O SVATÉM FRANTIŠKU XAVERIUSOVI
Svatoroční muzika 94

1.
Pospěšte k dnešní slavnosti,
ctěte beze vši tesknosti
muže přesvatého.
U Boha, také u lidí,
jak to snadno každý vidí,
převelmi vzáctného.

2.
Nejprv pak, zem Indyánska,
skrz toho tobě křesťanská
víra oznámená.
Vesel se, ni nepřestávej,
chválu jemu vždycky vzdávej,
tať má být odměna.

3.
Desetkrát pokřtil sto tisíc,
malých i velkých mnohem víc,
neni na tom dosti.
Jiných k lepšímu životu,
jak máme toho jistotu,
přived velké množství.

4.
Oznamoval tejné věcí,
pravdivé jsou tyto řečí,
předzvěděl budoucí.
Mrtvé křísil i v nemoci
skrze něho ku pomoci
přispěl Všemohoucí.

5.
Bohatým, chudým rád sloužil,
po spaseni jich vždy toužil,
práce nelitoval.
Do Sinské země chtěl jíti
i ten lid víře učiti,
když ho Bůh povolal.

6.
Tělo do vápna vloženo,
by mohlo být přenešeno,
proměny nevzalo.
Nevzalo jest porušení,
svědčí lekaři zkušení,
vůní jest vydalo.

7.
Hned nové divy se staly,
nemocní zdraví povstali,
tak Bůh své slouhy ctí.
Víc a víc sláva se Boží
i čest Xaveria množí,
jak o tom sám svět ví.

8.
Ej, zase slavní divove,
jichž Neapolitánove
vnově zakusili.
Oni včas rány morové
(toť jsou nebeští divove)
pomoci užili.

9.
Přispěj i nám, tě prosíme,
jenž před tebou se koříme,
propůjč tvé vroucnosti.
Zažeň vše zlé, morní ránu,
přijmi nás pod tvou ochranu,
veď k šťastné věčností.