O SVATÉ PANNĚ BARBOŘE Svatoroční muzika 95 1. Šťastného skonání jenž jste žádostiví, sem, sem bez meškání poďte k milostivý panence svatý Barboře, odejde každý bez hoře, bude spomoženo, bude propůjčeno. 2. Ukrutně tryzněná v věku svém mladičkým, z světa sprovozená jest v času kratičkým, jiným dlouhý obdržeti může, chce ráda přispěti, pospěšte, žádejte, milosti hledejte. 3. V víře vyučená, nemohla tajíti, jak byla zvedená, všem chtěla zjeviti, za dvě tři okna stavěla, tak vůbec vyznati chtěla, v koho uvěříla, Trojici uctila. 4. Skála ustoupila (ta jest moc panenská), když se rozzlobila ukrutnost otcovská, místečko ji propůjčila, nic se však neoblomila zůřívost tyranna, rodiče pohana. 5. Dceru svou najdouce, od kohos zrazenou, z skály vytáhnouce od cesty zemdlenou, ukrutně s ni zacházel kopajíc, rval, o zem házel. Správci ji odevzdal, katanům trápit dal. 6. Ukrutně trápili nic nelitujíce, trhali, pálili, tryzníli velice, po ulicích tak ztrápenou vodili, všecku zraněnou, prošla město celé bez smutku vesele. 7. Divnou božskou moci byla uzdravená, k tomu o půlnoci bleskem obklíčená, navštivil jest ji Král slávy, ihned byly oudy zdravý s velkým potěšením, s mnohých podivením. 8. Na smrt odsouzená již se ubírala, otce nezkrocená zlost život odňala, sám on tu svatou hlavu sťal (jemůžto ihned hrom mzdu dal); tak se odebrala, dušičku svou vzdala. 9. V nebi oroduje za své služebníky, pilně opatruje své vždy milovníky, nedá jim zle zahynouti, dejtež vy sebou pohnouti, panenku vzývejte, k cti její zpívejte.