak Otec přikázal, matku mu pannu vzdali, tak Otec rozkázal. Ježíš, toť jest Spasitel, sladké jméno Ježíš, a jistě Vykupitel, jistě pravý Mojžíš.
3.	Ach, což jest ušlechtilé to Boží děťátko! Přešťastná jsi té chvíle toho Syna matko. Ó milostný Ježíši, děťátko anjelské, komus nechal v tvé říši poklady nebeské?
4.	Proč jsi v koutech podtaji tu mezi hovádky, maje vesele v ráji paláce i zámky? Ó jaks potřebnou sobě zde vyvolil matku, mohls vzít vzáctnou sobě mnohých pani statků.
5.	Měly bejt poduštičky měkoučké, děťátko: seno, slámu, jesličky máš jako hovádko. Takliž jsi se snížilo, ó dítě anjelské, že jsi v jeslech složilo tvé tělo panenské.
6.	Ó předivné vtělení Věčně zplozeného; zázračné narození z Panny rozeného. Budiž nám k vykoupení, toť všickni hledáme, ach budiž nám k spasení, toť stále žádáme.
VÁNOČNÍ HOSPODA		Česká mariánská muzika 7
1.	Když veškeren svět byl popsán, na svět přišel náš milý Pán. Ó ty kráso má, ó ty lásko má, což se v světě líbilo, ó kráso má, ó kráso má!
2.	Chudou sobě zvolil matku, sám žádných nepřinesl statků. Ó ty lásko má, ó ty kráso má, ach, jak jsi bídným zůstal, ó lásko má, ó lásko má!
3.	Nechtěl ho mít Betlém město, musel do chléva za město. Ó ty kráso má, ó ty lásko má, ach, což jsi se ponížil, ó kráso má, ó kráso má!
4.	Chlév ledva se hodí zvěři, ani oken, ani dveři. Ó ty lásko má, ó ty kráso má, kde jsi se položil sem, ó lásko má, ó lásko má!
5.	Vítr pere, sníh spadává, do marštale poprchává. Ó ty kráso má, ó ty lásko má, což jsi se opatřil zle, ó kráso má, ó kráso má!
6.	Bláta, smradu, hnoje dosti, ach, což díš, nebeský hosti? Ó ty lásko má, ó ty kráso má, toť není v nebi býti, ó lásko má, ó lásko má!
7.	Z nebe Pán a mocnář vyšel, na svět do chléva byl přišel. Ó ty kráso má, ó ty lásko má, svůj trůn več si proměnil, ó kráso má, ó kráso má!
8.	Jozef v jeslech Pánu stele, neboť nebylo postele. Ó ty rozkoš má, ó ty radost má, a kde jsi sobě ustlal, ó milost má, ó slávo má!
SLOVA LÁSKY KU KRISTU PÁNU		Česká mariánská muzika 8
1.	Kdykoli mysl s pilnosti zpytuje srdce tejnosti, ach kdož vysloví, jaký tam oheň se točí sem i tam.
2.	Nechť oblaci se pukají, nebeské vody tekají: nezhasí, věřte, ten plamen, spíše zdrobí magnét kámen.
3.	Kdož mně brání milovati, vždy lásku obnovovati? S tím se chlubím, že k loučení nikdy u mně místa není.
4.	Nepřebral sem vybíraje, když sem vybral rozkoš ráje: povím, všickni pozorůjte, která jest ta, ji milůjte.
5.	Ta jest Ježíš, můj Spasitel, Stvořitel i Vykupitel: tenť jest, jehož já miluji, od něj se neodděluji.
6.	Aniž líto mně nebude, ale k potěšení bude: že jsem se v něm zamiloval, sobě ho vždy obliboval.
7.	Řci: koho lstivě zavedl; koho k záhubě přivedl? Nečiň této křivdy Bohu, nebuď roven neznabohu.
8.	Kdo jest jeho milovníkem a stálým následovníkem, bezpečen jest bezpochyby, nikdá v ničemž nepochybí.
9.	Pospěš, pospěš, k nám, Ježíši, nás ostříhej s rájskou říši, přiď, Ježíši, má naděje, bez tebe se nic neděje.
10.	Toť vinšujem, to čekáme, potom v těch tmách vždy makáme, propůjč místo vinšování, jenž pochází z milování.
LAHODNOST KRISTOVA		Česká mariánská muzika 9
1.	Sladký med jest pouhá hořkost, drahý cukr sama trpkost, víno s jedem jest smišeno, s žlučí, s octem porušeno.
2.	Ptáčkové v zeleném lese, utište se! Ach, nenese žádného obveselení vaše píseň, než želení.
3.	Již již umlkly varhany, cymbály jsou již zacpány, na harfách, houslech a loutně strhaly se struny hřmotné.
4.	Všecko se mně zprotivilo a na odpor postavilo, Pán Ježíš jestiť můj ptáček, můj utěšený miláček.
5.	Když mne těší, když rozmlouvá, k upřímné lásce namlouvá: hořím láskou, všecek hořím, sotva že jednom neshořím.
6.	Nic mně po vás, mudráčkové, nic hbití v řeči žáčkové; nic rytmův skladatelové, Latinici a Řekové.
7.	Ježíš můj radost anjelská, odstup odtud lest ďábelská, u noh jeho sedě, žáčkem budu, ano i miláčkem.
8.	Onť vskutku mé potěšení, jest vždy mé chtění, myšlení, ach, jakáž v něm sladkost bude, která se v nebi nabude.
9.	Tamť rozkoš s nim mít budeme, když života pozbudeme, Boha budem vždy chváliti, s nim se věčně veseliti.
10.	Amen, nechť to nás nemine, ale ať světa zlost mine, aby, když ta jest proměna, následovala odměna.
RÁNA ŽIVOTA OD RUKY SPASITELE		Česká mariánská muzika 10
1.	Raní mne: však jaká rána? Rána z ruky Krista brána. Vskutku není to ranění, když jde z lásky, ne z hanění.
2.	Onen mrzký lokajíček a nečistý mysliveček jiným ať svou střelou hrozí, mé srdce se ji nezhrozí.
3.	Lučiště své Láska Boží natáhlať jest: a své zboží vystřelila. Ach má duše, nemilůj lstivé Venuše!
4.	Který si vše dobře přeje, nechť se té příšeře směje. Ať jest Bohu cíl a konec, toť chce Ježíš mít nakonec.
5.	Lítej, ó střelo laskavá, v srdci lidském pronikavá, nepřestávej mne raniti, zlou krev ze mne vypuditi.
6.	Raní, raní Krista láska, po niž bývá velká částka nebeského veselení bez odkladu, bez prodlení.
7.	Kdož by tak raněný býti nežádal a s smrti sjíti? Ač se smrt tam nenachází, když Ježíš do srdce vchází.
8.	Vitej, střelče milující, lidské srdce zbojující, čím více budeš raniti, tím více budeš hojiti.
JEŽÍŠ OUTOČIŠTĚ POKUŠENÉHO SRDCE		Česká mariánská muzika 11
1.	Kdo mé volání uslyší a mé těžkosti vyslyší krom tebe, ó můj Ježíši, stotisíckrát můj Ježíši!
2.	Ej shlédni sem, Kriste milý, pohleď, jak ovčička kvílí, jenž vzdychá velmi truchlivě. Žaloby skládá plačtivě.
3.	Nepřáteli obklíčen jsem a v nenávisti jim jsem všem, přispěj, Ježíši, k pomoci, vytrhnouc mne z jejich moci.
4.	Ó litá zvěř, protivníci, světáci a pekelníci, takli můj pád vám k povstání, můj pláč k vašemu chechtání?
5.	Takli že Boha miluji, takli že ho vychvaluji, že jeho rozkazy konám, k vaším musím padat nohám?
6.	Ach, ach, k komu se utect mám? Těžkosti mé znáš, Kriste, sám. Ty mi sám nyní spomůžeš a z bíd nynějších vymůžeš.
7.	Mammona s penězi cinká i zlatem i stříbrem břinká. Jasní se jako hvězdičky draze koupené perličky.
8.	Čest, sláva, vychvalování působí polektavání. Volá svět, oulisný ptáček, tělo i ďábel chytráček.
9.	Ach přispěj, přispěj k pomoci ve dne, Ježíši, i v noci, v tobě mé skládám doufání, z mého srdce milování.
SVATÉ LÁSKY LABIRYNTH		Česká mariánská muzika 12
1.	Ach, ach, nevím kudy kam, ach, točím se sem i tam, má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Právě jsem v labirynthu, v zmateným labirynthu. Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
2.	Kdož mne z něho vyvede a ku Kristu přivede? Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Buď, lásko, Ariadna, s nitičkou Ariadna! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
3.	Přes pahrbky a skály vandrůjme, buďme stálí! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Hledejme bez přestání, kde máš tvé, Kriste, stání! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
4.	Jestli tě tam nenajdem, snad tě v oudolí najdem. Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Přehledáme jeskyňky, prozradí tě kaminky. Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
5.	Zdaliž si v hustém lese, jenž drahně křoví nese? Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Skrz vše se pusťme míle, bude nám krátká chvíle! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
6.	Zdaliž mezi fialou skrýváš tvář tvou přemilou? Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Fialo, ach fialo, vydej ho, ó fialo! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
7.	Zdaliž mně vonná růže s tebou loučiti může? Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Odlož trni, růžičko, půjč Ježíše maličko! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
8.	Zdaliž lilium bílé jestiť tobě tak milé? Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Ať netrápím se více, rač potěšit mé srdce! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
9.	Vítězství, již vítězství! Nabyl sem velké štěstí. Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! Z labirynthu jsem vyšel a k mému Kristu přišel. Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
10.	Budiž zdráv, milý hosti, tebe maje, mám dosti. Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj! V mém srdci zaraz tvůj stan, v mém srdci, Kriste, zůstaň! Má lásko, ó Kriste můj, má lásko, ó Kriste můj!
LÁSKA K LÁSCE SUPPLIKUJE		Česká mariánská muzika 13
1.	Poslyš, Ježíši, vzdychání, z pouhého jest milování. Žádost tobě mou předkládám, mou prosbu na tebe skládám. Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
2.	Ranils před lety Františka, Serafinského Františka: z těch ran znamení zůstaly, jenž se stále červenaly. Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
3.	Nápodobně Kateřina, z města Senys Kateřina, (ač tejně) byla raněná: a tak velmi zvelebená. Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
4.	Miloval jsi Kláru Pannu, z hory Falko pošlou pannu: na památku milování chtěls tvé v ni mít malování. Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
5.	Luthgardys, svatá panenka, tvá stálá milá milenka, v tvém srdci našla hostinu a přesladkou stredovinu. Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
6.	Ach závidím (však bez pychu, bez malého také hříchu), ač nesmím toho žádati, co jsi těm všem ráčil dáti! Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
7.	Toliko se mne dotknouti račiž a se mnou pohnouti, abych tě věčně miloval, tebe věčně vychvaloval. Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
8.	A to jest, Kriste, vzdychání, z mého pošlé milování. Mimo lásku nežádám nic, mimo lásku nedávám víc. Ach miluji, ach miluji, můj Ježíši, tě miluji!
ŽALOSTNÁ POSTNÍ TRAGEDYE VE ČTYRY ACTUS ROZDĚLENÁ Actus první		Česká mariánská muzika 14
1.	Zde, zde chtěj se dát najíti, dcero jeruzalémská, sem, sem nemeškej přijíti, ó Ráchel izraelská.
2.	Ejhle, v jaký svého Syna oblékla Matka smutek, ach, která jest toho vinna zasloužila neb skutek?
3.	Jak hlava korunovaná, na niž se zástup dívá; od kterých jest zohavená, na nižto katan plivá?
4.	Ach pohleď, pohleď, teď tvůj Král, z tisícův jeden milý, jak mnoho jest pro tě vystál, srdce tvé nezakvilí?
5.	Z lůžka převelmi ouzkého, z tvrdého totiž kříže, patře na tebe křehkého, zůve přistoupit blíže.
6.	Jak slíčný kvítek červený, nad samý sníh bělejší, vprostřed trní tak zbarvený, nade všecko milejší.
7.	Aby tobě se zalíbil ten kvítek velmi krásný, vší barvu sobě oblíbil v pašiji kvítek jasný.
8.	Přistup, když jest v urputnosti však chceš-li přistoupiti, učiníť to máš z věrnosti a tak můžeš vstoupiti.
Actus druhý		Česká mariánská muzika 15
1.	Ó lásko, lásko, Kriste můj, jaké vidím divadlo? Ach, jaký jest to triumf tvůj, to-li tvé obyvadlo?
2.	Jak se někdejší změnila síla, vážnost, statečnost, ach, ach jak se proměnila ta tvá obrová mocnost!
3.	Zdaliž očí mých jest omyl, že jest taková změna? Jak jsi první slávy pozbyl, neb jest hrubá proměna.
4.	Známo mně jest rozkázání, nimžs moře upokojil, povědomo tvé kázání, nimžs žíznivé napojil.
5.	Ach, kde jsi se, sílo, děla? Ach, jak brzo jsi ušla: kdes se tak rychle poděla, která jsi sotva vzešla?
6.	Které vymyslil soužení svět, tys je míle snášel: ještě máš po nich toužení, aby člověk v ráj přišel.
7.	Nebs trestání lidu všeho na ramena svá vložil, sáms pokutu za hřích jeho Otci tvému položil.
8.	Mezi zločinci nevinný, Bůh jsa, mezi stvořením, lid miluje, jenž byl vinný, jda jednou cestou za nim.
9.	Bez zbroje mezi zbrojnými, nemocný v válce stojí, koří se před nemocnými, an se jej peklo bojí.
10.	Ježíši, obrana moje, kde se statečnost děla? Správce všelikého boje, kde se tvá moc poděla?
Actus třetí		Česká mariánská muzika 16
1.	Ó kráso, kráso, jsouc z nebe, již již se nestkvíš více, jaká mrákota dnes tebe zastřela a tvé líce? Ach světlo jest uhašené svíticí světu všemu, jak ukrutně udušené! Tvář jest v cestě každému.
2.	Ó Ježíši, těla tvého kdo tu podobu pozná? tak velice zraněného, ach, není rovnost žádná! Když tě vidím přítomného, za přítomného nemám, jakožto nepřítomného v každé tě straně hledám.
3.	Ten, který hory přenášel, pahrbky přeskakoval, z velryby svaté vynášel, v břiše jejim je choval, nyní vzal na se těžkosti, to vše pro hříchy naše, mnohé snášeje ouzkosti, by duše spasil naše.
4.	Jsa prvé nepřemožený, jak jsi se dal přemoci? Zdali láskou vymožený jsi? Ej žádný spomoci tobě nemůž, leč dosáhneš, po čem jsi zdávna dychtěl: a nás z všech hříchův vymůžeš a stane se, co jsi chtěl.
Actus čtvrtý		Česká mariánská muzika 17
1.	Ach, ó nešťastnou hodinu, ach, chvíli velmi hořkou! Pilně slyšte tu novinu, slyšte spravedlnost božskou!
2.	Kterou uvařil v radosti polivku Adam v ráji, jedl ji Pán do sytosti, a to žádný nehájí.
3.	Noé z kořene vinného požíval jest ovotce: světa Spasitel, vnuk jeho, napojen žluči hořce.
4.	V betsabejské růži krásnou zahradě David trhal, smrti pokutu ohavnou Synáček na sebe vzal.
5.	Ó vinna blahoslavená! Ó vinna nejšťastnější, která Kristovou placená jest krvi nejsvětější!
6.	Ach, ach mrtvé zasypané v zemi tělo teď leží: teď všech zboží zakopané, ať tomu každý věří.
7.	U hrobu my žalostivou budem notou zpívati a vždycky památkou čerstvou smrt Páně zpomínati.
8.	Ó pocestný světa toho, kteří tou cestou běží, ať ví, že teď tělo jeho, jenž Syn Boží jest, leží.
9.	Třidceti tři léta živ byl, nad to měsíce čtyry, po třech dnech vstát z hrobu zvolil, ty buď vždy stálé víry.
DIVADLO KRVAVÉ, KRISTUS TRPÍCÍ		Česká mariánská muzika 18
Díl první
1.	Když v myšlení usmrcení Ježíše rozjímám, lítosti se puká srdce a všecek omdlívám.
2.	I kamenné srdce věrné musíť sebou hnouti, v rozjímání Krista rány musíť rozplynouti.
3.	Když v Zahradě v tejné raddě s Otcem svým rozmlouval, škodný rádce, Jidáš zrádce, o Mistra se smlouval.
4.	Mistra prodal, nelitoval učitele svého, polibením vymyšleným zradil nevinného.
5.	Ach, jak litě hned noci té anjelského Pána pěstmi prali, vlasy rvali ukrutně do rána.
6.	Ó Kriste můj, ten nocleh tvůj jaks truchlivě přečkal, truchlejšího, smutnějšího rána's míle dočkal.
7.	Vládařovi Pilátovi k odsouzení vydán, ach v svém lidu jakou křivdu trpí nebeský Pán.
8.	Stvořitelem, držitelem nebe, země jsouce, má sejíti, souzen býti všeho světa Soudce.
9.	Pilát mého nevinného Ježíše ukázal, však na zprávu proti právu mrskat ho rozkázal.
10.	Ó kamenná, hleď, duše má, hleď na bičování, srdečnými slzy tvými mej Kristové rány.
11.	Neníť v cele v svatém těle místa nejmenšího, ach zmrskali, zbičovali Syna Panenského.
12.	Tak ztryzněný, zohavený vydán k posmivání, anjelský Král korunován v krvi oplyvání.
13.	Ó jak může věrná duše Pána svého snésti bez slzení, bez omdlení ukrutné bolesti!
14.	Svatou hlavu, světa slávu, trním mu opletli, až krvavé slzy právě z očí jeho tekly.
15.	Ach, hluboce ostré špice do mozku mu vtiskli, knytly silně točíc divně křížem hlavu stiskli.
Díl druhý
16.	Tuť svatá tvář, anjelská zář, v šarlat se oblékla, když pramení z ran bodení, všecka krvi tekla.
17.	Co hanění, co klanění, oči zavázaní, co plvání, vlasů rvaní, co poličkování!
18.	Ach má duše, kdož to může slovem postihnouti, co tu tvůj Pán korunován musil podniknouti.
19.	Jižť novina, zni hodina, kterou Otec zapsal; kříž hned vzíti, na smrt jíti Pilát mu rozkázal.
20.	S křížem vyšel, k místu přišel, kde měl smrt podniti, k vůli Otce chtíc do konce hořký kalich píti.
21.	Jižť ostatný boj udatný, mé srdce, rozjímej, ach s lítosti na bolesti Ježíše zpomínej.
22.	Hleď litostné, nemilostné nevinným trhání, hleď hněvivé, závistivé Krista křižování.
23.	Naskrz prudce nohy,ruce hřeby přeostrými, ach, prohnali, roztrhali hřeby železnými.
24.	Jak rozpjaté tělo svaté na kříži omdlévá, ach, jak můj Pán ze všechněch ran krev štědře vylévá.
25.	Tuť bolesti, tu tesknosti milostného Pána trápí silně, nevymluvně, tu poslední rána.
26.	Ó nezpytůj, než politůj, duše má, s žalosti, co tu tvůj Pán z tvých hořkých ran pocítil bolesti.
27.	Hřeby v ruce trápí srdce, srdce mé milosti, ach pronikly všecky žíly ukrutné bolesti.
UTRPNÁ S KRISTEM TRPÍCÍM A UMIRAJÍCÍM SPOLEČNOST		Česká mariánská muzika 19
1.	Tak tedy, lásko jediná, ode mne jsi rozloučená? Když není při smrti rovnost, smrti rovnost, jestiť všecka láska marnost, láska marnost.
2.	Ach již, můj Bože, lásko má, tvůj sám Syn na kříži skoná? Upřímná má láska, Kriste, láska, Kriste, s tebou chce skonati jistě na tvém místě!
3.	Vidím, že mně již nevěříš, když samotný všecko trpíš. Jestli věříš, dej, ať všeho, dej ať všeho oučastný jsem kříže tvého, kříže tvého.
4.	Proč bych neměl se potiti a s tebou mou krev cediti? Teč štědře, krvavý pote, drahý pote, sladkýť jest pot, Kriste, pro tě, Kriste, pro tě.
5.	Pokropilť jest pot krvavý tvář Páně, to slunce slávy: ač nestačí slzy žádné, slzy žádné, mé srdce vždy, Kriste, vadne, Kriste, vadne.
6.	Nechciť tvých, světe, marnosti, rozkoše ani stkvostnosti: tvou krvi chci šťastným býti, šťastným býti a mou krev s tvou chci smísiti, chci smísiti.
7.	Nejsem-liť pak, Kriste, hoden, bych byl k tvé smrti připojen, mezi hřeby, kopím, trním, kopím, trním dej ať vůli svou vyplním, svou vyplním.
8.	Aj teď ruce mé, nohy mé hřebům špičatým hotové: ach již ruce vyměřuji, vyměřuji! Aj bok kopí nastavuji, nastavuji.
9.	Nechciť, ó vínku zelený, bys okrášlil víc vlasy my: nenajde se víc na hlavě, víc na hlavě než trn a hloždí bodlavé v tyto hlavě.
10.	Ó trni, trni milejší, tisíckrát vinšovanější: vyrosteť mi z tebe růže, z tebe růže, pamět křížového lůže, jeho lůže.
11.	Ó vlasy hlavy Ježíše, vínem naplněná číše! Nápoje nechciť žádného, nižádného, než krupěje z vlasů jeho, z vlasů jeho.
12.	Ó duše, duše žížnivá, vod co jelen žádostivá, pospěš, pospěš k té studánce, k té studánce, k pramenu tvého Ochránce, ó Ochránce!
13.	Kdež jest ta vinnice byla, byť nám Ježíše rodila místo hroznův a dobrého a dobrého vína muškatelového, tělo jeho.
14.	Aj teď vinnice, teď hora, na niž vyrostla ryvola, hora jménem Kalvarie, Kalvarie, na niž umřel Syn Marie, Syn Marie.
15.	Po této vinnici pravé, kráčím jakžto král v své slávě, koruna mé hlavy trn jest, hlavy trn jest, to má sláva, to má čest jest, to má čest jest.
16.	Však nejsem spokojen ještě, trní nevysuší deště, nimž tvá láska obvlažuje, obvlažuje srdce mé, jenž tě miluje, tě miluje.
17.	Nediv se, Ježíši Pane, žeť má láska neustane: láska tvá jest věčný plamen, věčný plamen, nedá říkat srdci Amen, ty rci Amen.
SALVE A VALE UMIRÁJÍCÍHO KŘESŤANA K UKŘIŽOVANÉMU PÁNU JEŽÍŠI		Česká mariánská muzika 20
1.	Mdlím, Kriste: smrt jest za dveři, pomoz srdci, jenž v tě věří. Odpusť, bych tě pozdraviti mohl, poklonu učiniti.
2.	Buď zdráva, prohnaná hlavo, trním zbodená, ó slávo! A tolikrát potlučená, až do krve dotlučená.
3.	Buďte zdráví, ó vlasové, spasení mého klasové! Vás jsou pletly a rozpletly, pohanův ruce rozmetly.
4.	Budiž zdráva, ó tvář svatá, v posměch a divadlo vzatá, jenžs tolikrát zčervenala, pro svět i poličky brala!
5.	Což i vy, očí, hvězdy mé, neroztrhnete mázdry mé, abych se na vás rozesmál a vám mně místo daru dal?
6.	Ó usta jistě cukrová a usta vskutku medová, odkud jestiť ta žluč pošla, že vás i srdce jest prošla?
7.	Uši, buďte pozdraveni, jenž v vás není zatvrzení, mnohými pak pohaněni, od hříšnikův poškvrněni.
8.	Ó lilium Pána mého (totižto hrdla bílého), buď zdrávo nad sníh bělejší, nad stříbro vinšovanější.
9.	Vy ramena vyhlazená, od kříže jsouc potlačená, neste mé hříchy přetěžky, jenž jsou v zlosti zrostlé všecky.
10.	Ach což vidím, mé ó ruce, takli jste zbodené prudce? Jenž v prstech svých svět nosíte, nyní krev z ran vždy trousíte.
11.	Ach ještě více kormoutíš, ó Kriste můj, a zarmoutíš, když tvůj vidím bok prohnaný; kyž jsem oučasten té rány!
12.	Od srdce padám k nohám tvým, neb teď že milost našla, vím, Maři Magdaléna plačíc, s slzami své hříchy líčic.
13.	A tak ať se pozdravení jednou koná a loučení: Tebe, Kriste, pozdravuji, Vale poslední daruji.
KYTKA ANEB SNOPČEK MIRRHOVÝ. ANEB O UMUČENÍ PÁNĚ		Česká mariánská muzika 21
1.	Všecky práce a bolesti, které jsi vzal na sebe, chci při sobě stále nésti, maje památku tebe.
2.	Ó Ježíši, tuto kytku zavěsím k srdci mému, ó Ježíši, vonný kvítku, přitlač mne k srdci tvému.
3.	Mé jediné potěšení tvůj jestiť, Kriste, život (ach, v velikém zarmoucení všecek ztrápený život).
4.	Ten jest má milá latinka, již se bedlivě učím, o něm když se děje zminka, dím: Když se v něm vyučím?
5.	Co jsi činil, co jsi trpěl, nad míru rád prozpívám, jaké jsi kdy těžkosti měl, o tom rozprávky mívám.
6.	Péro mé nic tak ochotně nepíše jak tvé skutky, penžlík můj nic tak ozdobně maluje jak tvé muky.
7.	Připomínám, připomínám, ach s velikou žalosti, co jsi, Ježíši, činil nám z pouhé velké milosti.
8.	Hned maličký zimu’s trpěl, hlad, žízeň, horké teplo, bez sna jsi mnohé noci měl, když se zle všeko zteklo.
9.	Žalovali, odsoudili k smrti tě nevinného, když jsou jistě v tom zbloudili, neznaje Boha svého.
10.	Nezabloudím maje víru o tobě, můj Ježíši, znám života tvého míru, smrt tvou znám, ó Ježíši.
11.	Zachovám v srdci hanění, posmišky rouhajících i bičujících ranění i sliny plivajících.
12.	Trní, hřeby, kříž a kopí v památce budu míti a což jiného pochopí má mysl až do smrti.
VELIKONOČNÍ ALLELUJA		Česká mariánská muzika 22
1.	Ej vesele prozpěvůjme, svaté písně opakůjme, stotisíckrát alleluja, ať zní, ať zní alleluja, alleluja, alleluja. Alleluja.
2.	Vstalť jest náš milý Spasitel, smrti, pekla svítězitel, alleluja, alleluja, prozpěvůjmež alleluja, alleluja, alleluja. Alleluja.
3.	Ó šťastná noc, ó šťastný den, ó hojné rozkoše pramen! Ach jak obveselujete a k plesání vzbuzujete: alleluja, alleluja. Alleluja.
4.	Vidím, vidím, co se děje, vykoupený svět se směje, až posavad skrz oheň šel, aby do chládku nebe všel. Alleluja, alleluja. Alleluja.
5.	Dostalť jest, co jest požádal, po pláči radost vyžádal, po mrákotě slunce vyšlo, všecko dobré s nim jest přišlo. Alleluja, alleluja. Alleluja.
6.	Alleluja, alleluja, prozpěvůjmež alleluja, opakůjme alleluja, píseň milou alleluja. Alleluja, alleluja. Alleluja.
7.	Zima již jest konec vzala, fiala se ukázala, ať zní opět alleluja, alleluja, alleluja. Alleluja, alleluja. Alleluja.
8.	Krátká bolest, dlouhá radost, krátký půst a dlouhá slavnost, pravě tak jest Veliká noc, šťastná, slavná, radostná noc. Alleluja, alleluja. Alleluja.
9.	Budiž srdečná poklona Vzkříšenému k službě volná, jenž nás svým vstáním těšiti ráčili obveseliti. Alleluja, alleluja. Alleluja.
10.	Tobě, Kriste svítězící, děkujeme vděčně vždycky, tobě, tobě alleluja, prozpěvujem alleluja. Alleluja, alleluja. Alleluja.
11.	Alleluja, tať jest píseň, jenž všechněch dobrých jest přízeň, kteří s Kristem z mrtvých vstanou, nebeskou radost dosáhnou. Alleluja, alleluja. Alleluja.
12.	Alleluja! Alleluja, prozpěvůjmež alleluja, Vzkříšenému alleluja, ať zní, ať zní alleluja. Alleluja, alleluja. Alleluja.
LEV Z POKOLENÍ JÚDA		Česká mariánská muzika 23
1.	Přivitejte, Čeští lvové, Lva z Júda pokolení, v tu noc ať vaší zpěvové k jeho zní oslavení. Lev když zvěř popadne v lovu, složí se na ni kvaltně, Kristus Pán, nakloníc hlavu, přemohl peklo statně. Jemuž proto, ó Čechové, zpívejte alleluja, alleluja.
2.	Tři dni a noci zplozený, spíc, lvíček odpočívá, když zařve otec, rozený syn hned k boji pospíchá. Jezu Kriste, odpočívals tří dni a noci v hrobě, na hlas Otce rychle povstals, poslušen i v tom sobě. Jemuž proto, ó Čechové, zpívejte alleluja, alleluja.
3.	Lev tehdáž jest nejsilnější, když na něm drahná hřiva, jako obr nejmocnější tolik diváků mívá: nejináč při svém vzkříšení roucho nesmrtedlnosti maje Kristus k oslavení přišel jest s svou mocnosti. Jemuž proto, ó Čechové, zpívejte alleluja, alleluja.
4.	Lev králem jest všechněch zvířat, jak zařve, vše se třese a jako též na hlas knížat hned vše dostavuje se. Tak Lev náš s hřmotem povstanouc okázal se být králem, zatřásla se zem, tak dadouc svědectví, že jest Pánem. Jemuž proto, ó Čechové, zpívejte alleluja, alleluja.
5.	Štědrotu lev provozuje, svou loupež jiné zvěři jako hostům rozděluje, ať tomu každý věří: nápodobně Kristus slávu vzaté nesmrtedlnosti s námi rozdělí, když k Bohu příjdem z té smrtedlnosti. Jemuž proto, ó Čechové, zpívejte alleluja, alleluja.
VELIKONOČNÍ PASAMEZA		Česká mariánská muzika 24
1.	Nyní se vše proměnilo, křesťané, plesejte. Vše žalost v radost změnilo, křesťané, zahrejte: náš z mrtvých povstal Spasitel, nás vykoupil Vykupitel, slávu, chválu vzdejte.
2.	Aj, nebeští zpěváčkové, píseň začinejte. Po nichž vy, zemští žáčkové, k muzíce se znejte. Dle taktu Boha věčného ať jest velikonočného zpěvu jeden smysl.
3.	Dennice svět pozlacuje svými paprskami; a travičku postřibřuje jako s penžličkami: přestala noc, slunce vyšlo a spasení světu přišlo, ptáčkové, piskejte.
4.	I my všickni vstaňme vzhůru, Krista milovnici, dostavme se k tomu kůru, Krista služebníci. Pod nim všecko peklo leží, před nim smrt a svět pryč běží, »Svítězils!« zpívejme.
5.	Zpívejme, všickni zpívejme, zima pominula. Jaro mily přivitejme, zem se vyvinula, zelenají se lesové i listnatějí hájové, kvetne Kristus kvítek.
6.	Hody jsou velikonoční, všickni se hotovte, chudí a vy, v zboží mocní, k Beránku přiskočte, jemu, jemu alleluja, vděčné, věčné alleluja trubte, zabubnůjte.
IO VICIMUS. ANEB VELIKONOČNÍ VÍTĚZSTVÍ		Česká mariánská muzika 25
1.	Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus, jest poražená smrt, přemožená, svět se raduje a poskakuje rozveselený, všecek zelený, minula žalost, nastala radost. Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus.
2.	Již se stkví nebe a dává sebe k této slavnosti, k této radosti, svítí slunéčko, třpí také všecko nebeské zlato, jehož jest tato muzika radost (odejdi žalost). Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus.
3.	Již nefoukají aniž broukají v moři větrové, zimní tvorové nechali zbroje, přetrhli boje. Tiché jest moře, není v něm hoře, všecko pokojně teče po vojně. Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus.
4.	Nejlistnatější, nejrozkošnější jsou lesíčkové, jsou háječkové. Větve se klátí, nechtěj se se báti. Skáče větříček, sám zefiřiček hejbá stromovím, zahrává s křovím. Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus.
5.	Zelená tráva, vší zemi sláva, louky odívá, pole přikrývá. V té zelenosti jestiť v hojnosti všeliký kvítek, kteréhož lístek jest kadeřavý a takto praví: Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus.
6.	Jarní žáčkové, milí ptáčkové, čížek, stehlíček, líbý slaviček, sem poskakují, tam doskakují, a svými hlásky zpívají lásky, vyznávajíce, zvelebujíce: Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus.
7.	Sám z nevděčnosti, beze vší ctnosti ležíš v dolinách, zdřímáš v hlubinách, člověče, v zlosti od maličkosti, probuď se jednou, povstaniž jednou a zpívej píseň, vítěznou píseň: Vstal z mrtvých Kristus, vítězný Kristus.
ALLEGRO NA NEBE VSTUPUJÍCÍHO KRISTA JEŽÍŠE		Česká mariánská muzika 26
1.	Všickni lidé se radůjte, mladí, staří, se veselte: protivenství vše vydržel, vítězství Pán jest obdržel. Čas jest, aby z světa vyšel a do nebe jednou přišel.
2.	Nepotřebuje žádného vozu, jakkoli drahého: ač se spouští oblak z nebe, má však on moc sám od sebe. Ej s vlastnou moci vstupuje, jenž nade všemi panuje.
3.	Otvírejte se, nebeské brány, z perel jsouce všecké. Přivitejte, serafini, prozpěvůjte, cherubíni, píseň Pánu svítěznému, s vlastní krvi barvenému.
4.	Povstaň, světe, nechej smutku, těš se z Kristového skutku, oblec se v roucho svadebné, ať jest vše v tobě ozdobné. Zni, troubo, na bubny tlučte, vše stvoření zpívat učte.
5.	Kriste, jsa v nebeském dvoře, pamatůj na naše hoře, vyšli připověděného Ducha Těšitele tvého, jenž by i nás vyučoval a do nebe uvozoval.
JINÁ O VSTOUPENÍ. ŠŤASTNĚJŠÍ A MILEJŠÍ KŘESŤANSKÝ ICARUS		Česká mariánská muzika 27
1.	Vstup na nebe sám od sebe, Svítěziteli Kriste, otevř nebe jak pro sebe, tak i pro nás, ó Kriste.
2.	Ej vzdycháme a voláme k tobě, Potěšiteli, vylitáme, pospicháme, k tobě, ó Spasiteli.
3.	Neopusť nás, neodluč nás, děti jsme, ty Otec náš, připusť k sobě, přitlač sobě jako máteř, však moc máš.
4.	Světe bídný a přebídný, tě se zcela spouštíme, co drahého, co milého máš, všecko opouštíme.
5.	Vzhůru, vzhůru, lítej vzhůru, duše má, k Bohu tvému, vcházej v nebe, jenž pro tebe stvořil Bůh, dej se jemu.
SVATODUŠNÍ HOLUBIČKA		Česká mariánská muzika 28
1.	Svatodušní Holubičko, neprodlívej, v nás sobě zhotov hnízdičko: ach, k nám lítej!
2.	Lítej, lítej, Holubičko, všeckas bílá. Ej, jak se stkví tvoje líčko, všeckas milá.
3.	Srdce naše tvůj poklopec, tvoje báně, nestřelí v to žádný střelec místo Páně.
4.	Potopa se utíšila, vody zběhly, zlost naše se vysušila, hříchy stekly.
5.	Ach přilítmi s olivovou ratolesti, obvesel nás s vinšovanou zelenosti.
6.	Oliva buď odpuštění hříchův naších, jakož i buď udělení darův Božích.
7.	Ať i znamení pokoje oliva jest, ať od nás zažene boje a všecku lest.
8.	A budeme vděčnou za to píseň zpívat, svatodušní radost na to oslavovat.
9.	Holubička k vám, Čechové, již již letí všecka bílá, bílí Lvové, nesouc štěstí.
10.	S olivovou ratolesti přivitejte Holubičku, ji s radostí přijímejte.
11.	Již ať housle, harfy, loutny zní vesele, pozouny, trouby a bubny ať zní směle.
12.	Opakujíc tisíckráte, Holubičko: Vitej na stotisíckráte, Holubičko!
OHEŇ SVATODUŠNÍ		Česká mariánská muzika 29
1.	Ó sem z nebe, vydej sebe, ó Ohni vinšovaný, podpal srdce, rozpal srdce, ó Plamene žádaný.
2.	Tě čekáme, nemeškáme: konec zimě učiníš, teplé léto, milé léto, s tvou horkosti přičiníš.
3.	Nastokráte, tisíckráte omdlívá mysl naše, stydne všecka, vadne všecka, tratí se síla naše.
4.	Svatý Duše, Ohni Duše, neprodlívej přijíti a ustydlou hříchům zvyklou mysl račiž zahřiti.
5.	Husté noci ze vší moci nás z všech stran zavírají, naše očí, tmavé očí, darmo se otvírají.
6.	Že temnosti příliš dosti, plamen s světlem žádáme, tomu teplu, tomu světlu zcela se oddaváme.
7.	Vitej, Ohni, zhřívej, Ohni, ó Ohni svatodušní! Vitej, Světlo, osvěť, Světlo, ó Světlo svatodušní!
BOŽÍ JEDNOTA A TROJICE		Česká mariánská muzika 30
1.	Ó Bože můj, ó kdo jsi ty? Tobě se všickni klaníme. Velikým Bohem jsi ty: tobě se všickni modlíme. Ach kyž tě, kyž spatříme, jak krásný jsi, ó Bože náš! Ach kyž tě, kyž uzříme, jak předobrý jsi, Otče náš!
2.	Ty, Bože, sám jsi v sobě, odtud my světla zbíráme. Ač ty v trojí osobě, však tě za jednoho máme. V tom Božství jediného, v osobách trojnásobného, v obojím velebného slavíme Boha věčného.
3.	Ty jsi prvním a předním, před tebou nic jest nebylo. Ej padej všecko před nim, abys se jemu líbilo. Jemu se zalíbiti, ach postarej se, člověče, on jest chtěl a chce míti od všech slávu, tať tvá péče.
4.	Ach Bože, ach Bože můj, jsi bez míry spravedlivý! Ach Bože, ach Bože můj, jsi bez omylu pravdivý! Jsi krásný bez způsobu i jsi věčný bez skončení, tak trojí tvou osobu co by zrušit mohlo, není.
5.	Jsi, jsi bez noci nebe, jsi mořem bez vlnobití, aniž zamračí tebe jakékoli krupobití. Jsi, jsi bez pláče radost i jsi zdravý bez nemoci, jsi, jsi naše všech žádost, maje dobré všecko v moci.
6.	I proto mimo tebe, ó Bože, nežádáme nic. Ach uděl nám sám sebe, a tak požádáme víc. My s tebou spokojeni na věky věkův zůstánem, my s tebou jsouc spojeni, budem zpívat věčně Amen!
LIDSKÁ KŘAPLAVOST A ANJELSKÁ LÍBEZNOST PŘI MUZICE NA SVATOU TROJICI		Česká mariánská muzika 31
1.	Ohniví serafinové, láskou plápolající, vy jste Boha miláčkové, jehož i komorníci: slyšíte křaplavost naší, půjčte roztomilost vaší a zazpívejte píseň.
2.	Umělí cherubínové, raddy Všemohoucího. Pána pánův mudrcové, doktoří v všem zběhlyho: v podstatě jednomu Bohu, v osobách trojímu Bohu místo nás zazpívejte.
3.	Trůnové, Boží sluhové, tejnosti oučastníci. Jako nějací obrové Boha Pána nosící: zazpívejte, prosíme vás, a takto zastávejte nás, nejsme k zpěvu způsobní.
4.	Panství, Boží ouředníci, na vaše harfy hrejte. Vy moci, plnomocníci, na varhanách zahrejte: »Svatý, svatý« prozpěvůjte a třikráte opakůjte »Svatý« Trojici svaté.
5.	Rytířští potestátové, po stálém potejkání buďte nebeští žáčkové, zpívejte bez meškání: »Bůh jest v podstatě jediný, trojí v osobách předivný,« ten muziky ať jest text.
6.	Ó vy i, principátové, propůjčte se k slavnosti: vy jste Boha heroltové, přiďte sem s ochotností. A s jinými tovaryši zpívejte v nebeské říši začatou dnešní píseň.
7.	Slovem i vy, anjelové, nás v zpěvu zastávejte. Ó vy, archanjelové, v tom nám dopomáhejte. Píseň vám jest známa dosti, v niž jsme my světáci hosti, ji často opakůjte.
8.	»Svatý, svatý« zazpívejte, potřikrát ať zní »Svatý«. »Svatý, svatý« opakůjte »Bůh Otec, Bůh Syn svatý, Bůh Duch jest na věky svatý!« Všem třem »Svatý, svatý, svatý« zatrubte, zabubnůjte.
SLADKÉ HODY TĚLA BOŽÍHO		Česká mariánská muzika 32
1.	Patř každý, jak se skrývá v oblaku chléba bílého: ten, který tě studeného ohněm své lásky zhřívá, Stvořitel, Stvořitel tvůj, Stvořitel, Stvořitel tvůj.
2.	Aj, volá hlasem prudkým: »Sem přistupte, jenž lačníte; zde nápoj váš, jenž žížnite,« pobizí slovem sladkým Spasitel, Spasitel můj, Spasitel, Spasitel můj.
3.	Jdu, však ne bez třesení, ach, k tobě, Vodičko živá! Zde duše svou radost mívá, nebs její potěšení. Tys radost, tys radost má, tys radost, radost má.
4.	Chtěl bych já nad sníh býti, ano nad slunce čistější. Ó čistoto nejsvětější, ty mne můžeš obmejti. Nebs lékař, nebs lékař můj, nebs lékař, nebs lékař můj.
5.	Aj, k tobě s čistým srdcem jak jelen k pramenným vodám pospíším; tobě se oddám: neb věřím, žes mým vůdcem, já slouhou, já slouhou tvým, já slouhou, já slouhou tvým.
6.	Napájí s krvi drahou, aj, Pelikán svou rodinu. Vzdej vždy chválu Hospodinu, ó duše, slušnou váhou a buď a buď vděčná a buď a buď vděčná!
7.	Pangét vzáctný připravil z těla, jenž na kříži pnělo, »Vezměte, to jest mé tělo!« když takto někdy pravil. Hojný, hojný Dárce, hojný, hojný Dárce.
8.	Ó jak to pangét slavný: k stolu slouží anjelové, všickni nebeští stavové, ó jak to oběd divný Kristus, Kristus strojil, Kristus, Kristus strojil!
9.	Ó Ester, rozkoš světská, již zůstáváš přemožená teď a světu předložená jsou jídla! Srdce lidská, chvalte, chvalte Pána, chvalte, chvalte Pána.
10.	Hody budem slaviti ne přes tří čtyry měsíce, nestačí dnův na tisíce, bychom mohli chváliti chléb anjelský, chléb anjelský.
11.	Tu dojdeme sladkosti, sladce budeme zpívati, sladkého hosta vitati my, přenevděčné hosti, Krista, Krista Pána, Krista, Krista Pána.
12.	Těch krmi kdo požívá, potěšení jistě dojde. Trápení všemu ujde, kdo při těch hodech bývá člověk, člověk hříšný, člověk, člověk hříšný.
SKRYTÁ STŘELA TĚLA BOŽÍHO		Česká mariánská muzika 33
1.	Drahý plode z Panny čisté, jenž hříchy světa snímáš: jaký oblak jest, ó Kriste, pod kterým tebe skrýváš?
2.	Že roucho jest, mysl věří, svadebné chléb ten bílý, on pak k srdci jak šíp měří a raní každou chvíli.
3.	Já jsem šípu okrouhlého neviděl nikdy v boji: řekl jsem, že moci jeho srdce mé se nebojí.
4.	Ó můj Kriste, bys mne ranil, kdo této podal střely? Od zlého abys ochránil, láska raniti velí.
5.	Takli nás, ó Pane, chráníš, chtíce svět zahubiti? Když střelou okrouhlou raníš, již nelze zahojiti.
6.	Třihranné ovšem jest srdce, láska však chce zkusiti, zdaliž by té střele prudce místo mohla najíti.
7.	Ó kdož tě hledati bude v kolečku tak maličkém, smyslu prv zajisté zbude v času velmi kratičkém.
8.	Pod droptou velmi maličkou začasté tebe skrýváš: kdo by řek, že tak chudičkou, Kriste, chaloupku míváš.
9.	Radůjte se, země, moře, všecka stvoření božská: ujdi ouzkost, pomiň hoře, aj radost teď anjelská.
10.	Krev, kterou jest pro nás vylil, nám dal za nápoj míle; za pokrm tělo dát zvolil, toť jest ta kratochvíle.
11.	Ó všickni pravte otcové, kdo jest z vás tak ukrutným, chtíce, by vaší synové byli za pokrm jiným?
12.	Tím způsobem dal nebeský Otec nám Syna svého, když poslal ten chléb anjelský. Ó chvalmež, chvalmež jeho!
13.	Zpívejte Pánu, ptáčkové, hned na usvitě vstana; nepřestávejte, žáčkové, onť naše jest ochrana.
14.	Chval Pána všecko stvoření, srdce, plesejte, lidská: vypravůjte dobrodiní po světě lidem božská.

První díl Druhý díl Třetí díl

titulní strana Česká mariánská muzika – úvod rejstřík incipitů rejstřík titulů