O SVATÉM VÁCLAVU, PATRONU A DĚDICI ČESKÉM
Svatoroční muzika 81
1. Svatý Václave, kníže náš,
věrný zástupce náš,
k tobě Čechove voláme,
pomoci žádáme.
2. O dědici České země,
zpomeň na své plémě,
v těžkých bídách postavené,
ze všech stran ssoužené!
3. Svatý Václave, nám milý,
vůdce skomonilý,
zažeň naše nepřátely,
k naší zhoubě smělý.
4. Odvratiž od svého lidu
hlad i jinou bídu,
chraň nás od kacířské roty,
od sucha, drahoty.
5. Upros, ó svatý Václave,
nám povětří zdravé,
ostříhej lid tvůj poddaný
od morové rány!
6. Svatý náš orodovníče,
Boží milovníče,
orodůj za svou milou vlast,
odvrať všelikou strást.
7. Jediné máme doufání
v tvém orodování.
Které jsi chránil na zemi,
chraniž i na nebi!

DRUHÁ O SVATÉM VÁCLAVOVI
Svatoroční muzika 82
1. Učiníl nám dívadlo
Pán Bůh z výsosti,
vystaviv nám zrcadlo
všelikých ctností,
svatého Václava,
jenž jest Čechův sláva.
2. V tom zrcadle, Čechove,
vždy se vzhlídejte,
jsou-li vaší mravove
rovní, zpytujte.
Napravte, co zlého,
držte, co dobrého.
3. První, mládenečkove,
se podívejte,
uzříte věcí nové,
pilně stíhejte,
jaké činíl ctnosti
Václav v své mladosti.
4. Bohu i lidem milý
byl v své mladosti,
poslušný, ušlechtilý,
obraz mravnosti,
libý i stydlivý,
ke všem přívětivý.
5. Kněžím při mši sloužíval
ctně, bohabojně,
ve všech skutcích se míval
slušně, pokojně,
hříchův se varoval,
pobožnost miloval.
6. I vy, lidé dospělí,
zde se vzhlídejte,
čim by jste se stkvít měli,
porozjímejte.
Patřte na milého
vejvodu vašeho.
7. Vyvracel zlost pohanskou
dle své možnosti,
hájil víru křesťanskou
s velkou vroucnosti,
vyháněl pohany,
zastával křesťany.
8. Chrámy, kteréž zavřela
zlost Drahomíry,
horlivost otevřela
křesťanské víry,
kterou Václav svatý
chtěl větší znik bráti.
9. V noci, byť byla zima,
chodíval pěšky
a nohama bosýma
vejvoda český
chrámy navštiviti,
Bohu se modliti.
10. Slušně se každý díví
poníženosti,
že kníže nosil dřívi
v noční temnosti,
chudým vdovám dával,
tajně vychovával.
11. Tak světlí příkladove
tak vzáctných ctností
ať jsou vám, ó Čechove,
v mysli, v vážností,
jak předešel, jděte,
kam přišel, přijdete.

O SVATÉM MICHALOVI ARCHANJELOVI
Svatoroční muzika 83
1. Ó vejvodo skomonilý,
svatý Michale, nám milý,
spomoz nám, kdož tě vzýváme,
na světě těžký boj máme!
2. Neb dokůd jsme v tomto těle,
tří ouhlavní nepřátele,
svět, tělo, ďábel, na nás trou,
provodíc nad námi moc svou.
3. Ó kníže dvoru božského,
vůdci vojska nebeského,
pomoz nám zde bojovati,
nepřátelům odolati.
4. Mýť doufáme v tvé pomoci,
nebo víme o tvé moci,
kterous draka proklatého
svrhl z ráje nebeského.
5. Před tvou moci neobstálo
vojsko, jenž při draku stálo,
ale všecky jsi porazil
a z nebe do pekla srazil.
6. Po kterémž jim smutném boji
tvé síly se vždy víc bojí.
Jak přispěješ nám k pomoci,
obstáti nebudou moci.
7. Ochráncem jsi církve Boží,
tebou její čest se množí.
Tobě ona jest svěřená,
od tebe vždy ochráněná.
8. My jsme též církve oudove
a pod korouhvi Kristové
ještě zde rytěřujeme,
koruny se nadějeme.
9. Pročež, ó svatý Michale,
buď nám nápomocný stále,
ať zde šťastně bojujeme,
věčné koruny dojdeme,
  Amen.

O SVATÝCH ANDĚLÍCH
Svatoroční muzika 84
1. Vám, ó svatí andělove,
ó předůstojní tvorove,
chválu vzdáváme!
Vaši slávu, důstojnosti,
vaši k nám lásku s vděčnosti
připomínáme.
2. Ó arcíšťastní duchove,
ó slavní dvořenínove
rájského Krále!
Vaše velké oslavení,
vaše nám dobrořečení
nás pudí k chvále.
3. Před trůnem Božím stojíte,
na tvář jeho vždy patříte
s sladkým kocháním.
Vám lze v Bohu se kochati,
»Svatý, Svatý!« vždy zpívati
s věčným plesáním.
4. Tu radost jste zasloužili,
když jste ďábla porazili,
bojujíc šťastně.
Již stateční rytířove,
slavní ďábla vítězove
slujete krásně.
5. Vy nás vždycky ostříháte,
vy laskavě vystříháte
od všech neštěstí.
Vy k dobrému vzbuzujete,
cestu nám ukazujete
k věčnému štěstí.
6. Ďábla od nás odháníte,
pro nás mnohdykrát činíte
zázračné věcí.
Slepým zrak navracujete,
mnohé vysvobozujete
z těžkých nemoci.
7. Vy nebem pohybujete,
slunce, měsíc spravujete,
svět ostříháte.
Všecka města i krajiny,
bytná místa i pustiny
v své peči máte.
8. I když má člověk umříti,
svou duši z těla pustiti,
při něm býváte.
K dobrým skutkům a pokání
vždy až do jeho skonání
napomínáte.
9. Ó svatí Boží anděle,
naší laskaví přátele,
vši chvály hodní,
račte nám umírajícím,
před soudem Páně stojícím
býti přítomní!

O SVATÉM FRANTIŠKU SERAPHICKÉM, SVĚT POTUPUJÍCÍM
Svatoroční muzika 85
1. Když František, muž svatý,
milováním Božím jatý,
od života světského,
zboží pomíjitedlného
k svaté ctnosti přistupoval,
takto vroucím srdcem říkal:
»Ó Bože můj a všecko!
Columba Lauretana
2. Měj se dobře, vše zboží,
plnés bodláčí a hloži,
rozmanitých starostí,
těžkých práci i ouzkostí.
Snadně býváš požádáno,
ale těžce vyhledáno
a tíže zachováno.
3. Měj se dobře, světská čest,
nejsi nežli podvod a lest,
lidské duše podvodíš,
od věčné slávy odvodíš.
Ach, nechci já tebe míti,
o věčnou slávu přijíti.
Měj se dobře, světská čest!
4. Jdi preč, rozkoš podvodná,
Bohu sloužícím škodná,
nechcí tě milovati,
nebeskou rozkoš zmrhati:
co jest rozkoš toho světa,
byť trvala mnohá léta?
Jest dětinská bublinka.
5. Ježíši, tys milejší,
nad těla rozkoš líbější,
nad světskou čest vzáctnější,
nad všeliké zboží dražší.
Když tě mám, milý Ježíši,
nestojím o celou říši,
ty jsi můj Bůh a všecko.«
6. To řka, světských marností
odřekl se na věčností,
chudobu zamiloval,
aby Krista následoval.
My již Františka svatého,
příkladem Krista chudého,
laskavě pozdravůjme.
7. Zdráv buď, Františku svatý,
muži v ctnostech přebohatý,
Krista Pána ranami
okrášlený jak perlami.
Cherubíne v rozjímání,
serafine v milování,
v těle pravý anděle.
8. Františku, slúho Boží,
pros Boha, ať v nás rozmnoží
dar své svaté milosti,
ať známe světa marnosti,
po rozkoší netoužíme,
jemu samému sloužíme
a nebe zasloužíme.

O SVATÉM LUKÁŠI EVANJELISTOVI
Svatoroční muzika 86
1. Křesťanský člověče,
snad jest tobě péče
zvěděti, kde Kristus bývá,
s kterými on rád přebývá.
2. S nim sladce jednati,
mile rozmlouvati
žádá tvé laskavé srdce,
chtěl bys ho najíti vbrzce.
3. Ať tě nezdržují,
krátce navrhují:
Tam tvůj milý Kristus bývá,
kde se o něm rozprávívá.
4. V městě i na poli,
na vrchu, v oudolí
dá se rád tobě najíti,
budeš-li o něm řeč míti.
5. To evangelista
Lukáš, kanclíř Krista,
svým příkladem prokazuje,
ač sám sebe nejmenuje,
6. když se s Kleofášem,
věrným tovaryšem,
do Emaus městečka brali,
že o Kristu rozmlouvali.
7. Vtom se jim ukázal
Kristus a jich tázal,
o čem by rozprávku měli,
aby jemu pověděli.
8. Odpovídajícím,
v víře chybujícím
sám Písma svatá otvíral,
na jich nevěru dotíral.
9. Ač pak s nim bývali,
však ho nepoznali,
až u večer, když chleb lámal,
tělo své v Svátosti dával.
10. Z toho poznávame,
světlý příklad máme,
že o Ježíši mluviti
jest ho k sobě přivábiti.
11. Pročež, ó člověče,
jestli tobě péče
Krista přítomně užiti,
hleď o něm častou řeč míti.

O SVATÝCH ŠIMONA A JÚDY, APOŠTOLÍCH PÁNĚ
Svatoroční muzika 87
1. Křesťanské lásce, křesťané,
od svatých apoštolův Páně
Šimona a Judy
učme se vždycky a všudy.
2. Křivdy Bohu poručiti,
nad nepřáteli se nemstíti
ti dva apoštolé
uči nás v Kristové škole.
3. Neb nad svými nepřáteli,
ač dobrou příležitost měli,
nikdý se nemstili,
křivdu mile odpustili.
4. Takto o nich psáno stojí:
chystajíc se pohane k boji,
že se bohův ptali,
šťastnou-li vojnu začali.
5. Když modla odpověd dala,
že by těžká vojna nastala,
apoštolé svatí
jali se odporovati,
6. řkoucí k vůdci: »Buď veselé
mysli, neb tvojí nepřátelé
zejtrať se poddají,
bez bitvy s tebou sjednají.«
7. Pohané to za lež měli,
vůdce proti nim popouzeli,
že ho lživou řeči
v nebezpečenství bezpečí.
8. Vůdce obojích hlídati
kázal a na příběh čekati,
aby práv měl slávu,
kdo nepráv, přišel o hlavu.
9. Když nazejtří učiněno,
co od svatých bylo praveno,
pohané truchlili,
na smrt odsouzení byli.
10. Ale apoštolé svatí
nedali se tomu tak státi,
za bídné prosili,
hrdla jich jim vyprosili.
11. Uč se zde, věrný křesťane,
od těch dvou apoštolův Páně
vinným odpouštěti,
bezpráví pro Bůh snášeti.

O VŠECH BOŽÍCH SVATÝCH
Svatoroční muzika 88
1. Vítejte, obyvatele
nebeské věčné vlastí,
jenž prozpíváte veselé
písně. Ó všickni svatí!
2. Vám se dívim, vás milují,
k vám se vždycky utíkám,
vás řečí mou vychvaluji,
k vám s celým srdcem vzdychám.
3. Na vás hledíc, vás zpytujic,
jako bych skrz sklo hleděl,
podobného k vám vidím nic,
kyž jsem to spíše věděl.
4. Podlé toho bych zrcadla
znamenal srdce vrásky
a podle toho pravidla
spořádal smysly všecky.
5. Vítejte, města zlatého
požehnaní měšťane,
vítejte, dvoru svatého
vyvolení dvořané!
6. Ku pomoci mé přispějte,
jenž jsem v žaláří těla,
a k svatosti mne doveďte,
ať ujdu moci pekla.
7. Čte se o vás, že jste mnohé
na světě snesli křivdy,
ach, ach, kyž jest k těm hotové
srdce mé přilíš tvrdý.
8. Hlad, žížeň, těla neřestí
všelijaké jste měli,
nejmenší já se bolestí
varují, všecko bolí.
9. Celé noci na modlitbách
často jste setrvali
a v svatých Božích písničkách
mnohá léta strávili.
10. Jsem v tom všem křehký, nemocný,
podejte ruku, klesám,
ach pomozte, neb zemdlený
naposledy i padám.
11. Mé outočiště po Bohu
vy jste. Nezamítejte!
Vy loď má jste, ach, mne k Bohu
všickni svatí dodejte!

JINÁ O VŠECH SVATÝCH
Svatoroční muzika 89
1. Jak hrubě jste oslavení,
všickni Boží svatí,
jenž jste z světských zarmoucení
do nebes přijatí,
do radosti věčné,
do radosti věčné,
slávy nekonečné.
2. Vaše tváře jsou jasnější
nad slunečnou jasnost,
těla vaše jsou krásnější
nad tělesnou krásnost.
Ó krásní tvorove,
ó krásní tvorove,
nebeští králove!
3. Kristus vám království spravil,
v kterémž kralujete,
věčné hody vám připravil,
již s nim hodujete.
Ó království věčné,
ó království věčné,
ó hody bezpečné!
4. Co prv oko nevidělo,
na to vy patříte,
co prv ucho neslyšelo,
to nyní slyšite.
Nač jste nemyslili,
nač jste nemyslili,
již jste okusili.
5. Na tvář Boží vždy patříte:
ó šťastné patření!
Zpěvy andělské slyšite,
ó přelibé znění!
To žádám slyšeti,
to žádám slyšeti
a Boha viděti.
6. U vás jeden den jest lepší
než zde léta mnohá,
život váš nejblaženější
v milování Boha.
Přiď, rozkoš nebeská,
přiď, rozkoš nebeská,
měj se dobře, světská.
7. Všickni milí Boží svatí
na nás zpomínejte,
abychom se k vám dostati
mohli, pomáhejte.
Pomozte k spasení,
pomozte k spasení,
zbavte zatracení!

O SVATÉM MARTINU BISKUPU
Svatoroční muzika 90
1. Jak jest spasitedlná
a před Bohem vzáctná
almužna svatá, poslyšte.
Učte se dávati,
chudé odívati.
2. Martina svatého,
rytíře štědrého,
almužna Kristu získala.
Ten skrze svou štědrost
našel Boží milost.
3. Neb spatřiv chudého
na cestě nahého
almužny pro Bůh žádati,
nad nim se slitoval,
pomoci sliboval.
4. Vtom rukou statečnou
s svou pochvalou věčnou
svůj plášť na polí rozřezal,
půl chodci daroval,
půl sobě zachoval.
5. Byl dar Kristu vzáctný,
neb se mu v čas noční
tim pláštěm odín ukázal,
dar sobě líboval,
dárce vychvaloval.
6. Řkouce před anděly:
»Hle, Martin nekřtěný
timto rouchem mne ozdobil!
Neb co dal chudému,
dal mně, Bohu svému.«
7. Odtud Martin svatý,
laskou Krista jatý,
svátost křtu svatého přijal.
Vždy prospíval v ctnosti,
byl poklad svatosti.
8. Za biskupa volen,
příkladným životem
dlouhý čas stkvěl se na zemi,
až čas jeho přišel,
aby z světa vyšel.
9. Když měl umírati,
viděl blízko státi
ďábla velmi šeredného.
Toho když odehnal,
šťastně v Pánu skonal.
10. Kdo tak chceš skonati,
hleď následovati
skutkův Martina svatého,
čiň podobné ctností,
tak dojdeš milosti.

O SVATÉ ALŽBĚTĚ VDOVĚ
Svatoroční muzika 91
1. Jak má křesťan sobě vážíti
Velebné svátosti,
jak horlivě po ni toužíti
hned od své mladosti,
příklad dala Alžběta svatá,
k té Svátosti láskou jatá.
2. Ač Ondřeje, země Uherské
krále, otce měla
a Ludvíka, landkrabě hesské,
slavného manžela,
však pro čest Velebné svátosti
nížila se k užaslostí.
3. Z prostřed hraní a kratochvíle
ucházela tíše,
své drůžičky vzbuzujíc milé
k uctění JEŽÍŠE,
do chrámu Páně je vodila,
svým příkladem jim svítila.
4. Našla-li kdý dvéře zamčené,
před dvéřmi klekala,
své srdce láskou zapálené
Kristu otvírala,
prah kostelní ctíc polibením,
Krista pak vroucným modlením.
5. Ke mši svaté s velikou chtivosti
do chrámu chodila,
kdež s nevídanou pobožností
Tělo Páně ctila,
modlíc se na kolena padla,
svou korůnu na zem kladla.
6. Vzláště pak při pozdvíhování
vroucnost znáti dala,
tu z srdečného milování
ku Kristu vzdychala,
ozdoby z sebe shazovala,
Pána ctně pozdravovala.
7. V rozjímání této Svátosti
z mysli vytržená
a tvář její krásnou světlosti
stkvoucí jest spatřená.
Tak, hle, i v tom bídném těle
ctí Pán Kristus své ctítele.
8. Jak tehdy v nebi se odmění
těm, jenž ho zde slaví?
Pochopiti nám možné není
velikost té slávy.
V kteréž se budou věčně stkvíti,
kdo ho zde hledí uctíti.

O SVATÉ KATEŘINĚ MUČEDLNÍCI
Svatoroční muzika 92
1. Svatá Kateřina Panna,
milovníce Krista Pána,
hned od své mladosti
stkvěla se velkou moudrosti
i jinou všelikou ctnosti.
2. Od císaře ukrutného
jsouc do žaláře temného
pro Krista vsazená,
mnohých mysli osvítila,
pravé víře vyučila.
3. Mudrce když přehádala
a do nebe předeslala,
rozkazem tyranna
ukrutně zmrskaná byla,
pro Krista svou krev vylila.
4. Vsazená zas do temností,
Kristus s velikou jasností
navštívil i těšil.
Zasloužila panna čistá
potěšená být od Krista.
5. Po tak sladkém potěšení
smála se všemu trápení
Kateřina svatá,
tyranna směle trestala,
víru křesťanskou vyznala.
6. Hrozné kolo přichystali,
nožmi, hřeby prostrkali,
tim ji můčit chtěli;
než její panenské tělo
tu bolest snesti nemělo.
7. Neb se hned povětří strhlo,
ukrutný nástroj roztrhlo,
mnoho lidu zbilo.
A protož s stětim skonala,
Bohu duši odevzdala.
8. Ó věcí nové a divné,
že místo krve červené
z rány mléko teklo!
Anděle pak tělo vzali,
na hoře Sinai schovali.
9. Ó přeslavná mučedlníce,
věrná Krista milovnice,
svatá Kateřino!
Buď naše orodovníce,
buď v potřebách pomocníce.
10. Upros nám milost u Boha,
naše protivenství mnohá
silně přemáhati,
tebe zde následovati,
potom se k tobě dostati.

O SVATÉM ONDŘEJI APOŠTOLU
Svatoroční muzika 93
1. Ó všickni netrpěliví,
v neštěstí přilíš truchliví,
pozorůjte,
slyšíc svatého Ondřeje,
jak se všem bolestem směje,
následujte!
2. Jak se směle k svému kříži,
jak vesele k smrti blíži,
rozjímejte.
Jak hrubě kříž vychvaluje,
jak laskavě pozdravuje,
poslouchejte:
3. »Zdráv buď, kříži vinšovaný,
pravým srdcem milovaný,
zdráv buď, kříži!
Tě Kristus smrti oslavil,
tebou nás od hříchu zbavil,
svatý kříži!
4. Vida tě, v víře neklesám,
alebrž srdečně plesám
veselosti.
Nadějíc se, že skrz tebe
přijme mně Kristus do nebe,
do radosti.
5. Ó kříži, jenžs Místra mého
přijal, přijmi též mne, jeho
učedlníka.
Vyveď mne z světa marného
a vrať Pánu svému svého
služebníka.«
6. Vtom ho na kříž přivázali,
kdež on vesel vděčné chvály
Bohu vzdával.
Dva dni vise, lid učiti,
křesťanskou víru hlásiti
nepřestával.
7. Zatim lid nevinnost hájil,
lásku k svatému netajil,
hlasem křiče,
že chce vládaře zabiti,
nedá-li ho hned složiti
z jeho kříže.
8. Ale svatý Boha prosil
a smrt na kříži vyprosil
od Ježíše.
Neb hned z této strastí zemské
šťastně vyšed, do nebeské
vešel říše.
9. Ó by každý s tou radosti,
s tou láskou, trpělivosti
svůj kříž snášel!
Jakou by po časné strasti
v té věčné nebeské vlasti
rozkoš našel!

O SVATÉM FRANTIŠKU XAVERIUSOVI
Svatoroční muzika 94
1. Pospěšte k dnešní slavnosti,
ctěte beze vši tesknosti
muže přesvatého.
U Boha, také u lidí,
jak to snadno každý vidí,
převelmi vzáctného.
2. Nejprv pak, zem Indyánska,
skrz toho tobě křesťanská
víra oznámená.
Vesel se, ni nepřestávej,
chválu jemu vždycky vzdávej,
tať má být odměna.
3. Desetkrát pokřtil sto tisíc,
malých i velkých mnohem víc,
neni na tom dosti.
Jiných k lepšímu životu,
jak máme toho jistotu,
přived velké množství.
4. Oznamoval tejné věcí,
pravdivé jsou tyto řečí,
předzvěděl budoucí.
Mrtvé křísil i v nemoci
skrze něho ku pomoci
přispěl Všemohoucí.
5. Bohatým, chudým rád sloužil,
po spaseni jich vždy toužil,
práce nelitoval.
Do Sinské země chtěl jíti
i ten lid víře učiti,
když ho Bůh povolal.
6. Tělo do vápna vloženo,
by mohlo být přenešeno,
proměny nevzalo.
Nevzalo jest porušení,
svědčí lekaři zkušení,
vůní jest vydalo.
7. Hned nové divy se staly,
nemocní zdraví povstali,
tak Bůh své slouhy ctí.
Víc a víc sláva se Boží
i čest Xaveria množí,
jak o tom sám svět ví.
8. Ej, zase slavní divove,
jichž Neapolitánove
vnově zakusili.
Oni včas rány morové
(toť jsou nebeští divove)
pomoci užili.
9. Přispěj i nám, tě prosíme,
jenž před tebou se koříme,
propůjč tvé vroucnosti.
Zažeň vše zlé, morní ránu,
přijmi nás pod tvou ochranu,
veď k šťastné věčností.

O SVATÉ PANNĚ BARBOŘE
Svatoroční muzika 95
1. Šťastného skonání
jenž jste žádostiví,
sem, sem bez meškání
poďte k milostivý
panence svatý Barboře,
odejde každý bez hoře,
bude spomoženo,
bude propůjčeno.
2. Ukrutně tryzněná
v věku svém mladičkým,
z světa sprovozená
jest v času kratičkým,
jiným dlouhý obdržeti
může, chce ráda přispěti,
pospěšte, žádejte,
milosti hledejte.
3. V víře vyučená,
nemohla tajíti,
jak byla zvedená,
všem chtěla zjeviti,
za dvě tři okna stavěla,
tak vůbec vyznati chtěla,
v koho uvěříla,
Trojici uctila.
4. Skála ustoupila
(ta jest moc panenská),
když se rozzlobila
ukrutnost otcovská,
místečko ji propůjčila,
nic se však neoblomila
zůřívost tyranna,
rodiče pohana.
5. Dceru svou najdouce,
od kohos zrazenou,
z skály vytáhnouce
od cesty zemdlenou,
ukrutně s ni zacházel
kopajíc, rval, o zem házel.
Správci ji odevzdal,
katanům trápit dal.
6. Ukrutně trápili
nic nelitujíce,
trhali, pálili,
tryzníli velice,
po ulicích tak ztrápenou
vodili, všecku zraněnou,
prošla město celé
bez smutku vesele.
7. Divnou božskou moci
byla uzdravená,
k tomu o půlnoci
bleskem obklíčená,
navštivil jest ji Král slávy,
ihned byly oudy zdravý
s velkým potěšením,
s mnohých podivením.
8. Na smrt odsouzená
již se ubírala,
otce nezkrocená
zlost život odňala,
sám on tu svatou hlavu sťal
(jemůžto ihned hrom mzdu dal);
tak se odebrala,
dušičku svou vzdala.
9. V nebi oroduje
za své služebníky,
pilně opatruje
své vždy milovníky,
nedá jim zle zahynouti,
dejtež vy sebou pohnouti,
panenku vzývejte,
k cti její zpívejte.

O SVATÉM MIKULÁŠI
Svatoroční muzika 96
1. Sem, sem vy, čisté panenky,
vy pravé Boží milenky,
pospěšte, ctěte svatého,
opatrovníka vašeho,
Mikuláše.
2. Sem, sem všecek lid chudičký,
velký i také maličký,
vašeho dárce uctěte,
»Tobě čest, svatý,« řekněte
»Mikuláši!«
3. Sem, nevinně odsouzení,
od něho častěj zproštění,
památku připomínejte,
k cti svatého zazpívejte
Mikuláše.
4. Sem, nemocní, usmrcení,
však zas od něho vzkříšení,
nechtějte mlčet délejí,
zpěvy chváli veselejí
Mikuláše.
5. Nebude město Mírenské
tajiti chvály biskupské,
často bude prozpěvovat,
chvály svého opakovat
Mikuláše.
6. Všickni lásku vypravůjte,
posty jeho oznamujte,
jiné božské dary svému
dané slouhovi, svatému
Mikuláši.
7. K tobě všickni dnes voláme,
tebe za pomoc žádáme,
slyš pokorně volající,
uslyš, svatý, zpívající,
Mikuláši.

O NEPOŠKVRNĚNÉM POČETÍ BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE
Svatoroční muzika 97
1. Co prv nikdy dnes se stalo,
plesej všeckno stvoření,
přijde tim dřív, počkej málo,
blízko jest tvé spasení,
plesej a vesel se.
2. Předivné se dnes početí
obecně připomíná,
nelze nikoliv želeti,
veselá jest novina,
plesej a vesel se.
3. Dnes počatá bez poškvrny
jest Panna nejsvětější:
skrz ni shlazen kořen viny
nepřítel nejhlavnější,
plesej a vesel se.
4. Nová Eva, však ne z kosti,
brzo světu se zjeví.
Tať nás těžkého jha zprostí,
radost, o niž svět neví,
plesej a vesel se.
5. Vyroste květ, jemůž v kráse
neměl svět podobného,
aniž kdy v budoucím čase
uzří co tak pěkného.
Plesej a vesel se.
6. Vzejde denníce brzičko
všem ve tmách přežádoucí,
zármutek tvůj, ó dušičko,
již s tebou se rozloučí!
Plesej a vesel se.
7. Přešťastné jest tvé početí,
matko Matičky Boží!
Nad radost všech jiných děti
tvá dnes radost se množí.
Plesej a vesel se.
8. Totoť právě nevinňátko
bez vši poškvrny bude,
svět celý skrz to děťátko
staré žalosti zbude.
Plesej a vesel se.
9. Plesej, nebe, pusťte hlasy,
pusťte vaše varhánky:
radostné jsou tyto časy,
budem mít radovánky.
Plesej a vesel se.
10. Stroj se, země, k přivitaní,
strojte se i, nebešťané.
Počatá jest světa Pani,
AVE ať ji se stane.
Plesej a vesel se.

O SVATÉ PANNĚ LUCIJI
Svatoroční muzika 98
1. Množí se panenky, množí,
Bohu chvála,
toť se do kněh Božích vloží,
budiž stálá.
2. Množí se i mučedlníce,
palmy dejte,
té koruny milovníce,
chvály vzdejte.
3. Lucie z rodu slavného,
panna svatá,
dnes mečem pro Krista svého
jest prohnatá.
4. Prv pak skrz svaté modlení
obdržela,
rodičům svým uzdravení
vyprosila.
5. Skrz Luciji vzáctné město
oslaveno,
Syracusa (v pravdě jest to)
tak řečeno.
6. Luciji tyran škoditi
usiloval,
panenství její odniti
povoloval.
7. Nemohli s ni z místa hnouti,
toť jest síla
(ač dal voly připřáhnouti)
panny byla!
8. Smolou, olejem polili
tělo její,
prostřed ohně postavili,
netkl se ji.
9. Naposled se k Choti svému
odebrala,
pannám pěkný své stálostí
příklad dala.
10. Chvály panenské společně
vyhlašujte,
stav ten panenský srdečně
zamilůjte.
11. Přispěj pannám, Panno svatá,
by té ctnosti
vážili si víc než zlata
do starosti.

O SVATÉM TOMÁŠI APOŠTOLU
Svatoroční muzika 99
1. Nuž, společně na dnešní den,
věřící, prozpěvůjte,
hlasy libé vypusťte ven,
svatého vychvalůjte.
2. Dnes slovy, skutkem i krvi
od něho potvrzeno,
kdož se tomu nepodiví,
v čem bylo pochybeno.
3. Mnohá jest království prošel,
u víře vyučujíc,
prv než té koruny došel,
svou krvi potvrzujíc.
4. Vzkřísil apoštol mrtvého,
svědka své nevinnosti,
jsouc vinen z skutku hrozného,
z veliké nepravosti.
5. Král, jeho dvořenínove
přistoupil k pravé víře,
plesali cherubínove.
Ne tak pekelné zvíře.
6. Poštval jest popy pohanské,
by ho z světa sklídili,
v přečisté krvi křesťanské
svoje ruce brodili.
7. Ti nejprv šípy stříleli,
o život jeho hrali,
jiní kamením házeli,
když Bohu vzdával chvály.
8. Naposled kopím prohnali,
vzdal duši Bohu svému,
věřící jej pochovali,
vystavěli chrám jemu.
9. Pros za nás, svatý Tomáši,
pros za všecky věřící,
nezavrhůj prosbu naši,
slyš k tobě volající.
10. Bychom v víře stálí byli,
jiné potvrzovali,
až bychom k šťastnému cíli
za tebou se dostali.

O SVATÝCH APOŠTOLICH VŮBEC
Svatoroční muzika 100
1. Zpívejme zvůčným hlasem
nyní i každým časem
divné skutky,
s ďáblem půtky
apoštolův svatých,
Kristem vyvolených.
2. Tiť jsou slavní vůdcove,
všech věrných předchůdcove
v boji ctnosti
protí zlosti
světa bezbožného,
Kristu odporného.
3. Statečně bojovali,
nepravost přemáhali,
mečem ostrým
- slovem Božím -
pohanstvo shladili,
Kristu podmáníli.
4. Lebkou pravdy i ctnosti,
pavezou spravedlnosti
obhájení,
okrášlení,
proti ďáblu stáli,
vítězně ostáli.
5. Ač těla jich trápená
byla i umrtvená,
však čerstvostí,
statečnosti,
ducha nepozbyli,
víry nezrušili.
6. Na kříži hlavou dolu
visel všech apoštolů,
Petr, sláva,
církve hlava.
Pavel sťat i Matěj,
ukřižován Ondřej.
7. Podobně Filip svatý
křižován. Mečem sťatý
Jakub Větší.
Ale Menší
z chrámu Páně svržen.
Bartholoměj odřen.
8. Tomáš oštípem proklán.
Matouš pak mečem prohnán.
Jan žádoucí
olej vroucí
snášel. Júdu zbili,
palici dobili.
9. Tu vzteklost s ukrutnosti
s veselou zmůžilosti
pro milého
Krista svého
snesli, zahanbili,
šťastně svítězili.
10. Ó stateční rekove,
ó slavní vítězove,
BOHA proste
a vyproste,
ať zde svítězíme,
nebe obdržíme!

O SVATÝCH MUČEDLNÍCICH VŮBEC
Svatoroční muzika 101
1. Jaké to vidím množství
plesajících,
co po slavném vítězství
zpívajících
hlasy veselými,
arcílíbeznými!
2. Roucha nad sníh bělejší
na nich svíti,
na těch se nejkrásnější
perly třpýtí:
veliká jich sláva,
spanilá postava.
3. Ratolesti palmové
v rukách mají,
na hlavách se růžové
červenají
věnečky překrásné,
korunky přejasné.
4. Tváře jich nevídané
spanilosti,
hlasy jich neslychané
líbeznosti.
Slíčná jsou jich těla,
bleskem slávy stkvělá.
5. Zvlášť pak kde jaké stály
někdy rány,
těžkých které vystáli
potýkání
slavní ostatkove,
stkví se světlo nové.
6. Nic neměla rovného
pejcha římská,
triumfu podobného
sláva zemská
nikdy neviděla,
nikdy neslyšela.
7. Vůdce jich, Kristus svatý,
je předcházi,
na korouhvích kříž zlatý
se nacházi,
nad nimž nápis milý:
V tom jsme svítězili.
8. Již vidím, již poznávám,
kdo jsou tito,
již příčinu uznávám
slávy této.
Jest vojsko Kristové,
mučedlníkův slove.
9. Ti jsou Kristem schválení
mučedlníci.
To ti nepřemožení
bojovnici,
jenž pro Bůh válčili
i smrt podstoupili.
10. Ti přehrozná trápení,
hlad, mrskání,
meče, oheň, ranění,
křižování,
jsouc u víře stálí,
pro Krista vystáli.
11. Již s Kristem plesajíce,
triumf drží,
rájskou slávu majíce,
světskou zhrzi,
dej Bůh k nim přijíti,
s ními věčně býti.

O SVATÝCH VYZNAVAČÍCH
Svatoroční muzika 102
1. Buďte od nás pochválení,
Boží bojovníci,
již na nebi oslavení
Krista služebníci,
svatí vyznávačove,
slavní vítězove!
2. Statečně jste zde válčili
proti světské zlosti,
korunu jste zasloužili
nebeské radosti,
neb jste ďábla přemohli,
nad tělem se zmohli.
3. Chvála vám, Boží volení,
ctni arcíotcove,
vám, Duchem svatým nadšení,
svatí prorokove,
jenž jste v Krista věřili,
po něm vždy toužili!
4. Chvála vám, církve Kristové
hvězdy jasné stkvoucí,
vám, ó svatí biskupove,
láskou Boží vroucí!
Svatí kněží, jahnove,
duchovní správcove.
5. Vy jste čisté rozsívali
símě Písem svatých,
koukol jste vypleňovali
kacířství proklatých.
Vy jste církve podpory,
strach kacířské zpoury.
6. Vy jste před světem vyznali
Krista mučeného,
všem jste cestu ukázali
života věčného.
Mnohým vaše učení
pomohlo k spasení.
7. Chvála vám, potupitele
světa, řeholníci,
vám pustin obyvatele,
svatí poustevnici,
jenž jste pro lásku Boží
opustili zboží!
8. I přátel jste se zbavili
pro milého Krista,
k bytu jste sobě volili
hrozná, pustá místa,
poušť byla pro Ježíše
milejší než říše.
9. Statně jste odporovali
tělesné žádosti,
těla svá jste ztenčovali
tryzněním a posty,
skrz bídu i ouzkosti
došli jste radosti.
10. Račte, ó svatí otcove,
na nás zpomínati,
ó věrní Boží slouhove,
račte pomáhati!
Ať nás svět nepodvede,
věčně nezavede.

O SVATÝCH PANNÁCH
Svatoroční muzika 103
1. Ó všecky Boží světice,
plesejte,
panny, vdovy, mučedlníce,
zpívejte
milému Ježíši,
krásnému Ježíši,
sladkému Ježíši.
2. Vše vás pudí k radostnému
plesání,
příčinu máte k čistému
kochání
milého Ježíše,
čistého Ježíše,
dobrého Ježíše.
3. On sám vás sobě vyvolil,
plesejte,
on vás na nebi oslavil,
zpívejte
milému Ježíši,
krásnému Ježíši,
sladkému Ježíši.
4. Že jste světskou pohrdaly
marnosti,
že pravé následovaly
svatosti,
milost jest Ježíše,
milého Ježíše,
dobrého Ježíše.
5. Že jste ukrutnost přemohly
tyranskou,
že čistotu zachovaly
panenskou,
děkůjte Ježíši,
milému Ježíši,
sladkému Ježíši.
6. Že již rájskou oplýváte
radosti,
to i všecko z pouhé máte
milosti
milého Ježíše,
dobrého Ježíše,
sladkého Ježíše.
7. Protož se až na věčností
radujte,
vašemu Choti s vděčnosti
děkujte,
milému Ježíši,
krásnému Ježíši,
sladkému Ježíši.

NADĚJE SSOUŽENÝCH O PANNĚ MARIJI
Svatoroční muzika 104
1. Boží Rodičko,
rájská růžičko,
outočiště hříšných,
protivnice pyšných,
Panenko MARIA!
2. Nebeská bráno,
duší ochrano,
neopouštějž tvého
slúhy ssouženého,
Panenko MARIA!
3. Ty v mých ouzkostech,
v těžkých žalostech
buď mé potěšení,
buď mé spomožení,
Panenko MARIA!
4. Ty jsi to milý
slunce spanilý,
kohož osvěcuješ,
temností zbavuješ
Panenko MARIA!
5. Kníže temnosti
svou ukrutnosti
žádných nepodmání,
které tato chrání
Panenka MARIA!
6. I vprostřed boji
ten směle stojí,
jehož přiodívá
štít, jenž se nazývá
Panenka MARIA!
7. Ach, jasná záře,
tvé milé tváře
nerač zakrývati,
rač mně pomáhati,
Panenko MARIA!

OUTOČIŠTĚ BÍDNÝCH
Svatoroční muzika 105
1. Ó Bože můj, ó lásko má,
tys jediná naděje má,
tys mého srdce kochání!
Nad tebe nic krásnějšího,
nic mi není milejšího,
v tobě skládám mé doufání.
2. Jak u slepice kuřátko,
jak u matičky děťátko
své vyhledáva obrany,
tak já se utíkám k tobě,
outočiště hledám sobě
u tvých smilování brány.
3. Nechť jsem v moři všech ouzkosti,
v bídě, nouzi i žalosti,
Boha mého se nespustím.
Přivalte se na mne vlny,
všelikých zlých příhod plný,
od naděje neupustím.
4. Prudcí větrove neštěstí
zanesou-li mně v bolesti,
na hory pusté a skály,
na tvrdých skalách i pouští
žádného Bůh neopouští,
kdo má při něm srdce stálý.
5. Byť pak v zámořských krajinách
neb v jakýchkoli končinách
bylo někdy mé bydlení,
i za mořem Boha mého
naleznu milosrdného,
on jest mé jisté spasení.
6. Opustí-liť mně přátele,
jak na duši, tak na těle
postaveného v žalosti,
jedinký mně bude přítel
můj milý Bůh, můj Spasitel,
on mně ode všeho zprostí.
7. Ó Bože, mé potěšení,
mé outočiště v soužení,
rač mně sám opatrovati!
Po moři světských ouzkostí
rač větříčkem tvé milosti
loď mou na rájský břeh hnáti.
 1–27    28–55    56–80    81–105    106–118 
 titulní strana  Svatoroční muzika – úvod  rejstřík incipitů   rejstřík titulů