Svatoroční muzika – od adventu po svátek Zvěstování Panny Marie (25. 3.)


PÍSEŇ ADVENTNÍ		Svatoroční muzika 1
1.	Hle, přijde Pán, Spasitel náš, zdávna žádaný Mesiáš, hospodu mu přichystejme, všickni ho k sobě vítejme, neb on jest Vykupitel náš.	Cizí slova
2.	Zdvořile se k němu mějme, do chléva ho nevolejme. Jest vzáctný host, božské plémě, všemocný Pán nebe, země, vzáctnou hospodu chystejme.
3.	V srdci ať se mu byt strojí, Pán lásky o srdce stojí. Kdo ho žádáš hosta míti, hleď srdce čistotné míti, nevediž ho k hříchův hnojí.
4.	Skrze svátostní pokání, pravé hříchův oplakání smej škaredost nepravosti, vyžeň z srdce smrad chlípnosti, ať jest hodné přebývání.
5.	Ať místo není studené, vroucí láska mráz zažene. Opatrnost hlídej dvéří, samému KRISTU otevří, ať jsou všem jiným zavřené.
6.	Krásné čalouny všech ctnosti rozvěš, stálost s horlivosti, ať se všecko jasně třpýti, vzáctný host má k nám přijíti uctěmež ho dle možnosti.
7.	Krásnou kolíbku s plénkami zjedná štědrost almužnami. Neb kdo chudého odívá, Pána JEŽÍŠE přikrývá, jest ten příjem z Písma známý.
8.	O kašičku není péče, krmíš-li chudé, člověče, sladkou kaši krmíš Krista, čeká tě odplata jistá, věčnýť med v nebi poteče.
9.	Dobrá vůně jest modlení, bez toho ať srdce není. Jakož ani bez světlosti, svět tehdy příkladem ctnosti, toť jest nejlepší svícení.
10.	Zpěv se ještě nedostáva. Ten se anjelům necháva. Tiť budou sladce zpívati, hosta obveselovati, zpívajíc své staré: SLÁVA.
11.	Hospodu jsme připravili, přiď tehdy, hoste přemilý! Přiď, Ježíši vinšovaný, celým srdcem milovaný, čekáme tě každou chvíli.
DRUHÁ ADVENTNÍ – RORATE, COELI		Svatoroční muzika 2
1.	Rosu dejte, ó nebesa, zhůry! Bože Otče všemohoucí, dej z nebe rosu žádoucí, dej Syna v život Panny, dcery svaté Anny.	Columba Lauretana
2.	Oblaci, dštěte spravedlivého! Prostež, svatí andělové, překrásní Boží Trůnové, ať přispíši Syn Boží, hříchy světa složí.
3.	Otevří se, otevří se, země! Poroď nám, Panenko čistá, poroď Spasitele Krista. Vydej, panenská země, vydej božské plemě.
4.	Hle, Pán přijde a všickni svatí s nim! Koho jsme zdávna žádali, již jsme šťastně vyžádali, MARIA ho počala, v životě objala.
5.	Veselte se všickni národove, těš se, lidské pokolení, neb se blíži tvé spasení, uhlídáš v lidském těle tvého Spasitele.
6.	Pospěš, ó Spasiteli žádoucí, pospěš, naše potěšení, vysvoboď nás z zatracení! Přiď, JEŽÍŠI laskavý, Mesiáši pravý.
ADAMA, PRVNÍHO OTCE, POKÁNÍ		Svatoroční muzika 3
1.	Ach, proč život nelepšime, nýbrž víc a víc hřešime, an víme, že zisk hřešení jest hněv Boží, zatracení?
2.	Hada, štíra se štítime, neb se uštknutí bojíme. Ach, víceť hřích lidem škodí, větší žalost a smrt plodí!
3.	Co Adam zejskal hřešením, návěští dáva kvílením, poslyšmež ho, jak naříká, jak žalostně hříchu pyká:
4.	»Ach, já přenešťastný člověk, že jsem Evě učinil vděk, že jsem jablka okusil, Boha hněvat se pokusil.
5.	Nastojte, co jsem učiníl, ó jak těžce jsem provínil, všeckno lidské pokolení skrz mně přišlo k odsouzení!
6.	Musím již se vši rodinou snášeti poddanost bídnou, poddán jsa smrti bolestem i nesčislným neřestem.
7.	Chudobu, práce, žalosti, těla i duše tesknosti, horko, zimu, hlad, nemoci přetrpíme dnem i noci.
8.	Ti jsou hříchu oučinkove, mé rozkůšky užitkove, ó nešťastné koštování, tys příčinou mého lkání.
9.	Moha věčně v ráji býti, neskonečnou rozkoš míti, hříchem jsem všecko potratil, milost Boží, život ztratil.
10.	Ó jak hrubě jsem pobloudil, kyž jsem to prve rozsoudil, ó kyž jsem se nedal svesti, nebyl bych v tomto neštěstí!
11.	Již poněvadž nelze jináč, dám se v hoře a smutný pláč, budu činíti pokání, až uprosim smilování.«
O NAROZENÍ PÁNA KRISTA		Svatoroční muzika 4
1.	Děťátku my prozpěvůjme, by pospalo, všemu světu vypravůjme, co se dálo. , Nynej, všeliké stvoření, nynej, zpívej, v tom nejlepší zalíbení vždy tvé mívej.
2.	Panna Syna porodila, divné věci! Panenství vsak neztratila, divné řeči! Nynej, Panenský Synáčku, odpočívej, nynej, všemocný Panáčku, lehce zdřímej.
3.	Dcera Matkou jest zůstala, Otec Synem, již, ó lidské pokolení, víc nezhynem. Nynej, nynej, ó Paňátko, ó Mocnáři, nynej, překrásné robátko, krásné v tváří.
4.	Pastuškové navštivili svého Pána, jemu poklonu činíli hnedky z rána. Nynej, Panenská růžičko, kvítku krásný, nynej, předrahá perličko, slunce jasný.
5.	I my tehdy to srdýčko navštěvůjme, zahřeje nás to slunýčko, prozpěvůjme. Nynej, ó naše spasení, usni tíše, nynej, smutných potěšení, nynej spíše.
POZDRAVENÍ DĚŤÁTKA JEŽÍŠE		Svatoroční muzika 5
1.	Slíčné pacholátko, vitej, Synu Boží, milostné děťátko, vítej, světa zboží: Mesiáši pravý, Králi věčné slávy, vítej, ctné děťátko, milé nemluvňátko.
2.	Ach, kdož tě tak snížil, jenž v nebi kraluješ, kdo tě tak obtížil, jenž v světě panuješ: láska tě snížila, láska obtížila, proč nás tak miluješ, proč se tak snížuješ?
3.	Z nebe jsi poslaný, ó překrásný kvítku, z té vonné zahrady, z nebeských příbytků. Ó lilium vonné, potěšení hojné všech truchlých soužených, v bídách postavených.
4.	Osypte kvítkami ten kvíteček krásný, ozdobte hvězdami to slunýčko jasný: jenž lásky své září mé srdce proráží, ó kráso rozmilá, ó růže spanilá!
5.	Sem všickni ptáčkové k Pánu pospíchejte, vy, lesní žáčkove, líbezně zpívejte; pospěšte, zpívejte, čest a chvalu vzdejte děťátku milému, Ježíši malému.
6.	Vši jest hoden chvály Bůh pro nás vtělený, to děťátko malý, nám dnes narozený: ó nestíhlá milost, mého srdce líbost, překrásný Ježíši, poklade všech duší!
NEBESKÝ SLAVÍČEK, K CHVÁLE BOŽÍ SLADCE PROZPĚVUJÍCÍ, DIVNÉ BOŽÍ NAROZENÍ		Svatoroční muzika 6
1.	Prosíme tě, ó růžičko, krásný Ježíši, dej nám promluvit slovíčko, rozmilý Ježíši!
2.	Pověz upřímně, pověz nám, Pravdo Ježíši, co tě z nebe stáhlo sem k nám, spanilý Ježíši.
3.	Proč jsi se narodil malý, velký Ježíši, jenžs na nebi neobsáhlý, ó malý Ježíši?
4.	Ty jsi bohatý přespřilíš, chudý Ježíši, proč v chlévě tak chudý ležíš, bohatý Ježíši?
5.	Jenžs obr silný na nebi, dítě Ježíši, proč jsi tak mdlý zde na zemi, ó silný Ježíši?
6.	Ó mé slunce, kdež máš svůj blesk, skrytý Ježíši, pročs svůj tak zatměl papršlek, ó světlý Ježíši?
7.	Ó světa lásko a radost, milý Ježíši, zapal v mém srdci tvou milost, ohnivý Ježíši!
8.	Vem mé srdce a dej mi své, dobrý Ježíši, učiň, ať ze dvouch jedno je, laskavý Ježíši.
9.	Coť se v něm nelíbi, vyčisť, čistý Ježíši, abych byl všeho zlého čist, milostný Ježíši.
10.	Všecko, co tobě odporné, sladký Ježíši, dej, ať mně jest též protivné, medový Ježíši.
11.	Bez tebe nechci živ býti, Choti Ježíši, lépe mi s tebou umříti, živote Ježíši.
12.	Sláva buď Otci věčnému, všech Stvořiteli, i jeho Synu milému, světa Spasiteli.
13.	Sláva buď Duchu svatému, Posvětiteli, v Trojici nerozdílnému, duše Těšiteli.
JINÁ O NAROZENÍ PÁNA JEŽÍŠE		Svatoroční muzika 7
1.	Nuž, anděličkove, Boží poslíčkove, zvěstůjte noviny: Syn Boží jediný, Kristus, se narodil, host se k nám zahodil.
2.	Divné narození, k lidskému spasení! Zpívejte vesele ke cti Spasitele, hosta k nám vítejme, děťátku zpívejme.
3.	V chlévě má místečko co ptáček hnízdečko, hřejí vůl, osliček, ze všech stran větříček přeprudce zavívá, čim Panna odívá.
4.	Do slámy, do sena - jaká to proměna! - vložila Synáčka, krásného miláčka, vložila v jesličky děťátko maličký.
5.	Třese se miláček, ten světa Panáček, půjč peří, hrdličko, zpusob ty, Matičko, měké poduštičky, zaviň ty oudičky.
6.	Ach, vyskoč, slunýčko, zahřej to hnízdičko, zahřej tvou teplosti, posluž v té ouzkosti, posluž miláčkovi, Panny Synáčkovi!
7.	Hle, cedí slzičky ty krásné očičky, nijakž své neřesti nepláče, neštěstí: lidské nepravosti jsou původ žalosti.
8.	Aspoň pastuškové jdou, ti sprostáčkove, vnově zrozeného Synáčka krásného pěkně pozdravují, dary obětují.
9.	Anjele zpívají, čáku nám dávají věčného pokoje, však musi do boje to malé děťátko, to slíčné poupátko.
10.	Poskoč i, dušičko, navštěv to hnízdičko, láskou tvou zahřívej, štědrosti odívej, stírej ty slzičky, pláč na čas maličký.
11.	Zpívej s nebešťany, zahrej na varhany, hrkej jak hrdlička, šetř tvého srdéčka, hlásek pusť veselý, tak čas tento velí.
ZVÁNÍ K JESLIČKÁM PÁNA KRISTA		Svatoroční muzika 8
1.	K jesličkám překrásného Děťátka rozmilého pospěšte, ó hříšnici, radosti tu cil jest, milosti, pospěšte k Ježíškovi, pospěšte k miláčkovi.
2.	K jesličkám proč meškáte, k jesličkám nechvátáte, ó pobožné dušičky? Sladkosti tu pramen, líbosti, navštěvte nemluvňátko, pozdravte Jezulátko.
3.	K jesličkám, ó človíčku, pozdravůj holubičku, poďte, duše čistotné! Čistotný tu med jest lahodný, pospěšte k čistotnému Ženíchu milostnému.
4.	K jesličkám, zarmoucený, tu budeš potěšený, pospěš, srdce smutné! Slouhové tu andělíčkove, zpívaji maličkému poupátku rozmilému.
5.	K jesličkám, žebráčkove, navštěvte, pastuškove, Dítě chudičké Matky! Bez vady tu drahé poklady, pospěšte, naléznete, tu brzo zbohatnete.
6.	K jesličkám, mudrcove, pospěšte, Tří králove, navštěvte Krále králův! Tu štědrost, tu věčna jest moudrost, pospěšte, tu moudrosti dojdete dle žádosti.
7.	K jesličkám též, zvířátka, pospěšte i, hovádka, služte vašemu Pánu. Zahřejte, povlovně dychejte, prokažte službu pilně, tak čiňte neomylně.
8.	K jesličkám, nebešťane, muzika ať se stane, by pospalo Děťátko. Potíchu ať líbezně v echu hláskove prozpívaji, Ježíška kolibají.
9.	Pospěšte, učiníce poklonu, políbice ručičky roztomilé. Zavažte, jemu se zakažte v poddanost v každou chvíli, směřůjte k tomu cíli.
OPĚT JINÁ O NAROZENÍ PÁNA KRISTA		Svatoroční muzika 9
1.	Ó Pacholátko přemilé, Děťátko spanilé, ó Synáčku krásný, nad slunýčko jasný, ó poklade věčný, ó sklade bezpečný, ty mé srdce raníš!	Collegium 419
2.	Když tvář tvou sobě rozjímám, z lásky velké říkám: Nad hvězdy’s krásnější, nad měsíc jasnější, ó Boží Synáčku, spanilý miláčku, střelou milování.
3.	Než tomu se hrubě divím, že tě v jeslech vidím, že v plenkách malého vidím Boha mého pohodlí nemíti, zimou se trápiti pro naše spasení.
4.	Seno, slámu tvou postel máš, s hovady přebýváš, hovadské jesličky jsouť místo kolíbky, olek a osliček jest tvůj statek všecek, tvojí jsou dvořané.
5.	Mrazem se mění ručičky, třesou se nožičky, sláma tebe tlačí, přivozuje k pláči, z tvé nebeské tváře nejde jasnost, záře, v tmavém chlévě ležíš.
6.	Ó srdce mého miláčku, ó Boží Synáčku, ó dobroto věčná, lásko neskončená, proč sebe na zemi nížiš mezi námi, jsouc Králem na nebi?
7.	Vím, že pro naše spasení v chlévě’s položený, chceš hlad podníknouti, chudobou hynouti, snášeti bolesti, naše hříchy nesti z lásky k nám veliké.
ITEM JINÁ O NAROZENÍ PÁNA KRISTA		Svatoroční muzika 10
1.	Ježíška přivítejme, k Spasiteli se znejme, poklonu slušnou čiňme, z pravého srdce řceme: Vítej, Ježíšku milý!
2.	Vítej, Ježíšku malý, země i nebes Králi, ó naše potěšení, v smutku obveselení! Vítej, Ježíšku milý!
3.	Ručičky mu líbejme, nožiček se chytejme, srdce mu obětůjme a sladce prozpěvůjme: Vítej, Ježíšku milý!
4.	Všech nástrojove kůru, harfy, citharý vzhůru ať jsou, ať zní cymbálky, loutny, trouby, pišťalky: Vítej, Ježíšku milý!
5.	Pospěšte, čížičkové, přileťte, slavíčkove, Ježíška obveselte, líbezně mu zpívejte: Vítej, Ježíšku milý!
6.	Přileťte, holubičky, pospěšte sem, hrdličky, Děťátko přivítejte, sladké písně zpívejte: Vítej, Ježíšku milý!
7.	Jesle zhřívej, osličku, chraň od zimy, olečku, Ježíška maličkého, Pána však velikého: Vítej, Ježíšku milý!
8.	My pak tim líbeznějí zpívejme i sládčejí: Vítej, náš Spasiteli, vítej, Vykupiteli, vítej, Ježíšku milý!
K PACHOLÁTKU JEŽÍŠI NA DEN NAROZENÍ PÁNĚ		Svatoroční muzika 11
1.	Mejlite se, ó přátele, domníváte-li se v těle mé srdce býti složené, kostmi, krvi obmezené.
2.	Nejníť mé srdce v mém těle, jest u mého Spasitele, jemu dávno jest svěřeno, v jeho jeslech položeno.
3.	Jinde mu býti nesluši, než kde jest poklad ctných duši, poklad pak duší jest Ježíš, drahá z nebes perla Ježíš.
4.	Ó Ježíši, měj mé srdce, nechci já ho míti více, tobě je celé darují, tvou láskou je zapalují.
5.	Ach, kdož by tě nemiloval, své srdce ti nedaroval, kdyby právě poznal tebe, Lásko, k nám seslaná z nebe!
6.	Tvá nevymluvná spanilost v komž by nevzbudila milost, kohož by srdce nejala, leč by bylo skřemen, skála?
7.	Tvář tvá jest jak sníh běličká, krom že tvé rty i dvě líčka nad růže jsou červenější, nad krásné kvítky krásnější.
8.	Tvé očičky jsou okynka, jimiž tvá láska vykouká a na srdce lidské stříli, blaze, k komu ona cílí.
9.	Mé srdce buď místo cíle, k tomu, Lásko, střílej mile, koho ty tvou střelou raníš, od věčné bolesti chráníš.
10.	Lidé, ó byšte to znali, co by jste sobě žádali tou Láskou ranění býti, skrz ni věčný život míti.
O SVATÉM ŠTĚPÁNU		Svatoroční muzika 12
1.	Kamení židé chápají, oděvy rychle skládají, jaké to noviny? Šavel sám jediný za strážného se vydal, oděvu by všech hlídal.
2.	Nebe otevřené vidí, když nejvíce židé šidí, arcímučedlníček, Boží služebníček. Též na Otce pravici Moudrost věčnou stojící.
3.	Pravdu z oust svatých slyšeli, víry přiložit nechtěli, protož hned chvátali, na něj se sápali, až ukamenovali, vůli svou vykonali.
4.	On na kolena padnouce, modlil se jest, takto řkouce: »Bože milostivý, Otče dobrotivý, duši mou ti poroučím, již se s tim světem loučím.
5.	Za hřích neklaď jim to, Pane, co se mně tu od nich stane;« tak když se horlivě modlil spravedlivě, duše se rozdělila s tělem, s Bohem spojila.
6.	Pohřbu jsou židé nepřáli, jeho k sežrání vydali, vůbec vyhodili, zvěř litou vábili, zvěř však neuškodila, víc nad lidí uctila.
7.	Naposled tajně pryč vzíti Gamaliel dal, pohřbíti, do hrobu vloženo, slavně jest uctěno; vzhůru jak holubička vznášela se dušička.
8.	Žádáme, svatý Štěpáne, ta milost ať se nám stane, bychom protivnikům, všem naším vinnikům mile vše odpustili, nad žádným nemstili.
O SV. JANU EVANGELISTOVI		Svatoroční muzika 13
1.	Míle miláčkovi Božímu zpívej každý miláčku, štědře se odmění každymu, zazpívej jemu, žáčku, prozpěvůj i ty, ptáčku.
2.	Na prsích Páně při večeří měl své odpočívání. Ten jest nejsvětější Mateří dán byl k opatrování, jest hoden milování.
3.	Panic Pannu si poručenou bedlivě opatroval, krajinu Asia řečenou u víře vyučoval, vše jest šťastně dokonal.
4.	Pro Krista v oleji smažený, jest samá pravda věc ta, od Domitiana můčený blíže Římského města; jak ouzká k nebi cesta!
5.	I modly pohanské padaly modlitbou poražený. Mezi lidem války povstalý od něho ukrotcený, jest lid upokojený.
6.	Jed nemohl jemu škodíti, který již dva umořil, dal ukrutník se oblomíti, jenž prv naň se obořil, tu teprva se kořil.
7.	Na Pathmos velikém ostrově předivné měl vidění, k svatému obyvatelove měli obvzláštní zření; hle, jak Bůh srdce mění!
8.	V tom bez přestání vyučoval učedlníky v starosti, by jeden druhého miloval v mladosti, v šedivosti, jmíc na tom každý dosti.
9.	Naposledy tam se odebral, kde stálé milování, duši svou pokojně odevzdal v božské opatrování, toť bude bez skonání.
10.	JEŽÍŠI, skrz tvého miláčka dej nám v lásce prospěti, Otče, rač pro tvého Synáčka nám na pomoc přispěti, neopouštěj tvých dětí!
NA NOVÉ LÉTO		Svatoroční muzika 14
1.	Co jest to smutného, že na den Léta nového, když se svět raduje, Nový rok sobě vinšuje, krev tvou vycezuješ, bolest na se uvozuješ, rozkošný Ježíši, radost věrných duší?
2.	Nejsi hříchem vinen, a protož nejsi povinen obřezován býti, tvou nevinnou krev cedíti! Sotvas na svět přišel, z života tvé Matky vyšel, a již chceš trpěti, v bolestech upěti.
3.	Ještě nemáš dosti, že snášiš mnohé ouzkosti? Máš chudičkou Matku, snášiš mnoho nedostatku, jsa Pán nebe, země, hněteš se v chlévě na seně, žádáš víc trápení pro naše spasení.
4.	Ó milé Děťátko, ó žádoucí nemluvňátko, odpusť si v dětinství, zdaliž nevíš, jaké v mužství podstoupíš trápení, krvavý pot, omdlévání, pohlavky, rouhání, posměch, uplvání!
5.	Když chceš krev vyliti, počkej, až katane lití budou tě mrskati a s trním korunovati: když tě na kříž vbijí, ruce i nohy probijí, tehdáž smrt podstoupíš, nás hříšné vykoupíš.
6.	Ach, nechceš čekati, hned chceš lásku ukázati, dlouhéť se čekání zdá pro velké milování, hned v dětinském věku žádáš pomoci člověku, ó jak nás miluješ, jak se obtěžuješ!
7.	Růžičko červená, svou vlastní krvi zbarvená, již jsi mi milejší, nad všechen svět příjemnější, láskou tě objímám, do mého srdce přijímám, vykvetníž v mém srdci, Růže přežádoucí!
ZVÁNÍ VŠEHO STVOŘENÍ K SLAVNOSTI NEJSVĚTĚJŠÍHO JMÉNA JEŽÍŠ		Svatoroční muzika 15
1.	Ježíš, to přesladké jméno, budiž vždycky zvelebeno, nemeškej žádné stvoření, jednokaždé pokolení, jak nejvejš uctíti.
2.	Čest jemu i vy, ptáčkove, kanárkove, slavíčkove, vzdávejte podlé možnosti, vzdávejte chvály v hojnosti, nechtějte prodlíti.
3.	Lev silný, rychlý jelínek ať svých nakloní kolínek, s nim všechna jiná zvířátka, slepičky i ty kuřátka, Ježíše uctěte.
4.	Bylinky, svou zelenosti, kvítičko, pak spanilosti tak uctěte slavně jméno, tak od vás vždy buď chváleno, budiž bez skončení.
5.	Nakloňte se i, stromove, hájove, také lesove, ke cti jména přeslavného, jemůž nemáme rovného, cti všecko stvoření.
6.	I vy, přečisté vodičky, všecky vespolek rybičky, rozmnožte čest toho jména, skrz vás zroste jeho cena, uctěte Ježíše.
7.	Oheň, povětří, větrove, všickni společně živlove, chvalte jméno dle možnosti, s největší poníženosti, ctěte bez prodlení.
8.	I to stvoření slunečné, všecky hvězdičky společně, světte dnes mnohém světlejí, tak časove dnešní chtějí, tak slavnost veliká.
9.	Nemeškejte, nebešťané, chvalte i vy jméno Páně, zemské, nebeské stvoření tomu jménu ať se klání, ať ucti s vděčnosti.
O SVATÝCH TŘECH KRÁLICH		Svatoroční muzika 16
1.	Nové hvězdy nové světlo nenadále se vyskytlo na znamení, ukázaní všem nového Krále narození.
2.	Tři mudrci, též králove, z Sáby, Tarsu Arábove, to spatřivše a poznavše, co znamenalo, se dovtípivše,
3.	z rozličných krajin a zemí, řízením Božím vedení, nemeškali, pospíchali, znamenalého Krále hledali.
4.	Na konich, sloních, velbloudích a dromedářích přerychlých se spojili a přijeli do Betlema, na Krále se ptali.
5.	Hvězda jasná svou světlosti rozptylující temnosti když jest stála, znamenala, nového Krále jim ukázala.
6.	Nalézli v zbořený stají Děťátko s Pannou Mariji, an ho chová a objímá chudičká Matička, libě zpívá.
7.	Poznali to, žeť jest ten Pán, který srdce jich pohnul sám, na zem padli, se kláněli, drahé dary mu ofěrovali.
8.	Jeden mirrhu, druhý zlato, kadidlo třetí: považ to, že ne darmo a na prázdno to všecko bylo od nich konáno!
9.	Zlato znamená království, kadidlo pak pravé Božství, mirrha vonná, však odporná, smrtedlnost člověčenství znamená.
10.	Přistupmež i my, křesťane, ofěru naši podejme, zlato víry, ctnosti mirrhy a kadidlo vonné, lásky dary.
11.	Řkouc: Ó přemilé děťátko, Ježíši, libé paňátko, ó smiluj se a slitůj se, jenž naše vzal člověčenství na se!
DRUHÁ O SVATÝCH TŘECH KRÁLICH		Svatoroční muzika 17
1.	Divné věcí dnes se dějí, Tři králové přijíždějí, z dalekých jsouce krajin, nesou znamenité dary, kníhy nový aniž starý nemají takých novin.
2.	Hvězdičku za vůdce mají, po novém se králi ptají, to po židovském králi, ke dvoru se ubírají, s Herodesem raddu mají, kde by se ho doptali.
3.	Zármutek se stal při dvoře, povstalo nemalé hoře, jak přišla ta novina; zákonici se scházejí, kníhy pilně přehlízejí, která jest ta krajina.
4.	V niž by ten král měl povstati, jenž králův dal povolati, by mu sloužit hleděli. Jak se cos málo doptali, hned zas koně sedlat dali, na cestu jsou vyjeli.
5.	Hvězda zase předcházela, aniž se jich kdý spouštěla, až ukázala krále: ne krále, ale žebráka, chudého velmi jonáčka, krásné děťátko malé.
6.	V jeslech na seně ležící, vůkol jesliček stojící divné dvořstvo viděli, vůl a osel ti jsou byli, což králove učiníli, na ně pilně hleděli.
7.	Klánějíce se hluboce, štědře otevřeli ruce, dary ofěrovali, zlato, kadidlo i mirhu, silnou přitom majíc víru, že jest on Král nad králi.
8.	Přijalo Dítě s vděčnosti, jenž byl zrozen od věčnosti, ten Synáček panenský; ve snách každý z nich srozuměl, že Herodes zahubit chtěl Dítě skrz lid vojenský.
9.	Jinou cestou se vrátili, do krajin svých pospíšili, pak křest svatý přijali, k tomu biskupskou důstojnost; skrz které pohanův hojnost Boha svého poznali.
10.	Kteréhož i my vzývejme, za pomoc dnes požádejme skrz vzáctné Svaté krály, s ními poklonu činíce, srdce naše darujíce, hojné mu vzdejme chvály.
O OČIŠŤOVÁNÍ BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE		Svatoroční muzika 18
1.	Chudoba s Poníženosti dnes potýkání měla, užívajíc své chytrosti, každá svítězit chtěla. Ó slavné potýkání dvouch ctnosti jedné paní!
2.	Nad tě čistější nebylo, MARIA, nalezeno, v čistotě ti ustoupilo vše, co bylo stvořeno. Nejčistější studýnko, nejsvětější Panenko!
3.	Z té přečistotné studýnky původ pošel čistoty, jdou mnohé jiné pramínky, čistíc hříchův slepoty. Čistotné zazpívejte, panenky, chvály vzdejte!
4.	Jak měsíc, tak i slunýčko dokonce v žádnou chvíli jak ty, nebeská hvězdičko, podobní v kráse byly. Ó Panenko přečistá, pomoc panen všech čistá!
5.	Tak čistá, ej k očištění do chrámu s Synem chvátá, pověsti však umenšení nebude žádná ztráta. Panno nejpokornější, ó Matko nejčistější.
6.	Kdež jest oběť za Synáčka, ó Matičko chudičká, pár hrdliček za miláčka dá, za svého Králička. Ó předivnou chudobu, již uzřel svět v tu dobu!
7.	Matka z královského rodu, Syn pak vzáctný Králiček, místo tak vzáctného plodu obět pár jest hrdliček. Ó předivní králove, chudí cti mocnářove!
8.	Za Krále, to všemocného, obět kladou špatničkou; příčinou chudoba všeho, máš odpověď kratičkou. Ó chudobu přesvatou, ó chudobu bohatou!
9.	Tak v jedny i druhý ctnosti Panna tato se stkvěla, žádná v pravé udatnosti nijakž ustoupit chtěla. Ó Panno nejctnostnější, Matko nejčistotnější!
10.	Propůjčiž tvým tvé milosti, Panno milosti plná, v dobrém zrostu a stálosti upros u tvého Syna. Panenko milostivá, ó Matko dobrotivá!
O SVATÉ PANNĚ DOROTĚ		Svatoroční muzika 19
1.	Pěknou dnes velmi růžičku, přesazenou do rájské zahrádky, drahou nad míru perličku, přenešenou na nebeské hrádky, vidíme s radosti, s mnohou veselosti.
2.	Krásná jest této růžičky barva, nad barvy všechny krásnější, větší jest této perličky cena, nad ceny všechny vzáctnější, jest Bohu milejší, mnohem příjemnější.
3.	Sluší její ctnosti znáti, nuž, tehdy společně vypravůjme, a všem o ni známost dáti, vesele častokrát opakujme, všem, všem oznamujme, vůbec vyhlašujme.
4.	Její moudrost převeliká jak Sapricio se vyjevila, pilnost tu ihned všeliká k převrácení ji se přiložila, ale nesvolila, nijakž odstoupila.
5.	Panna by obětovala, poručil tyran, bohům pohanským: když se ona zpečovala, záchazel s ni způsobem tyranským, dal jest ji páliti, přeukrutně zbíti.
6.	Nejprv však její sestříčky, které prv víru svatou zapřely, o krásu této růžičky z poručení jsou se pokoušely; oč jsou se snažily, brzičko zkusily.
7.	Naučení sestry přijavše, hned krásu růže zamilovaly, k dobré cestě se vrátivše, zase k církvi svaté se přiznaly, více nespustily, oheň podstoupily.
8.	Tu víc ukrutník rozpálen velel Dorotu ohněm mučiti, od hněvu jsouce ošálen, rozkázal ji hrozně v usta bíti, neb jest se mu smála, na muky nedbala.
9.	Pod meč jsouce odsouzená, na místo s radosti pospíchala panenka blahoslavená, vesele na smrt se ubírala do rájské zahrady, čekajíc náhrady.
10.	Theophilus ji se smějíc, z té zahrady růže chtěl viděti; slíbila nepochybujíc, vroucně nepřestala se modliti, brzo, co žádala, mocná ruka dala.
11.	Času ačkoliv zimního růže i ovotce přinešené od poslíčka nebeského k Theophilovi jest donešené, tak se mu líbilo, jej s Bohem spojilo.
12.	Panna hrdlo pod meč dala, krev nevinná pro Krista cezená; budiž Bohu čest a chvála, budiž i svaté čest rozmnožená zde, v nebeském hradě, v ty rájský zahradě.
O SVATÉ ZUZANNĚ Z STARÉHO ZÁKONA		Svatoroční muzika 20
1.	Kdož může mysli stíhati Boží dopuštění, jimž často dobří a svatí bývají ssoužení, nevinný potlačen bývá, nepravý za právo mívá.
2.	Však kdoskoli tak ssoužený, jen sobě nezoufej, buď i na smrt odsouzený, předce v Boha doufej, on jest nevinných obrana, utiskaných jistá schrana.
3.	Zuzanna, šlechetná paní, křivě odsouzená, že v Bohu měla doufání, není usmrcená, nebo Bůh nevinnost hájil, timto způsobem obhájil.
4.	Zuzannu obžalovali dva starcove chlípní, cizoložstvo ji přilhali, muží k zlému vtipní, lidé starcům uvěříli a Zuzannu odsoudili.
5.	Co sobě měla počíti, jsouc tak odsouzená, koho za pomoc prosíti od všech opuštěná? K Bohu o pomoc volala, k němu srdečně vzdychala:
6.	»Bože, jenž všecky tejnosti znáš srdce lidského, tys svědek mé nevinnosti i života mého, hle, mám nevinná umříti, rač mým pomocníkem býti!«
7.	Již k smrti vyprovázeli ovčičku nevinnou, všickni dobří ji želeli a, hle, moci divnou Pán Bůh vzbudil Danyele, by jim odporoval směle.
8.	I zkříkl: »Ó zlí soudcove, jak zle jste soudili! Ó izrahelští synove, hrubě jste zbloudili, nemeškejte se vrátiti, lepší soud má držán býti!«
9.	Poručiv svědky rozvesti, jednoho z nich tázal, kde se měl zly skutek vesti, aby hned prokázal. Dí on: »Pod dubem hřešila, jistá, že smrt zasloužila!«
10.	Potom druhý povolaný, druhou lež problekl, řka: »Pod slívou hřích spáchaný.« Hned Danyel řekl: »Svědectví se nesrovnáva, svou faleš na jevo dáva.
11.	Ó bohaprázdní starcove, tak jste lid mámili? Nespravedliví soudcove, tak jste lid soudili? Za to dnes máte umříti, Zuzanna zdravá odjiti!«
12.	Vtom lid hněvem rozpálený na ně se obořil a podlé jich zasloužení oba dva umořil. Tak nevinnost obhájená, nešlechetnost udušená.
13.	Ó všickni křivdu trpící buďte potěšení, v bídách, neštěstí kvílicí mějte k Bohu zření, proste ho srdcem i hlasem, onť vám spomůže svým časem!
PÍSEŇ O SVATÉM MATĚJI APOŠTOLU		Svatoroční muzika 21
1.	Jak nestíhlí, jak divní jsou Boží soudové, jak od lidských rozdílní jeho jsou cílove!
2.	K řádu apoštolskému Jidáše povolal, o němž, že k nešťastnému konci příjde, poznal.
3.	Dlouho při sobě choval Jidáše zlostného, však apoštolskou choval slávu pro jiného.
4.	Ten jest byl Matěj svatý z počtu Kristového, muž v svatosti bohatý od věku mladého.
5.	Neb na místě Jidáše, an z dvanácti ubyl, apoštol Mesiáše losem vyvolen byl.
6.	Pak v židovské krajině KRISTA zveleboval, veliké divy čině, mnohé obracoval.
7.	Až závisti židovskou křivě obžalován a pro víru křesťanskou byl jest kamenován.
8.	Potom sťat, v stětí hlavy na zemi dosloužil, korunu věčné slávy na nebi zasloužil.
9.	Proč Jidáš padl, stál Matěj, nezpytůj, křesťane. Rci: Ve všem spravedlivej tvůj soud jest, ó Pane!
10.	Kdokoli se zdáš státi, netroufej sám sobě, soudův Božích se báti sluší v každé době.
11.	Kdo stojí, muž padnouti s Jidášem proklatým. Ty nedej se svrhnouti, stůj s Matějem svatým!
JINÁ O SVATÉM MATĚJI APOŠTOLU		Svatoroční muzika 22
1.	Ej nuž, vyvolení Boží, dnes podivně volenému čest, chválu vzdejme svatému, ta vždy při nás ať se množí, přitom i duchovní zboží.
2.	Ó nešťastný pád Jidáše, šťastné Matěje volení, však to jest božské učení, pádu původ vinna naše, k tomu zdrávý rozům zná se.
3.	Matěj, soudcem učiněný, Jidáše bude souditi, jak člověk může blouditi, jaké se dějí proměny: ó jak jest svět omámený!
4.	Los jest padl na Matěje, apoštolský ouřad přijal: z vyvolených počtu vyňal, zbavil se Jidáš naděje, chtícím se křívda neděje.
5.	Matěj k nebeské radosti přivedl mnoho dušiček. Nikdy ten libý větříček nezavěje na ty hostí, pekelníkův nepravostí.
6.	Židovskou Matěj krajinu přijal jest ji pod svou práci, smutnou Jidášovi zrádci čtou pekelnici novinu, stále vyčitajíc vinnu.
7.	Kamenován, zamordován, Matěj věčně se raduje, Boha chvály opakuje. Jidáš v pekle jest pochován, na věky věkův okován.
8.	Všech zlých žádostí zbav, Bože, jenž by od tebe loučily, s tebou bychom se spolčili, osvoboď věčného hoře, toho pekelného moře.
O SVATÝCH CRHOVI A STRACHOTOVI, BISKUPÍCH A PATRONECH ČESKÝCH I MORAVSKÝCH		Svatoroční muzika 23
1.	Svatí Crho a Strachoto, naši patronové, svatých biskupův ozdobo, naši zástupcove, orodůjte, orodůjte za nás, svatí otcove.
2.	Z východních jste krajin přišli do země Moravské, nám nejprvnější hlásili učení křesťanské, orodůjte, orodůjte za nás, svatí otcove.
3.	Vy jste nás v Kristu zplodili, ó otcove svatí, víře křesťanské učili, dali Bohu znáti, orodůjte, orodůjte za nás, svatí otcove.
4.	Velice jste pracovali, když jste lid učili, byšte nás Kristu zejskali, v bídě, nouzi byli, orodůjte, orodůjte za nás, svatí otcove.
5.	Pokrmem drahých svátostí lid jste nasytili, v svaté víře i stálosti všecky utvrdili, orodůjte, orodůjte za nás, svatí otcove.
6.	Ó milí svatí otcove, na nás zpomínejte, ač jsme nehodní synove, však se k nám vždy znejte, orodůjte, orodůjte za nás, svatí otcove.
7.	Od moru, hladu, rozbroje nás vždy ostříhejte, radost svatého pokoje šťastně vyžádejte, orodůjte, orodůjte za nás, svatí otcove.
O SVATÉM JOZEFOVI, PĚSTOUNU PÁNA JEŽÍŠE		Svatoroční muzika 24
1.	Nikdy lepšího nebylo na světě přátelství, jako které se sloučilo v přečistém panenství. Ó blažené shromáždění, ó svaté stovaryšení, Ježíš, Maria, Jozef!
2.	Nelze usty vysloviti ta čistá kochání, nelze mysli pochopiti sladké milování, které mezi sebou měli, když jen na sebe pomněli Ježíš, Maria, Jozef.
3.	Jozefe, kdož jest šťastnější někdy byl nad tebe? Kdo měl život rozkošnější? Na zemi máš nebe, nebe jest s Ježíšem býti, u Marie lásku míti, Ježíš, Maria, Jozef.
4.	Ježíš jest nad med sladčejší, sladké s nim jednání, Maria nejmilostnější, hodná milování. Sladké jest s těmi jednání, mého srdce jest kochání Ježíš, Maria, Jozef.
5.	Blaze, komu dopuštěno s vámi přebývati, šťastný, komu dovoleno s vámi obcovati! Ó tovaryšstvo žádoucí, troje srdce láskou vroucí, Ježíš, Maria, Jozef.
6.	Když se nemohu sloučiti s vámi zde na zemi, budu vám věrně sloužiti, byšte mne na nebi přijali do společenství, dali lásky oučastenství, Ježíš, Maria, Jozef.
O SVATÉM JOÁCHYMOVI, OTCI BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE		Svatoroční muzika 25
1.	Ó velmi šťastného otce, dcera Matkou Boží bude, šťastný strom, šťastné ovotce, skrz to svět žalosti zbude! Zbude žalosti, zbude těžkosti.
2.	Vesele tehdy zpívati chceme my dnes bez přestání, chceme dnes opakovati božské nám obdarování, božské milosti, božské štědrosti.
3.	Joachyme, muži přesvatý, tys světa veliké štěstí, skrz tvé ovotce bohatý jest zbaven velkých neřestí, zbaven rozbroje, došel pokoje.
4.	To jsou přešťastný manžely, Jáchym též i Anna svatí, žádný ať více neželi, skrz ně přišli dnové zlatí, přišla jest radost, minula žalost.
5.	Ti zrodili novou Evu, proměna divná se stala, ušel svět věčnému hněvu, velká radost nastala. Radost, plesání až do skonání.
6.	Jich dcera nevěstou sluje velikomocného Krále, láska divné věci kuje, spatří svět, co bude dále. Bude věc divná, peklu protivná.
7.	Jak veliké potěšení byla Panenka rodičům, neskončené zarmoucení tať jest pekelným paličům, jest jich trápení, jest bez skončení.
8.	Ó otče Boží Matičky, uslyš její služebníky, ostříhej na čas kratičký, zahlaď duších protivniky, zprosť slouhu tvého od všeho zlého.
O ZVĚSTOVÁNÍ BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE		Svatoroční muzika 26
1.	Z nebe posel vycházi zdávna vinšovaný, k Panně Mariji vcházi od Boha poslany, ten rájský archanděl, jmenován Gabriel.
2.	Pokorně se pokloniv, koná své poselství, svou hlavu ctně nakloniv, ctí svaté panenství, Pannu pozdravuje, divnou věc zvěstuje:
3.	»Zdrávas, Panno, milosti božskou naplněná, krásou všelikých ctnosti nad jiné vznešená, porodíš synáčka, Božího miláčka.
4.	Syn Boží tebe volí, chce tě matku míti, jak jen srdce tvé svolí, hned ho máš počíti; svol, Panenko čistá, počni Pána KRISTA.
5.	Proč se rdíš, proč vyptáváš, jak to může býti? Ač muže nepoznáváš, nemeškej svoliti. Panenství nezrušíš, že jsi Matkou, zkusíš.
6.	Neboj se, to učiní sám Bůh všemohoucí, tobě čisté zastíni Duch svatý žádoucí; co nelze mysliti, může Bůh činíti.«
7.	Když tak Maria slyši anděla svatého, dí: »Jáť jsem ta nejnižší děvka Pána mého, chci, ať se mi stane podlé vůle Páně.«
8.	Plesej, Královno rájská, že, jak jsi svolila, divné věcí moc božská v tobě způsobila, počalas v svém těle světa Spasitele.
9.	Ó divná věc a nová, Boha jsi obsáhla, tak mocná jsou tvá slova, Bohas z nebe stáhla, na tvé jedno slovo vtělil se Bůh Slovo.
10.	Milá Boží Matičko, buď naší řečníci, promluv za nás slovičko, buď orodovníci; koho ty zastáváš, věčně zachováváš.
JINÁ O ZVĚSTOVÁNÍ BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE		Svatoroční muzika 27
1.	Předivné poselství k nám máme! Přicházi posel z nebe, když o spasení naše hráme, stará se Bůh o tebe, ó bídný človíčku, ničemný červíčku!
2.	Ej, do Nazarétu pospíšil překrásný andělíček, již rozbroj v světě se utíšil, zavál libý větříček z nebeské výsosti, dar z božské štědrosti.
3.	Do domečku jde maličkého, palácu se varuje, do pokojíčku panenského, pěkně ji pozdravuje, klání se pokorně, ctí Pannu výborně.
4.	Řka: »Zdráva buď plná milosti,« ó pěkné pozdravení, »darův Božích máš mít v hojnosti!« Ó milé potěšení, od anděla dané, dnes z nebe poslané.
5.	»Pán Bůh s tebou!« dále řízeno poselství od anděla; což sotva jest propověděno, tu Panna se zarděla, bázeň obklíčila, krev ji tvář zalila.
6.	Podivné se Panence zdálo to vzáctné pozdravení, však se hned od poselství stalo zadosti pomyšlení, řka: »Nechtěj se báti, Bůh ráčil poslati.
7.	Nad tě milejší není jemu, ty božskou budeš Máti: skrz tě pokolení lidskému má se svoboda státi. Počneš i porodíš a svět vysvobodíš.
8.	Ježíš bude jméno synáčka, takť jest ustanoveno, Ježíš nazveš tvého miláčka, tak dávno jest zavřeno, to ustanovení nikdý se nezmění.«
9.	Posla Maria se tázala, řka: »Kterak se to stane?« Stav svůj panenský předstírala: »V tom kterak, nebešťane, matkou mohu býti, syna poroditi?«
10.	»Skrz Ducha svatého řízení, nechtěj se, Panno, báti, skrz Nejvyššího zastínění,« řekl on, »má se státi, Svatý jméno jeho, Syn Boha mocného.
11.	Ej Alžběta, tvá přítelkyně, ač neplodná, počala. (Podobných málo ty novině.) Radost nová nastala, šestý od početí měsíc jest dítěti.«
12.	»Ejhle, dívka Páně,« tak zpíva Panna nejpokornější, poslu pokorně odpovídá Matička nejvzáctnější, »staň mi se dle tvého slova andělského!«
13.	Tak se stalo božské vtělení, — jak Bůh jest milostivý! — chval jeho lidské pokolení, hoden Bůh dobrotivý chval, cti, ve vší síle, tať jest šťastná chvíle.

1–27 28–55 56–80 81–105 106–118

titulní strana Svatoroční muzika – úvod rejstřík incipitů rejstřík titulů