| | |
O OČIŠŤOVÁNÍ BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE |
Česká mariánská muzika 34 |
1. |
Opět veselost, Panenko,
veselme se, veselme se,
opět radost, Boží Matko,
radůjme se, radůjme se. |
|
2. |
Tak, tak vánoční slavnosti
skonávejme, skonávejme,
chválu tvé poníženosti
vynášejme, vynášejme. |
3. |
Ač jsi ty sama čistota,
však se čistíš, však se čistíš,
ačkoli v tom jest jistota,
však se jistíš, však se jistíš. |
4. |
Nejsi pod žádným zákonem,
však se vzdáváš, však se vzdáváš,
tvůj Syn všeho světa Pánem,
však plat dáváš, však plat dáváš. |
5. |
Vidím, vidím, že pravidlem
chceš být světa, chceš být světa,
buď tehdy jeho zrcadlem,
sic s nim veta, sic s nim veta. |
6. |
Ten jest den očišťování,
očišťůj se, očišťůj se,
den svatého odevzdání,
odevzdej se, odevzdej se. |
7. |
Očisť se nad sníh bělejší,
stříbro Panny, stříbro Panny,
odevzdej se nejstkvělejší,
perlo Anny, perlo Anny. |
8. |
Otvírá se nebe všecko,
tě chtíc vzíti, tě chtíc vzíti,
hvězdy, měsíc a slunéčko
tobě svítí, tobě svítí. |
9. |
Kolik činíš jdoucí kroků
k chrámu Páně, k chrámu Páně,
anjel vztahuje svou ruku
ke mzdě Páně, ke mzdě Páně. |
10. |
Sám Pán Bůh má nad tvou pouti
zalíbení, zalíbení,
ďáblové se nad tím rmoutí
zahanbeni, zahanbeni. |
11. |
Nestarej se ó beránka,
máš ho v ruce, máš ho v ruce,
obětůj dvě hrdličátka,
čisté srdce, čisté srdce. |
12. |
My pak tobě se dáváme
Matce syny, Matce syny,
ach, kyž se odevzdáváme
bez vší vinny, bez vší vinny. |
13. |
Skrze tvé očišťování,
ó Maria, ó Maria,
nechť nejsme hříchu podáni,
ó Maria, ó Maria! |
ARCHANJELSKÉ POSELSTVÍ ANEB ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE |
Česká mariánská muzika 35 |
1. |
Novinu poslouchejte
nikdy neslýchanou,
v srdci ji zachovejte
nikdy nevidanou.
Z nebe jestiť vyslaný
posel z všech vybraný,
Gabriel jmenovaný,
do příbytku Panny. |
|
2. |
Hotovil se k poselství
tak vzáctnému pilně,
vše nebeské knížetství
pomáhalo silně.
Ozdobeny jsouc krásně
barvami mnohými
a zlatem, stříbrem jasně,
kameny drahými. |
3. |
Tak a jináč ozdoben
ku Panně vstupoval,
sobě stále podoben
tak jest k ni promlouval:
»Zdrávas, Panno, milosti
Božskou naplněná,
nádobo drahá Božství
z mnohých vyvolená. |
4. |
Co jsi v Písmě čítala,
že panna porodí,
to jsi již vyžádala,
z tebe Bůh se rodí.
Odtud mezi ženami
jsi přepožehnaná,
jakž i mezi pannami
jsi nad panny Panna.« |
5. |
Všecky panny Panence
nyní zazpívejte,
všecky ženy manželce
chválu slušnou vzdejte.
Děti, rcete: »Matičko,
zdráva buď, Maria,
jenž jsi rájské jablíčko
zčerstvila, Maria.« |
ARCHANJELSKÉ AVE. DRUHÁ PÍSEŇ O ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE |
Česká mariánská muzika 36 |
1. |
Poslyšte a podivte se,
jaké jest to veselí,
jaká svadba, radůjte se,
ó lidé, ó anjely! |
|
2. |
Maria Panna nevěsta,
ženich jest Emmanuel,
družba poslaný do města
Nazarétu Gabriel. |
3. |
S drahým studem obarvená
bylať jest tvář panenská:
když jsou měly promluvená
slova být archanjelská. |
4. |
Odkud pak to zapejření,
pověz medle, panenské?
Odkud podobné zardění
vyskočilo anjelské? |
5. |
Anjel stál před Matkou Boží,
odtud to zapejření,
lekla se milosti Boží
plná, odtud zardění. |
6. |
Ach Maria, nelekej se,
budiž v tom Bohu volná,
ó nikoli nemeškej se,
buď svatým Duchem plná. |
7. |
Rci: Ej, já dívka tvá, Pane
(ó slávo vinšovaná),
ať se tvoje vůle stane
(ó Matko požehnaná). |
8. |
Radůjme se, ó křesťané,
z těch slov, naše spasení,
zvolila Pána, povstane
odtud i vykoupení. |
UTRPNÁ MDLOBA BOLESTNÉ MATKY BOŽÍ POD KŘÍŽEM |
Česká mariánská muzika 37 |
1. |
Já Maria, Matka Boží,
ach jaké, ach tratím zboží!
Syna jednorozeného,
jenž jest perla srdce mého. |
|
2. |
Protož i, Synu, omdlívám,
ach, samou láskou omdlívám:
žádám v té mdlobě umříti
a tak s tebou z světa sjíti. |
3. |
Nelejtež sem prosím octa,
ach nic nespomůže moc ta!
Darmo se žil dotejkají,
zkoušíc, zdaliž se hejbají. |
4. |
Netřete ruce, an křadnou,
nimiž židoviny vadnou:
darmo všecko. Ach omdlívám!
Máti bolestná omdlívám! |
5. |
Omdlívám. Což prodlívati
dálejí chcete, meškati?
Těžkoť v mdlobě prodlení jest,
pospěš. Již, Ježíši, čas jest. |
6. |
Ó patery Syna mého
rány těžce zraněného,
v vás kouteček míti žádám,
vy hrob můj, do něhož padám. |
7. |
Ach omdlívám, kyž umírám!
S tebou ať se tím spíš shledám,
totoť jest mé vinšování
pošlé z mého milování. |
MATKA BOLESTNÁ |
Česká mariánská muzika 38 |
1. |
Tečte, slzy, vláhu dejte:
po lidských lícech spadejte!
Všem já tu rosičku žádám,
ach kyž všem ten déšť vyžádám! |
|
2. |
Jest čas pláče, čas kvílení,
ať se pláče bez prodlení,
stojím pod křížem plačící
jako hrdlička skučící. |
3. |
Ba právě jsem osaměla,
již již nemám, co sem měla!
Rachelka jsem, již jest veta:
Syn můj vyšel z toho světa. |
4. |
Slunce paprlsky schovalo,
aby se tak zachovalo
Pánu umirajícímu,
Bohu skonávajícímu. |
5. |
A kdež jest tvůj, světe, smutek?
Ať se spojí s slovem skutek.
Dokážeš tvou lásku vskutku,
jestli se mnou budeš v smutku. |
6. |
Neníť více modrá barva
na nebesích, černá larva
přikrývá nebeskou záři,
když smrt v Syna mého tváři. |
7. |
Aj člověče, nech ozdobu,
pomni na Krista podobu,
nech zlato, ach nech perličky,
však jsou zatmělé hvězdičky. |
8. |
Zem se třese, a ty vejskáš?
Co sobě pak takto zejskáš?
Syn jsi země, hliny dítě,
přistup ke mně pod kříž hbitě. |
9. |
Hory, skály se trhají,
hroby, truhly otvírají,
a ty v jamách nepravosti,
nevyskočíš k mé žalosti? |
10. |
K tomu bok se Syna mého
otvírá, bok Boha tvého.
Krev i voda z něho teče:
v tobě o ni není péče? |
11. |
Povstaň, povstaň, příjmi vláhu,
pokrop s ni tvou hříšnou hlavu!
Se mnou litůj Syna mého,
politůjž i Boha tvého. |
12. |
Ach mé, ach mé potěšení!
Přemilé slzův smíšení!
Teď se synem prokazuješ,
když s Matkou pláč provozuješ. |
UTRPNOST KŘESŤANA S RODIČKOU BOŽÍ POD KŘÍŽEM |
Česká mariánská muzika 39 |
Díl první |
|
1. |
Stála Matka litující
u dřeva kříže plačící,
když na něm pněl Kristus Pán. |
2. |
Jejižto srdce žalostné,
zarmoucené a bolestné
prorazil meč z obou stran. |
3. |
Ó jak smutná a žalostná
byla ta Máti milostná
pro Syna jedinkého. |
4. |
Jenž kvílila a želela
vše trnoucí, když viděla
ty mouky Choti svého. |
5. |
Kdo by neměl zaplakati,
vida Matku Páně státi
tím hořem obklíčenou. |
6. |
Kdo by neměl litovati,
kdyby chtěl považovati
Máteř s Synem ssouženou. |
7. |
Pro hříchy svého národu
viděla ho nésti škodu
a biči zmrskaného. |
8. |
Viděla Syna milého
při smrti opuštěného,
když pustil ducha svého. |
9. |
Aj Mátě, studně milosti,
propůjč mi nětco žalostí,
ať se s tebou rozkvílím. |
10. |
Čiň, ať se mi srdce rozžne
v lásce Kristové pobožně,
ať mu se tak zalíbím. |
Díl druhý |
11. |
Svatá Máti, rač popříti,
bych moh mé srdce raniti
ranami Syna tvého. |
12. |
Jenž ráčil pro mne trpěti
a tak těžce raněn býti,
rozděl mne s strasti jeho. |
13. |
Popřej mi s tebou plakati
a Krista vždy litovati,
dokud v těle zůstávám. |
14. |
Vedlé kříže s tebou státi
a v tvé žalosti trvati
za to tě věrně žádám. |
15. |
Panno, jenž jsi nejjasnější,
již mi nebývej trpčejší,
dejž mi s tebou želeti. |
16. |
Dejž, ať mohu smrt Kristova
nésti a ten los křížova
a na rány pomněti. |
17. |
Jeho ranami mne ukoj
a tím svatým křížem upoj
pro lásku Syna tvého. |
18. |
Tak roznicen a rozpálen,
abych byl skrz tě obhájen
v hodinu dne soudného. |
19. |
Rač mne křížem ostříhati,
smrti Krista odívati
a chovati v milosti. |
20. |
Když zde v světě tělo zhyne
a duše se z něho vyhne,
aby šla do radosti. |
PANENSKÉ ALŽBĚTY NAVŠTÍVENÍ |
Česká mariánská muzika 40 |
1. |
Jak jest Maria seznala,
že jest Alžběta počala,
hned se na cestu vydala,
aby se ji k službě vzdala. |
|
2. |
Vyprovázeli anjelé,
předcházeli archanjelé.
Okolo serafinové,
lítali cherubínové. |
3. |
Větrové prudké foukání
změnili v příjemné vání,
milí zefirové váli
a Marii průvod dali. |
4. |
Modrá obloha nebeská
bez obláčku byla všecka:
ta barva Panně slušela,
ta liberaj být musela. |
5. |
Květny louky nohám kvítí
podávaly, chtějíc míti
ji za pani a královnu,
odtud činily poklonu. |
6. |
Vysoké hory a skály
tuto sobě raddu daly,
aby Panně ustoupily
a ji cestu zhotovily. |
7. |
Klaněli se ji lesové,
klátili se ji hájové:
a po nich lítajíc ptáček,
počal býti znicí žáček. |
8. |
Kdož vypraví, kdož vysloví,
jak sou se vitaly nový
tyto matky nevidany,
v světě nikdy neslychany? |
9. |
Nemohu dál. Neb omdlívám,
protož i ten zpěv skonávám;
rozplývaly láskou obě,
to myslíc, nevím o sobě. |
VELESLAVNOST BLAHOSLAVENÉ PANNY NANEBEVZETÍ |
Česká mariánská muzika 41 |
1. |
»Panno, čas jest, nech žalosti,
Syn tvůj tě chce mít v radosti,«
tak anjelové zpívali,
když Pannu na nebe vzali. |
|
2. |
»Poď, Panno, plná milosti,
všem anjelům vzáctný hosti,
dnešní den tě u Ježíše
žádá mít nebeská říše. |
3. |
Aj tvůj trůn, místo rozkošné,
stříbrem a zlatem milostné,
zlatohlavem obestřené,
perlami jest okrášlené. |
4. |
Poď, Panno, k korunování,
čas jest tvému kralování,
aj, tvůj Syn korunu zlatou
vstaví na hlavu tvou svatou. |
5. |
Ó ohnivý serafine,
ó horlivý cherubíne;
jestli ctíte Krále svého,
uctěte dnes Matku jeho. |
6. |
Poď, čas jest, Panno nebeská,
anť již muzika anjelská
harfy a loutny spravuje,
tvému se příští raduje. |
7. |
Vesele, anjelé, hrejte,
nový zpěv Panně zpívejte,
hlasy a zvučné troubení
nechť žádnému tejné není.« |
8. |
Tak slavně ta Archa Páně
(toť jest jméno vlastní Panně)
do nebe jest provozena,
nad anjely vyvyšena. |
9. |
Ó duše má, šetř milostně
nanebevzetí radostně,
nebešťanům všem sláva jest,
Syn Matce učinil tu čest. |
10. |
Sprovoď, duše má, s vzdycháním,
sprovoď Pannu s vinšováním
a radostnými slzami,
žádej, bys tam přišel za ni. |
11. |
Ó Panno, plná radosti,
zpomeň na nás v tvém království,
Syn tvůj, jenž tě korunuje,
ať se nad námi smiluje. |
12. |
Ať nám ráčí pokoj dáti,
upros nám, ó svatá Máti,
bychom mu mohli sloužiti
a tebe, ó Panno, ctíti. |
MARIÁNSKÁ DENNICE. ANEB O NANEBEVZETÍ BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE |
Česká mariánská muzika 42 |
1. |
Tak tehdy Matka
nás nebožátka
opouští?
Tak sirotečky
zplakány všecky
propouští? |
|
2. |
Kdo truchlivého
nápodobného
spatřil kdy?
O toms neslyšel
anis neviděl
to nikdy. |
3. |
Apoštolové,
Boží poslové,
nebdíte?
Když hvězda schází
a pryč odchází,
mlčíte? |
4. |
»Ach, ach, Matičko,
světa hvězdičko,
nescházej:
ne tak s chvátaním
a pospicháním
odcházej. |
5. |
S tebou den jasný
byl a přešťastný,
mračíš se:
ach, nech večera,
jako i včera
jasni se.« |
6. |
Darmo k ni mluvím,
ji nenamluvím,
umírá.
Ach neumírá,
nebe otvírá
Maria. |
7. |
Nezadržůjme,
vyprovazejme
hvězdičku:
do nebeského
ráje věčného
denničku. |
8. |
Vstupůj, hvězdičko,
jasná denničko,
na nebe.
A osvěcůj nás
a potěšůj nás
svrch nebe. |
9. |
Nezabloudíme,
již cestu víme
i světlo
spolu vidíme:
Mariji ctíme,
to světlo. |
PRVNÍ PANENSKÉ NANEBEVZETÍ |
Česká mariánská muzika 43 |
1. |
Ó Panno, božskou moudrosti
ozdobená!
Olejem tvá lampa dosti
naplněná. |
|
2. |
Povstaň tehdy, čas jest přišel,
Ženichovi,
jdi v cestu, jenž k tobě vyšel,
Ježíšovi. |
3. |
Volá tebe do paláce
nebeského,
totižto z oudolí pláče
předešlého. |
4. |
Matko, sedni podlé Syna
zvelebená,
Pani, vedlé Hospodina
oslavená. |
5. |
Slunéčko tě pozlacuje,
ó jaks krásná!
Měsíc tebe postřibruje,
ó jaks jasná! |
6. |
Hvězdy se nad tebou točí
blejskající:
na anjelé hoď tvé očí
zpivající. |
7. |
Však i na nás pomni, Matko,
vzdychající,
nechť neloučí rájské jablko
pykající. |
8. |
Čiň, abychom my se k tobě
odtud vzali
a na věky v nebi tobě
chválu vzdali. |
9. |
Amen, amen, ať se stane,
to žádáme:
ó vyslyš Matičku, Pane,
k niž vzdycháme! |
STAROČESKÁ TŘIDCATINA. ANEB SLAVNOST NANEBEVZETÍ PANNY MARIE |
Česká mariánská muzika 44 |
1. |
Radůjte se, ó Čechové,
mariánští sodálové,
ať varhany zní vesele;
trouby, bubny ať zní směle.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
|
2. |
Česká jestiť tato radost,
třidcatina, Panny slavnost:
Marie nanebevzetí
s námi celé nebe světí
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
3. |
Anjelové prozpívají
a díky Bohu vzdávají,
proroci, apoštolové
dí: »Pán Bůh s vámi, Čechové!«
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
4. |
Aj vzhůru, vzhůru, Čechové!
Marie Lvice, vy Lvové:
hotovte se prozpívati,
tak Matku pozdravovati!
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
5. |
Budiž zdráva, Panno čistá,
dopřej naším zpěvům místa,
zpěvy upřímné zpíváme,
kyž se tobě zachováme.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
6. |
Však ať šťastnějí zpíváme,
k vám se, svatí, utíkáme:
svatí anjelové, přejte,
vaše loutny, housle dejte.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
7. |
David ať taktem spravuje
celý kůr a ozdobuje,
k varhanům skočte, anjelé,
hráti bude Cecilie.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
8. |
Bas zpívati doktorové
budou i patriarchové,
alt a tenor jinší svatí
budou společně zpívati.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
9. |
Nápodobně dyškantysté
všecky budou Panny čisté,
ach, velmi libá muzika,
když hlas nebesa proniká.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
10. |
Materie těchto zpěvův
bude: Zdráva budiž, Čechův
Maria, Lvů českých Lvice,
kyž tě chválit můžem více.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
11. |
Budiž zdráva tisíckráte,
ano i stotisíckráte,
pod ochranou tvou mateřskou
chovej Kongregací českou.
Mariji, Mariji ctíme,
dítky Matku velebíme. |
12. |
Amen, amen dokládejte,
amen, amen přikládejte,
Echo Amen opakuje,
a tak naše zvelebuje.
Matka Boží Echo naše,
aj Čechové, zboží vaše. |
PANENSKÉ NAROZENÍ |
Česká mariánská muzika 45 |
1. |
Přešťastný den narození
blahoslavené Panny,
radůjme se bez prodlení,
pošla Maria z Anny. |
|
2. |
Neplodné matky vzdychání
jednouť jest konec vzalo.
A truchlivé nařikání
podobně se skonalo. |
3. |
Anno, šlechetná matičko,
po pláči zaradůj se,
na dceru, šťastná babičko,
pohlídni a zasměj se. |
4. |
Vitej to lilium bílé
aneb bílou růžičku.
Chovej, milůj roztomile
tuto svou Mařenčičku. |
5. |
Ach, jak vůně z toho kvítku
libezně vyskakuje.
Žádá z něho míti kytku,
jenž na věky kraluje. |
6. |
Odtud, Joachyme, rod váš
k vyvýšenosti přijde.
Odtud milý Spasitel náš
k spasení světa vyjde. |
7. |
Ó vitej, dni tak žádaný
Marie narození,
vitej, jednou vyžádaný
dni šťastného zplození. |
MARIÁNSKÁ OBĚT. ANEB O OBĚTOVÁNÍ PANNY MARIE |
Česká mariánská muzika 46 |
1. |
Mariji vyprovázejme
do chrámu vstupujíci,
její kroky počitejme
v cestě té kráčející. |
|
2. |
K letům třím věk svůj přivedla,
když jest vyšla na cestu,
jenž k Jeruzalému vedla,
tehdáž hlavnímu městu. |
3. |
Vtipem všecky předcházela
rovné v letech divčičky,
k ctnostným mravům nabízela
sobě mily družičky. |
4. |
Zanechavše otce, matku,
hned se Bohu oddala,
aby snad nepřišla k zmatku,
vzdal otec, matka vzdala. |
5. |
Prv nežli na cestě byli,
dcerku Jachym a Anna
bílou sukni ozdobili,
samý sníh byla Panna. |
6. |
Kdož krásu, její spanilost
dostatečně vysloví?
Musí mít od Boha milost,
kdož ji chce vypsat slovy. |
7. |
Tak krásně se stkvěly vlásky,
ne tak slunce nám svítí,
táhly by k sobě všech lásky,
v vůni přemohly kvíti. |
8. |
Šla však rozprostovlasená,
šla milostná Panenka,
ale míle přičesaná
jako Boží milenka. |
9. |
Když již Panna v chrámě byla,
všickni se ji divili,
že pak čerstvě vystoupila,
hned se v ni zalíbili. |
10. |
Vystoupila s ochotností,
Bohu se oddávala:
a na stupních pobožnosti
sebe obětovala. |
11. |
Však v té čerstvosti všetečnost
nebyla znamenána,
nýbrž obzvláštní pobožnost
s manželem shlídla Anna. |
12. |
Otec, matka rádi byli
z té dcerky své zplozené,
Pána Boha velebili,
k tomu konci zrozené. |
13. |
Ó Maria, v chrámě Božím
láskou obohacená,
budiž duší naších zbožím,
bud všech nás věčná cena. |
ZASNOUBENÍ RODIČKY BOŽÍ |
Česká mariánská muzika 47 |
1. |
Den tento jest veselosti,
den lásky jest, den milosti:
den jest nejutěšenější;
den jest všem nejradostnější. |
|
2. |
Když se Panna odvozuje,
Panicovi zavazuje:
že chce v lásce setrvati,
však v čistotě zůstávati. |
3. |
Jaká svadba, poslouchejte,
panny, mládenci, vzdychejte
po té svadbě veselosti,
zasnoubení a milosti. |
4. |
Co se tuto odevzdává,
všecko Bohu se oddává,
Panna v lásce chce zůstati,
Panic chce též v lásce státi. |
5. |
V lásce však neporušené,
v lásce Bohu utěšené,
v lásce Bohu vždycky milé,
v čistotě Bohu rozmilé. |
6. |
I od anjelův schválené,
panen, panicův svolené.
Nuže, k svadbě této strojme,
potřeby všecky přistrojme. |
7. |
Kvítky čistoty hledejme,
na den sňátek je vydejme:
věnce ať se vyhazují
a tak radost okazují. |
LILIUM MEZI TRNÍM. ANEB NEPOŠKVRNĚNÉ POČETÍ RODIČKY BOŽÍ |
Česká mariánská muzika 48 |
1. |
Co se divíte,
což prv nevíte,
že v neporušenosti
počatá byla
a nepozbyla
ta Panna nevinnosti? |
|
2. |
Mátě zvolená
a vyvolená
z pouhé Boží milosti:
sem pospichejte
a k ni vzdychejte,
nuzní, v vaší žalosti. |
3. |
Ta vám spomůže
a vás vymůže
z vaších trampot, ouzkosti,
spolu obměkčí
a vám polehčí
všecky vaše těžkosti. |
4. |
Jest Pani naše,
Královna vaše,
vaše, ó nebešťané:
jest milostivá
a litostivá
Mátě, zemští měšťané. |
5. |
Slunce v světlosti
a sníh v bělosti,
všechny svaté v milosti
vždycky přemáhá,
nám dopomáhá
do rájské veselosti. |
6. |
Nebeská brána,
vaše obrana,
její lásku hledejte.
Ta vás opatří,
jen když vás spatří,
k ni se v služebnost dejte. |
7. |
Když ji sloužíte,
milost užíte,
jistě již kralujete.
Ach kyž ji ctíte,
hodně uctíte,
věčně oslavujete! |
DRUHÉ NEPOŠKVRNĚNÉ POČETÍ RODIČKY BOŽÍ |
Česká mariánská muzika 49 |
1. |
Právě, že jsi nejkrásnější,
jsi Maria nejčistější
a poškvrna není v tobě,
samou máš čistotu v sobě! |
|
2. |
Tvůj jest byla Eva matka
obraz, než kousla do jablka:
jsa v první své nevinnosti,
v první neporušenosti. |
3. |
Z čisté kosti kost jest byla,
když žena muži přibyla:
tělo tělu nápodobné,
s rovnou čistotou ozdobné. |
4. |
Maria, neporušené,
žádnou poškvrnou smíšené
i při početí’s dostala
tělo, v němžs čistá zůstala. |
5. |
Ó přešťastná matko Anno,
přečistého stříbra vanno,
z tebe, Slunce předcházíce,
pošla Maria Dennice! |
6. |
Vitej, Světlonoši světa:
učiň, ať jest ze tmy veta.
Předcházej, jítro, poledne,
blyšť se divného vedlé dne. |
7. |
Anjelové, pravdu pravte,
svědectví vaše vypravte.
Zdaliž tyto první kroky
nejsou samy pouhy skoky? |
8. |
Kráčej, Kněžno, čas jest, kráčej,
k nám vinšovaná dokráčej!
Když ty tvé poznáš šlapěje,
svět hned se míle zasměje. |
9. |
Zhotoví plenky, obvinku,
všecko pěkné, též kolíbku,
a bude se k narození
chystati vše přirození. |
MARIÁNSKÝ MILOVNÍK |
Česká mariánská muzika 50 |
1. |
Maria, Boží Matičko,
poslyš, ó poslyš maličko,
jak mé srdce způsobené,
jak jest k tobě zapálené. |
|
2. |
Kdykoli na tě zpomínám,
tolikrát všecek omdlívám,
vinšuji umříti sobě,
tak hrubě toužím po tobě. |
3. |
Tebe jediné miluji,
tobě sloužit usiluji.
Ty má jediná perla jsi,
ty má po Bohu láska jsi. |
4. |
Všech všudy se oddaluji,
Vale všem všudy vzkazuji,
tobě živ vždycky býti chci,
aneb živým býti nechci. |
5. |
Ach kyž ten šťastný den příjde,
v němž má duše z těla vyjde
a tebe bude vitati
a s tebou se radovati. |
6. |
Lahůdky mé, bohatství mé,
rozkoše mé, království mé:
všecko, co žádám srdečně,
v tobě nalézám bezpečně. |
7. |
Ach, ach kyž se můj věk skoná,
ach kyž jsem tvůj, již dokoná!
Rodičko Boží, Matko má:
vem mne k sobě, ó Panno má! |
MARIÁNSKÝ RYTÍŘ |
Česká mariánská muzika 51 |
1. |
Z celého srdce miluji,
tebe, Maria, miluji:
po Bohu tebe miluji
a nadevšecko miluji. |
|
2. |
Tuto mou věz, světe, lásku
a neměj v ni žádnou částku.
Mariji srdce daruji
a od tebe se vzdaluji. |
3. |
Nic mně od ni nerozloučí,
tak mně šlechetnost poroučí,
její na věky zůstávám,
ji milovat nepřestávám. |
4. |
Hotov jsem všecko trpěti,
do lvův jámy vhozen býti,
ať mne pohltnou dokonce,
z toho se raduji konce. |
5. |
Neb tak pravým milovníkem
a rytířským zápasníkem
poznán budu, když do nebe
k Panně půjdu, zapřev sebe. |
6. |
Tak jest. Na to sem já se dal,
abych vše kříže na se vzal,
voda, oheň nezastraší,
nože, břitvy neodstraší. |
7. |
Nikdy žádný tak statečně
nešel a kráčel bezpečně
po květném poli a lukách
jako jaspis všechněch mukách. |
8. |
Rozmazaný ten bojovník,
neupřímný ten milovník,
který jediné v rozkoši
své lásky zakládá zboží. |
9. |
S tím se vždycky honositi
budu, že mne rozloučiti
nic nemohlo. V tom umirám
a tuto píseň zavírám. |
MARIÁNSKÁ KAJÍCÍ HRDLIČKA |
Česká mariánská muzika 52 |
1. |
Poslyš, ó Panno milosti,
však jsme zarmoucení dosti,
poslyš, jak k tobě voláme
a k tobě se utikáme. |
|
2. |
Líce s pláčem omočeny,
vzdycháním srdce ztlučeny.
Ach, kdož setře krupějičky
této plačící hrdličky. |
3. |
Leč ty vysušíš, Matičko,
ó mé slunce, má hvězdičko,
naších očí mnohou vláhu,
jenž nám trápí naší hlavu! |
4. |
Kolik jest na zemi kvítků,
kolik jest na stromích listků,
kolik jest v rose krupěji,
kolik zrn do země sejí. |
5. |
My jsme pak víc Syna tvého
hněvali milostivého,
více se zpronevěřili,
víc, ach, mnohém víc zhřešili. |
6. |
Odtud k svému sahá meči
(o čem my nemáme péči),
odtud všeliké trestání
a metly Boží šlehání. |
7. |
Když se tehdy spravedlivě
hněvá, ať i milostivě
k nám se nakloní kajícím
a bolestně volajícím. |
8. |
Ty v tom prostředkůj, ó Máti,
k tomu i vy, všickni svatí,
křehkost naší vymlouvejte,
nás před Bohem zastávejte. |
MARIÁNSKÉ AVE |
Česká mariánská muzika 53 |
1. |
Stotisíckrát pozdravuji,
k tobě lásku obnovuji:
ach mé, ach mé pozdravení
budiž tebe zvelebení. |
|
2. |
Budiž zdráva, vychválená,
Panno Matko oslavená,
s hvězdami korunovaná,
v lásce Boží vychovaná. |
3. |
Hrdličko má, ó ptáčku můj,
ach holubičko, kyž jsem tvůj,
abych s tebou prozpěvoval,
Syna tvého vychvaloval! |
4. |
Ó květná, pěkná zahrado,
v niž se pase bílé stádo
beránkův, ovčiček milých,
duše v Bohu vyvolených. |
5. |
Tvé bílé kvíti miluji,
růži červenou schvaluji,
pod stínem tvých ratolesti
odpočívat chci s radostí. |
6. |
Stotisíckrát pozdravuji
a silu tvou vypravuji,
ó Ženo nepřemožená,
ó Panno neporušená! |
7. |
Pozdravuji, pozdravuji,
jenž tě nad všecko miluji,
můj poklade roztomilý,
má perličko v každé chvíli. |
8. |
Buď zdráva, nebeská bráno,
bezpečná všech nás obrano,
naděje všech putujících,
čerpadlo všech se plavících. |
9. |
Včelička jsi, ó Panenko,
muže neznajíc, Milenko,
zbirej z nás sobě sladkosti,
zbav nás vší světa hořkosti. |
10. |
Tak skonávám pozdravení,
lásky k tobě oznámení,
s timto dárkem nepohrzůj,
buď tvůj vínek, nezavrhůj. |
MARIÁNSKÉ LARMO |
Česká mariánská muzika 54 |
1. |
Kdož mne může spokojiti
a mé srdce ukojiti?
Kdož vyhledá té hojnosti,
z niž bych měl již jednou dosti? |
|
2. |
Ať se smluví svět a nebe,
ať pro mne opustí sebe;
z pokladův svých ať dá zboží,
ať se to jakkoli množí. |
3. |
Ať nebeskou kouli vládnu,
ať za sebou hvězdy táhnu,
ať jest má zima, podzimek,
jaro, léto i každý věk. |
4. |
Ať se všecka zem obloupí,
ať všecko kryté vystoupí,
mé ať jest stříbro a zlato,
všecko mně jest jako bláto. |
5. |
Ať sám světem rozkazuji,
ať i sám nad nim panuji
a mně ať se poddávají
všickni lidé i klanějí. |
6. |
Všecko jest mně to nadarmo,
ještě bude vždycky larmo.
Hlad, žízeň, srdce rozbroje
předce mít budu i boje. |
7. |
Ó Maria, má vodičko,
ó čerstvá sladká rosičko,
po Bohu mé srdce k tobě
křičí, volá. Spoj je sobě! |
8. |
Tak se hned všecko spokojí
a tak po všem bude boji.
Po mračnu jasnost vyskočí,
po mdlobě srdce poskočí. |
9. |
Amen, amen, ať se stane,
mír a pokoj ať povstane.
Boha tak budu chváliti,
Mariji Matku slaviti. |
MARIÁNSKÉ LASKAVÉ ZAKÁZANÍ |
Česká mariánská muzika 55 |
1. |
Ej všickni, jenž milujete
Mariji, Matku Boží,
ji stále oslavujete
jakožto vaše zboží,
tuto ji píseň zpívejte
s hlasy jednostejnými;
ji se docela vzdávejte
srdci nejupřímnými. |
|
2. |
Ó Maria, stotisíckrát
buď od všech zvelebená
a ještě vícej tolikrát
buď chválou ozdobená:
ty jsi za Matku zvolená
Syna Boha věčného;
bylas dcera vyvolená
Joachyma starého. |
3. |
Ty jsi požehnaná byla
mezi všemi ženami;
neporušenost nabyla
mezi všemi pannami:
ty jsi blahoslavenější
nežli anjelé svatí;
ty jsi u Boha milejší
než spolu všickni svatí. |
4. |
Tobě my po Bohu chválu
vzdáváme, prozpíváme
a všickni s poklonou slávu
my tolikéž vzdáváme:
ty jsi Panna, ty jsi Matka,
k tobě se dítky známe,
ty jsi Pani, my čeládka,
v tebe naději máme. |
5. |
Neopouštěj služebníkův
pod jménem tvým, Maria;
chraň stále tvých milovníkův.
Opatrůj je, Maria.
Maria opakujeme,
jméno velmi lahodné,
a je vždy prozpěvujeme,
vše uctivosti hodné. |
MARIÁNSKÁ MYSLIVOST |
Česká mariánská muzika 56 |
1. |
Mariánští milovníci,
Matky Boží služebníci,
nuže, střely se uchopte
a k tomu lovu se chopte,
lovit budem Matku Boží,
srdce Matky, vaše zboží. |
|
2. |
Víte, s jakou ji chtivosti
a s jak chytrou myslivosti
po ni se máte pouštěti,
nikdá se ji nespouštěti?
Neb lovíte Matku Boží,
srdce Matky, vaše zboží. |
3. |
Nuže, leče roztahůjte
a lučiště natahůjte
k lovu nástroje připravte
a do osidel ji vpravte,
neb lovíte Matku Boží,
srdce Matky, vaše zboží. |
4. |
Po horách, dolech běhejte,
po ni tužebně vzdychejte,
sem i tam se obhlidejte,
na ni samou pozor dejte.
Neb lovíte Matku Boží,
srdce Matky, vaše zboží. |
5. |
Bystře se mějte, volejte
a po ni chytře střílejte:
třebas ona v lese, v háji,
věřte, vám se neobhájí.
Neobhájí Matka Boží,
srdce Matky, vaše zboží. |
6. |
Třebas vskočila do moře
(nemějte vy nad tím hoře),
jestli jste prvé byli lovci,
můžete také být plavci.
A ulovit Matku Boží,
srdce Matky, vaše zboží. |
7. |
Nic není tak vysokého,
ani co tak hlubokého,
kdež by jste se nevydali,
třebas by jste život vzdali.
Neb lovíte Matku Boží,
srdce Matky, vaše zboží. |
8. |
Třebas šla do hlubokosti
a pekelníkův ouzkosti,
bude ještě dobře s vámi,
když jest láska mezi vámi.
Máte totiž Matku Boži,
srdce Matky, vaše zboží. |
9. |
Kdo bez ni jest, smrt mu bývá,
vše potěšení pozbývá,
menší jest pekla trápení
než té zvěři obloupení.
Jest tato zvěř Matka Boží,
srdce vaše, vaše zboží. |
10. |
Jestli pak odtud vyskočí
a na širé pole vskočí,
jest vám vinšované pole,
kdež se honí ta do vole.
Která sluje Mátě Boží,
srdce vaše, vaše zboží. |
11. |
Tehdáž okázat spomáhá,
kdo druhého v lásce zmahá,
jak jste v lásce upevněni
a jak vroucně zapáleni.
Proti Máti, Máti Boží,
Máti své a svému zboží. |
12. |
Totiž pravým milovníkem
a pokorným služebníkem
sebe býti vypravuje,
když svou Máti oslavuje.
Vůbec z lásky Máti Boží
Máti svou, poklad a zboží. |
13. |
Což pak tehdáž učiníte,
což, bídní, začit miníte,
když bude chtít v nebi sidlo,
ne s vámi, než v nebi bydlo?
Ujde Mátě, Mátě Boží,
Mátě vaše, vaše zboží. |
14. |
Ač ona to má na vůli,
budete však mít s ni zvůli:
můžete vy za ni jíti,
musí ona vás pojíti.
Neb jest Matka, Matka Boží,
Mátě vaše, vaše zboží. |
15. |
Když jste ji v světě sloužili,
slušno, abyšte užili,
vyjatí z jha ďábelského,
pohodlíčka nebeského.
Neb jste ctili Máti Boží,
sodálové, vaše zboží. |
16. |
Ó přešťastní služebníci,
mariánští milovníci,
kteří jste ji velebili
a s ni stále v lásce byli.
S Máti vaší, Máti Boží,
vaším srdcem, s vaším zbožím. |
17. |
Buďto sem i tam se vrací
a kdekoli se obrací,
bez vás nemůže zůstati,
aniž vy bez ni obstáti.
Lovme, lovme Matku Boží,
srdce Matky, naše zboží. |