|
ČTVRTÁ KNIHA MOJŽÍŠOVA |
Kapitola 1. |
1. | Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, v stánku úmluvy, prvního dne měsíce druhého, léta druhého po vyjití jejich z země Egyptské, řka: |
2. | Sečtěte summu všeho množství synů Izraelských po čeledech jejich, a po domích otců jejich, vedlé počtu jmen každého pohlaví mužského po hlavách jejich, |
3. | Od dvadcítiletých a výše všecky, kteříž by mohli jíti k boji v Izraeli, sečtěte je po houfích jejich, ty a Aron. |
4. | A bude s vámi z každého pokolení jeden muž, kterýž by přední byl v domě otců svých. |
5. | Tato pak jsou jména mužů, kteříž stanou s vámi: Z pokolení Rubenova Elisur, syn Sedeurův; |
6. | Z Simeonova Salamiel, syn Surisaddai; |
7. | Z Judova Názon, syn Aminadabův; |
8. | Z Izacharova Natanael, syn Suar; |
9. | Z Zabulonova Eliab, syn Helonův; |
10. | Z synů Jozefových, z pokolení Efraimova Elisama, syn Amiudův; z Manassesova Gamaliel, syn Fadasurův; |
11. | Z Beniaminova Abidan, syn Gedeonův; |
12. | Z pokolení Dan Ahiezer, syn Amisaddai; |
13. | Z Asser Fegiel, syn Ochranův; |
14. | Z pokolení Gád Eliazaf, syn Duelův; |
15. | Z Neftalímova Ahira, syn Enanův. |
16. | Ti jsou slovoutní z lidu, knížata pokolení otců svých, ti jako hlavy tisíců Izraelských budou. |
17. | Vzal tedy Mojžíš a Aron muže ty, kteříž jmenováni byli, |
18. | A shromáždili všecko množství prvního dne měsíce druhého, kteříž přiznávali se k rodům svým po čeledech svých, po domích otců svých, a vedlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše po osobách svých. |
19. | Jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak sčetl je na poušti Sinai. |
20. | I bylo synů Rubena prvorozeného Izraelova, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, a podlé počtu jmen, po hlavách jejich, všech pohlaví mužského, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti k boji, |
21. | A načteno jich z pokolení Rubenova čtyřidceti šest tisíců a pět set. |
22. | Z synů Simeonových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, sečtených jeho vedlé počtu jmen, po hlavách jejich, všech pohlaví mužského od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti k boji, |
23. | Načteno jich z pokolení Simeonova padesáte devět tisíců a tři sta. |
24. | Z synů Gádových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, podlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli bojovati, |
25. | Načteno jich z pokolení Gádova čtyřidceti pět tisíců, šest set a padesát. |
26. | Z synů Judových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, vedlé počtu jmen, od dvadcíti let a výše, všech, kteříž mohli jíti k boji, |
27. | Načteno jich z pokolení Judova sedmdesáte čtyři tisíce a šest set. |
28. | Z synů Izacharových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, podlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti k boji, |
29. | Načteno jich z pokolení Izacharova padesáte čtyři tisíce a čtyři sta. |
30. | Z synů Zabulonových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, podlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti k boji, |
31. | Načteno jich z pokolení Zabulonova padesáte sedm tisíců a čtyři sta. |
32. | Z synů Jozefových, a nejprv, synů Efraimových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, podlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti k boji, |
33. | Načteno jich z pokolení Efraimova čtyřidceti tisíc a pět set. |
34. | Potom z synů Manassesových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, vedlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž vycházeli k boji, |
35. | Načteno jich z pokolení Manassesova třidceti dva tisíce a dvě stě. |
36. | Z synů Beniaminových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, vedlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti do boje, |
37. | Načteno jich z pokolení Beniaminova třidceti pět tisíců a čtyři sta. |
38. | Z synů Dan, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, vedlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž vycházeli k boji, |
39. | Načteno jich z pokolení Dan šedesáte dva tisíce a sedm set. |
40. | Z synů Asser, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, vedlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti na vojnu, |
41. | Načteno jich z pokolení Asser čtyřidceti jeden tisíců a pět set. |
42. | Z synů Neftalímových, rodiny jejich, po čeledech jejich, po domích otců jejich, vedlé počtu jmen, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli jíti k boji, |
43. | Načteno jich z pokolení Neftalímova padesáte tři tisíce a čtyři sta. |
44. | Ten jest počet těch, kteréž sečtl Mojžíš a Aron a knížata Izraelská, dvanácte mužů, kteříž byli vybráni po jednom z domů otců svých. |
45. | I bylo všech sečtených synů Izraelských po domích otců jejich, od dvadcítiletých a výše, všech, kteříž mohli vycházeti k bojiv Izraeli, |
46. | Všech sečtených bylo šestkrát sto tisíc, a tři tisíce, pět set a padesáte. |
47. | Levítové pak vedlé pokolení otců svých nejsou počítáni mezi ně. |
48. | Nebo byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
49. | Pokolení Levítského nebudeš počítati, a nepřičteš jich k synům Izraelským, |
50. | Ale ustanovíš Levíty nad příbytkem svědectví, a nade vším nádobím jeho, a nade všemi věcmi, kteréž přináležejí k němu. Oni nositi budou příbytek i všecka nádobí jeho, oni přisluhovati budou jemu, a vůkol příbytku klásti se budou. |
51. | Když se pak s místa bude míti hýbati příbytek, složí jej Levítové; a když se bude klásti příbytek, vyzdvihnou jej Levítové. Kdož by koli cizí přistoupil, umře. |
52. | I budouť se klásti synové Izraelští, jeden každý v ležení svém, a jeden každý pod praporcem svým, a po houfích svých. |
53. | Levítové pak klásti se budou vůkol příbytku svědectví, aby nepřišlo rozhněvání mé na shromáždění synů Izraelských; i budou Levítové držeti stráž u příbytku svědectví. |
54. | Učinili tedy to synové Izraelští; všecko, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili. |
Kapitola 2. |
1. | Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi, řka: |
2. | Synové Izraelští klásti se budou jeden každý pod korouhví svou, při praporci domu otců svých; vůkol stánku úmluvy opodál klásti se budou. |
3. | Tito pak rozbijí stany k východní straně: Korouhev vojska Judova po houfích svých, a kníže synů Juda Názon, syn Aminadabův, |
4. | A u vojště jeho lidu sečteného sedmdesáte čtyři tisíce a šet set. |
5. | Podlé něho pak položí se pokolení Izachar, a kníže synů Izachar Natanael, syn Suar, |
6. | A u vojště jeho lidu sečteného padesáte čtyři tisíce a čtyři sta. |
7. | Pokolení Zabulon podlé nich, a kníže synů Zabulon Eliab, syn Helonův, |
8. | A u vojště jeho lidu sečteného padesáte sedm tisíců a čtyři sta. |
9. | Summa všech sečtených u vojště Judově sto osmdesáte šest tisíců a čtyři sta, po houfích jejich. Ti napřed potáhnou. |
10. | Korouhev vojska Rubenova klásti se bude ku poledni po houfích svých, a kníže synů Ruben Elisur, syn Sedeurův, |
11. | A u vojště jeho lidu sečteného čtyřidceti šest tisíců a pět set. |
12. | Podlé něho pak položí se pokolení Simeonovo, a kníže synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai, |
13. | A u vojště jeho lidu sečteného padesáte devět tisíců a tři sta. |
14. | Potom pokolení Gád, a kníže synů Gád Eliazaf, syn Ruelův, |
15. | A u vojště jeho lidu sečteného čtyřidceti pět tisíců, šest set a padesáte. |
16. | Summa všech sečtených u vojště Rubenově sto padesáte a jeden tisíců, čtyři sta a padesáte, po houfích svých. A ti za prvními potáhnou. |
17. | Potom půjde stánek úmluvy s vojskem Levítů u prostřed všeho vojska. Jakýmž pořádkem klásti se budou, takovým potáhnou, každý v svém šiku pod korouhví svou. |
18. | Korouhev vojska Efraimova po houfích svých bude k západu, a kníže synů Efraimových Elisama, syn Amiudův, |
19. | A u vojště jeho lidu sečteného čtyřidceti tisíc a pět set. |
20. | Podlé něho pak položí se pokolení Manassesovo, a kníže synů Manassesových Gamaliel, syn Fadasurův, |
21. | A u vojště jeho lidu sečteného třidceti dva tisíce a dvě stě. |
22. | Potom položí se pokolení Beniaminovo, a kníže synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův, |
23. | A u vojště jeho lidu sečteného třidceti pět tisíců a čtyři sta. |
24. | Summa všech sečtených u vojště Efraimově sto osm tisíců a sto osob, po houfích jejich. A tito za druhými potáhnou. |
25. | Korouhev vojska Dan bude k straně půlnoční, po houfích svých, a kníže synů Dan Ahiezer, syn Amisaddai, |
26. | A u vojště jeho lidu sečteného šedesáte dva tisíce a sedm set. |
27. | Podlé něho položí se pokolení Asser, a kniže Asser Fegiel, syn Ochranův, |
28. | A u vojště jeho lidu sečteného čtyřidceti jeden tisíc a pět set. |
29. | Za nimi pokolení Neftalímovo, a kníže synů Neftalímových Ahira, syn Enanův, |
30. | A u vojště jeho lidu sečteného padesáte tři tisíce a čtyři sta. |
31. | Summa všech sečtených u vojště Dan sto padesáte sedm tisíců a šest set. Oni nazad potáhnou při praporcích svých. |
32. | Ta jest summa synů Izraelských po domích otců jejich, všech sečtených v celém vojště po houfích jejich, šestkrát sto tisíců, tři tisíce, pět set a padesáte. |
33. | Levítové pak nejsou počítáni mezi syny Izraelské, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi. |
34. | I učinili synové Izraelští všecko; jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak rozbijeli stany při korouhvech svých, a tak táhli jeden každý po čeledech svých a po domích otců svých. |
Kapitola 3. |
1. | Tito jsou příběhové Aronovi a Mojžíšovi od toho dne, když mluvil Hospodin s Mojžíšem na hoře Sinai. |
2. | A tato jsou jména synů Aronových: Prvorozený Nádab, potom Abiu, Eleazar a Itamar. |
3. | Ta jsou jména synů Aronových, kněží pomazaných, jejichžto ruce naplněny, aby úřad kněžství konali. |
4. | Umřel pak Nádab a Abiu před Hospodinem, když obětovali cizí oheň před Hospodinem na poušti Sinai, a neměli synů. Protož konal úřad kněžský Eleazar a Itamar před tváří Arona otce svého. |
5. | Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
6. | Rozkaž přistoupiti pokolení Léví, a postav je před Aronem knězem, aby mu přisluhovali, |
7. | A drželi stráž jeho, i stráž všeho množství před stánkem úmluvy k vykonávání služby příbytku, |
8. | Též aby ostříhali všeho nádobí stánku úmluvy, a drželi stráž synů Izraelských a konali služby příbytku. |
9. | Dáš tedy Levíty Aronovi i synům jeho; vlastně dáni jsou mu oni z synů Izraelských. |
10. | Arona pak a syny jeho představíš, aby ostříhali kněžství svého; nebo přistoupil-li by kdo cizí, umře. |
11. | I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka: |
12. | Aj, já vzal jsem Levíty z prostředku synů Izraelských na místo všelikého prvorozeného, kteréž otvírá život mezi syny Izraelskými. Protož moji budou Levítové. |
13. | Nebo mně přináleží všecko prvorozené. Od toho dne, když jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem sobě všeho prvorozeného v Izraeli od člověka až do hovada. Mně bude: Já Hospodin. |
14. | Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, řka: |
15. | Sečti syny Léví vedlé domů otců jejich, po čeledech jejich, každého pohlaví mužského; zstáří jednoho měsíce a výše počítati budeš je. |
16. | I sčetl je Mojžíš podlé řeči Hospodinovy, jakž rozkázáno mu bylo. |
17. | I byli synové Léví ze jména tito: Gerson, Kahat a Merari. |
18. | Tato pak jsou jména synů Gersonových po čeledech jejich: Lebni a Semei. |
19. | A synové Kahat po čeledech svých: Amram a Izar, Hebron a Uziel. |
20. | Synové pak Merari po čeledech svých: Moholi a Musi. Ty jsou čeledi Léví vedlé domů otců svých. |
21. | Od Gersona čeled Lebnitská a čeled Semejská. Ty jsou čeledi Gersonovy. |
22. | A načteno jich v počtu všech pohlaví mužského zstáří jednoho měsíce a výše sedm tisíců a pět set. |
23. | Čeledi Gersonovy za příbytkem klásti se budou k straně západní. |
24. | Kníže pak domu otce Gersonitských bude Eliazaf, syn Laelův. |
25. | A k opatrování synům Gersonovým při stánku úmluvy náležeti bude příbytek i stánek, přikrytí jeho i zastření dveří stánku úmluvy, |
26. | A očkovaté koltry k síni, i zavěšení dveří síně, kteráž jest před příbytkem a při oltářivůkol, i provazové jeho ke všeliké potřebě jeho. |
27. | Od Kahat pak pošla čeled Amramitskáa čeled Izaritská, a čeled Hebronitská, a čeled Uzielitská. Ty jsou čeledi Kahat. |
28. | V počtu všech pohlaví mužského zstáří jednoho měsíce a výše bylo osm tisíců a šest set, držících stráž při svatyni. |
29. | Čeledi synů Kahat klásti se budou k straně příbytku polední, |
30. | A kníže domu otcovského v čeledech Kahat Elizafan, syn Uzielův. |
31. | V jejich pak opatrování bude truhla, stůl, svícen, oltářové a nádobí svatyně, jímž přisluhovati budou, a opona i všecko, což přináleží k ní. |
32. | Kníže pak nad knížaty Levítskými Eleazar, syn Arona kněze, ustavený nad těmi, kteříž drží stráž při svatyni. |
33. | Od Merari pak čeled Moholitská a čeled Musitská. Ty jsou čeledi Merari. |
34. | A načteno jich v počtu všech mužského pohlaví zstáří jednoho měsíce a výše šest tisíců a dvě stě. |
35. | A kníže domu otcovského v čeledech Merari Suriel, syn Abichailův. A ti klásti se budou k straně příbytku půlnoční. |
36. | Toto pak poručeno k opatrování synům Merari: Dsky příbytku a svlakové jeho, sloupové a podstavkové a všecka nádobí jeho i všecka práce při nich, |
37. | Tolikéž sloupové síně vůkol i podstavkové jejich, kolíkové i provazové jejich. |
38. | Položí se pak před příbytkem po přední straně před stánkem úmluvy od východu slunce Mojžíš a Aron i synové jeho, držíce stráž při svatyni, stráž za syny Izraelské. Jiný přistoupil-li by kdo, umře. |
39. | Všech sečtených Levítů, kteréž sečtl Mojžíš s Aronem vedlé poručení Hospodinova, po čeledech jejich, všech pohlaví mužského jednoho měsíce zstáří a výše dvamecítma tisíců. |
40. | I řekl Hospodin k Mojžíšovi: Sečti všecky prvorozené mužského pohlaví mezi syny Izraelskými jednoho měsíce zstáří a výše, a sečti summu jmen jejich. |
41. | A vezmeš mi Levíty, (jáť jsem Hospodin), místo všech prvorozených mezi syny Izraelskými, i hovada Levítů místo všeho prvorozeného mezi hovady synů Izraelských. |
42. | Když pak sčetl Mojžíš, jakož mu přikázal Hospodin, všecky prvorozené mezi syny Izraelskými, |
43. | Bylo všech prvorozených pohlaví mužského vedlé počtu jmen, jednoho měsíce zstáří a výše sečtených jich, dvamecítma tisíců, dvě stě, sedmdesáte a tři. |
44. | A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
45. | Vezmi Levíty místo všech prvorozených z synů Izraelských, i hovada Levítů za hovada jejich; i budou moji Levítové: Já jsem Hospodin. |
46. | K vyplacení pak těch dvou set, sedmdesáti a tří, kteříž zbývají nad počet Levítů z prvorozených synů Izraelských, |
47. | Vezmeš pět lotů z každé hlavy, (vedlé lotu svatyně bráti budeš, lot pak dvadceti haléřů váží), |
48. | A dáš ty peníze Aronovi a synům jeho, výplatu těch, kteříž zbývají nad počet jejich. |
49. | Vzal tedy Mojžíš peníze výplaty od těch, kteříž zbývali, kromě těch, kteréž vykoupili sebou Levítové, |
50. | Od prvorozených synů Izraelských vzal peněz tisíc, tři sta, šedesáte pět lotů, vedlé lotu svatyně. |
51. | I dal ty peníze výplaty Aronovi a synům jeho, podlé řeči Hospodinovy, jakož byl přikázal jemu Hospodin. |
Kapitola 4. |
1. | I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, řka: |
2. | Sečti summu synů Kahat z prostředku synů Léví po čeledech jejich a po domích otců jejich, |
3. | Od třidcítiletých a výše až do padesátiletých, kteříž by způsobní jsouce k boji, mohli práci vésti při stánku úmluvy. |
4. | Tato pak bude práce synů Kahat při stánku úmluvy svatyně svatých: |
5. | Když by se měla vojska hnouti s místa, přijde Aron s syny svými a sejmou oponu zastření, a přikryjí ní truhlu svědectví. |
6. | A na to dají přikrytí z koží jezevčích, a přistrou svrchu rouchem z samého postavce modrého, a provlekou sochory její. |
7. | Na stůl pak chlebů předložení prostrou roucho z postavce modrého, a dají na něj misy a kadidlnice a koflíky a přikryvadla k přikrývání; a chléb ustavičně na něm bude. |
8. | A prostrou na to roucho z červce dvakrát barveného, a přikryjí to přistřením z koží jezevčích, a provlekou sochory jeho. |
9. | Vezmou také roucho z postavce modrého, a přikryjí svícen světla a lampy jeho, i utěradla jeho, i nádoby k oharkům jeho, a všecky nádoby k oleji jeho, jichž při něm užívají. |
10. | A obvinou jej se všechněmi nádobami jeho přikrytím z koží jezevčích, a vloží na sochory. |
11. | Na oltář pak zlatý prostrou roucho z postavce modrého, a přikryjí jej přikrytím z koží jezevčích, a provlekou sochory. |
12. | Vezmou i všecky nádoby k službě, jimiž přisluhovali v svatyni, a zavinouce do roucha z postavce modrého, přikryjí je přikrytím z koží jezevčích, a vloží na sochory. |
13. | Vyprázdní i popel z oltáře, a prostrou na něj roucho šarlatové. |
14. | A vloží svrchu všecko nádobí jeho, jímž přisluhují na něm, nádoby k uhlí, vidličky, pometla, kotlíky a všecko nádobí oltáře, a přistrouce jej přikrytím z koží jezevčích, uvlekou sochory jeho. |
15. | A když to vykoná Aron s syny svými, a přikryje svatyni i všecka nádobí její, a již by se měla hýbati vojska, tedy přijdou synové Kahat, aby nesli; ale nedotknou se svatyně, aby nezemřeli. Ta jest práce synů Kahat při stánku úmluvy. |
16. | Eleazar pak, syn Arona kněze, pečovati bude o olej k svícení a kadění vonnými věcmi a obět ustavičnou i o olej pomazání, svěřený sobě maje všecken příbytek a všecky věci, kteréž v něm jsou, svatyni a nádoby její. |
17. | A mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi, řka: |
18. | Hleďtež, abyste nevyhladili pokolení čeledi Kahat z prostředku Levítů. |
19. | Ale toto učiníte jim, aby zachováni byli a nezemřeli, když by přistupovali k svatyni svatých: Aron a synové jeho přijdouce, zřídí je, jednoho každého ku práci a břemenu jeho. |
20. | A onino nepřicházejte hleděti na věci svaté, když zavinovány bývají, aby nezemřeli. |
21. | Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
22. | Sečti také syny Gersonovy po domích otců jich a po čeledech jejich. |
23. | Od třidcítiletých a výše až do padesátiletých sečteš je, kteříž by způsobní jsouce k boji, mohli konati službu při stánku úmluvy. |
24. | Tato pak bude práce čeledí Gersonových v službě a nošení: |
25. | Nositi budou kortýny příbytku a stánek úmluvy s přikrytím jeho, a přikrytí z koží jezevčích, kteréž svrchu na něm jest, a zastření dveří stánku úmluvy, |
26. | A očkovaté koltry síně, a zastření brány síně, kteráž jest při stanu a při oltáři vůkol, a provazy její, a všecky nádoby přisluhování jejich, a čehožkoli užívají při službě své. |
27. | Vedlé rozkazu Aronova a synů jeho konati budou všecky služby své synové Gersonovi při všech pracech svých, a při všech službách svých, a svěříte jim k ostříhání všecka břemena jejich. |
28. | Ta jest práce čeledí synů Gersonových v stánku úmluvy, a Itamar, syn Arona kněze, stráž nad nimi držeti bude. |
29. | Syny také Merari po čeledech jejich a domích otců jejich sečteš. |
30. | Od třidcítiletých a výše až do padesátiletých sečteš všecky, kteříž by způsobní jsouce k boji, mohli konati službu při stánku úmluvy. |
31. | Tato pak bude povinnost práce jejich, nad všecku službu jejich při stánku úmluvy: Dsky příbytku a svlaky jeho, i sloupy s podstavky jeho nositi, |
32. | Sloupy také vůkol síně s podstavky jejich, kolíky a provazy jejich, se všechněmi potřebami, i se vším přisluhováním jejich. A ze jména vyčtete nádoby svěřené jim k ostříhání. |
33. | Ta bude práce čeledí synů Merari při všech službách jejich při stánku úmluvy, pod spravou Itamara, syna Arona kněze. |
34. | I sečtl Mojžíš s Aronem a s knížaty lidu syny Kahat po čeledech jejich, a po domích otců jejich, |
35. | Od třidcítiletých a výše až do padesátiletých, kteříž by způsobní jsouce k boji, mohli konati službu při stánku úmluvy. |
36. | A bylo jich sečtených po čeledech jejich dva tisíce, sedm set, padesáte. |
37. | Ti jsou sečteni z čeledi Kahat, všickni služebníci při stánku úmluvy, kteréž sčetl Mojžíš s Aronem podlé rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše. |
38. | Sečtených také synů Gersonových po čeledech jejich, a po domích otců jejich, |
39. | Od třidcítiletých a výše až do padesátiletých, kteříž by způsobní jsouce k boji, mohli konati službu při stánku úmluvy, |
40. | Sečtených jich po čeledech jejich, po domích otců jejich, dva tisíce, šest set, třidceti. |
41. | Ti jsou sečteni z čeledí synů Gersonových, všickni přisluhující v stánku úmluvy, kteréž sečtli Mojžíš s Aronem k rozkazu Hospodinovu. |
42. | Sečtených pak z čeledí synů Merari po čeledech jejich, po domích otců jejich, |
43. | Od třidcítiletých a výše až do padesátiletých, kteříž by způsobní jsouce k boji, mohli konati službu při stánku úmluvy, |
44. | Načteno jich po čeledech jejich tři tisíce a dvě stě. |
45. | Ti jsou sečteni z čeledí synů Merari, kteréž sčetl Mojžíš s Aronem podlé rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše. |
46. | Všech sečtených, kteréž sčetl Mojžíš s Aronem a s knížaty Izraelskými z Levítů po čeledech jejich a po domích otců jejich, |
47. | Od těch, kteříž byli ve třidcíti letech a výše, až do padesátiletých, kteřížkoli přináležejí k vykonávání služby přisluhování a práce břemena při stánku úmluvy, |
48. | Sečtených těch bylo osm tisíců, pět set a osmdesáte. |
49. | Vedlé rozkazu Hospodinova sečtl je Mojžíš, jednoho každého vedlé přisluhování jeho, a vedlé břemene jeho. Sečteni pak jsou ti, kteréž rozkázal čísti Hospodin Mojžíšovi. |
Kapitola 5. |
1. | I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
2. | Přikaž synům Izraelským, ať vyženou z stanů každého malomocného a každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrněného. |
3. | I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby nepoškvrňovali vojska těch, mezi nimiž já přebývám. |
4. | I učinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští. |
5. | Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
6. | Mluv k synům Izraelským: Muž aneb žena, když učiní nějaký hřích lidský, dopouštěje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše ta: |
7. | Tedy vyzná hřích svůj, kterýž učinil, navrátí pak to, čímž vinen byl, v cele, a pátý díl přidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil. |
8. | A neměl-li by muž ten přítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta dána buď Hospodinu a knězi, mimo skopce očištění, jímž očištěn býti má. |
9. | Též všeliká obět všech věcí posvěcených od synů Izraelských, kterouž přinesou knězi, jemu se dostane. |
10. | Tak i věci posvěcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co knězi, také jeho bude. |
11. | Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
12. | Mluv k synům Izraelským a rci jim: Kdyby od některého muže uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti němu, |
13. | Tak že by obýval někdo jiný s ní, a bylo by to skryto před očima muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrněna, a svědka by nebylo proti ní, a ona nebyla by postižena; |
14. | Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna byla; aneb pohnul-li by se duch muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna nebyla: |
15. | Tedy přivede muž ženu svou k knězi, a přinese obět její při ní, desátý díl efi mouky ječné. Nenalejeť na ni oleje, aniž dá na ni kadidla; nebo obět veliké horlivosti jest, obět suchá pamětná, uvozující v pamět nepravost. |
16. | I bude ji kněz obětovati, a postaví ji před Hospodinem. |
17. | A nabere vody svaté do nádoby hliněné, a vezma prachu, kterýž jest na zemi v příbytku, dá jej do té vody. |
18. | Potom postaví kněz ženu tu před Hospodinem, a odkryje hlavu její, a dá jí do rukou obět suchou pamětnou, kteráž jest obět veliké horlivosti; v ruce pak kněze bude voda hořká zlořečená. |
19. | I zaklínati bude ji kněz a řekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k nečistotě od muže svého, budiž čistá od vody této hořké zlořečené. |
20. | Paklis se uchýlila od muže svého a nečistá jsi, a obcoval-li někdo jiný s tebou kromě manžela tvého, |
21. | (Zaklínati pak bude kněz tu ženu, čině klatbu zlořečenství, a řekne jí:) Dejž tebe Hospodin v zlořečení a v prokletí u prostřed lidu tvého, dopustě, aby lůno tvé hnilo a břicho tvé oteklo. |
22. | Vejdiž voda zlořečená tato do života tvého, aby oteklo břicho tvé, a lůno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen. |
23. | Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hořkou. |
24. | I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkosti. |
25. | Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři. |
26. | A vezma plnou hrst pamětného jejího z oběti suché, páliti to bude na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu. |
27. | A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého. |
28. | Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude děti. |
29. | Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrněna, |
30. | Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto. |
31. | I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou. |
Kapitola 6. |
1. | I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
2. | Mluv k synům Izraelským a rci jim: Muž neb žena, když se oddělí, činíce slib nazareův, aby se oddali Hospodinu, |
3. | Od vína i nápoje opojného zdrží se, octa vinného a octa z nápoje opojného nebude píti, ani co vytlačeného z hroznů, zelených hroznů ani suchých nebude jísti. |
4. | Po všecky dny nazarejství svého nebude jísti žádné věci pocházející z vinného kmene, od zrnka až do šupiny. |
5. | Po všecky dny slibu nazarejství svého břitva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddělil Hospodinu. Svatý bude, a nechá růsti vlasů hlavy své. |
6. | Po všecky dny, v nichž se oddělí Hospodinu, k tělu mrtvému nevejde. |
7. | Nad otcem svým aneb nad matkou svou, nad bratrem svým aneb nad sestrou svou, kdyby zemřeli, nebude se poškvrňovati; nebo posvěcení Boha jeho jest na hlavě jeho. |
8. | Po všecky dny nazarejství svého svatý bude Hospodinu. |
9. | Umřel-li by pak kdo blízko něho náhlou smrtí, a poškvrnil-li by hlavy v nazarejství jeho, oholí hlavu svou v den očišťování svého; dne sedmého oholí ji. |
10. | A dne osmého přinese dvě hrdličky, aneb dvé holoubátek knězi, ke dveřím stánku úmluvy. |
11. | I bude kněz obětovati jedno za hřích, a druhé v zápalnou obět, a očistí jej od toho, čímž zhřešil nad mrtvým, a posvětí hlavy jeho v ten den. |
12. | A oddělí Hospodinu dny nazarejství svého, a přinese beránka ročního za provinění, a dnové první přijdou v nic; nebo poškvrněno jest nazarejství jeho. |
13. | Tento pak jest zákon nazareův: V ten den, když se vyplní čas nazarejství jeho, přijde ke dveřím stánku úmluvy. |
14. | A bude obětovati obět svou Hospodinu, beránka ročního bez poškvrny, jednoho v obět zápalnou, a ovci jednu roční bez poškvrny v obět za hřích, a skopce jednoho bez poškvrny v obět pokojnou, |
15. | A koš chlebů přesných, koláče z mouky bělné olejem zadělané, a pokruty nekvašené, olejem pomazané, s obětmi jejími suchýmii mokrými. |
16. | Kteréžto věci obětovati bude kněz před Hospodinem, a učiní obět za hřích jeho, i zápalnou obět jeho. |
17. | Skopce také obětovati bude v obět pokojnou Hospodinu, spolu s košem chlebů přesných; tolikéž obětovati bude kněz i obět suchou i mokrou jeho. |
18. | Tedy oholí nazareus u dveří stánku úmluvy hlavu nazarejství svého, a vezma vlasy z hlavy nazarejství svého, vloží je na oheň, kterýž jest pod obětí pokojnou. |
19. | Potom vezme kněz plece vařené z skopce toho, a jeden koláč přesný z koše, a pokrutu nekvašenou jednu, a dá v ruce nazarejského, když by oholeno bylo nazarejství jeho. |
20. | I bude obraceti kněz ty věci sem i tam v obět obracení před Hospodinem; a ta věc svatá přináležeti bude knězi mimo hrudí obracení, i plece pozdvižení. A již potom nazareus bude moci víno píti. |
21. | Ten jest zákon nazarea, kterýž slib učinil, a jeho obět Hospodinu za oddělení jeho, kromě toho, což by více učiniti mohl. Vedlé slibu svého, kterýž učinil, tak učiní podlé zákona oddělení svého. |
22. | I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
23. | Mluv k Aronovi a synům jeho a rci: Takto budete požehnání dávati synům Izraelským, mluvíce k nim: |
24. | Požehnejž tobě Hospodin, a ostříhejž tebe. |
25. | Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou, a buď milostiv tobě. |
26. | Obratiž Hospodin tvář svou k tobě, a dejž tobě pokoj. |
27. | I budou vzývati jméno mé nad syny Izraelskými, a já jim žehnati budu. |
Kapitola 7. |
1. | I stalo se toho dne, když dokonal Mojžíš a vyzdvihl příbytek, a pomazal i posvětil ho se všechněmi nádobami jeho, také oltáře a všeho nádobí jeho pomazal a posvětil, |
2. | Že přistupujíce knížata Izraelská, přední v domích otců svých, (ti byli knížata pokolení, postavení nad sečtenými), |
3. | Obětovali dar svůj před Hospodinem, šest vozů přikrytých a dvanácte volů. Dvé knížat dalo jeden vůz, a jeden každý jednoho vola, i obětovali to před příbytkem. |
4. | I řekl Hospodin Mojžíšovi, řka: |
5. | Vezmi ty věci od nich, ať jsou ku potřebě při službě stánku úmluvy, a dej je Levítům, každé čeledi podlé přisluhování jejího. |
6. | Vzav tedy Mojžíš ty vozy i voly, dal je Levítům. |
7. | Dva vozy a čtyři voly dal synům Gersonovým vedlé přisluhování jejich. |
8. | Čtyři pak vozy a osm volů dal synům Merari vedlé přisluhování jejich, kteříž byli pod spravou Itamara, syna Aronova, kněze. |
9. | Synům pak Kahat nic nedal; nebo přisluhování svatyně k nim přináleželo, a na ramenou nositi měli. |
10. | Obětovali tedy knížata ku posvěcování oltáře v ten den, když pomazán byl; obětovali, pravím, dar svůj před oltářem. |
11. | Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Jedno kníže v jeden den, druhé kníže v druhý den, pořád obětovati budou dar svůj ku posvěcení oltáře. |
12. | Protož obětoval prvního dne dar svůj Názon, syn Aminadabův, z pokolení Judova. |
13. | Dar pak jeho byl misa stříbrná jedna, sto třidceti lotů ztíží; též báně jedna stříbrná, sedmdesáti lotů ztíží, jakž jest lot svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
14. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
15. | Volek jeden mladý, skopec jeden, a beránek roční jeden k oběti zápalné; |
16. | Kozel jeden za hřích; |
17. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ta byla obět Názona, syna Aminadabova. |
18. | Druhého dne obětoval Natanael, syn Suar, kníže z pokolení Izachar. |
19. | Obětoval dar svůj misu stříbrnou jednu, sto třidceti lotů ztíží; báni stříbrnou jednu, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
20. | Kadidlnici jednu z desíti lotů zlata, plnou kadidla; |
21. | Volka mladého jednoho, skopce jednoho, a beránka ročního jednoho k oběti zápalné; |
22. | Kozla jednoho za hřích; |
23. | A k oběti pokojné voly dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ten byl dar Natanaele, syna Suar. |
24. | Dne třetího kníže synů Zabulonových Eliab, syn Helonův. |
25. | Dar pak jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
26. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
27. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
28. | Kozel jeden za hřích; |
29. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ta byla obět Eliaba, syna Helonova. |
30. | Čtvrtého dne kníže synů Rubenových Elisur, syn Sedeurův. |
31. | Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané v obět suchou; |
32. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
33. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
34. | Kozel jeden za hřích; |
35. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ten byl dar Elisura, syna Sedeurova. |
36. | Dne pátého kníže synů Simeonových, Salamiel, syn Surisaddai; |
37. | Obět jeho byla misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
38. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
39. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
40. | Kozel jeden za hřích; |
41. | A na obět pokojnou volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ta byla obět Salamiele, syna Surisaddai. |
42. | Dne šestého kníže synů Gád, Eliazaf, syn Duelův. |
43. | Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
44. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
45. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
46. | Kozel jeden za hřích; |
47. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ten byl dar Eliazafa, syna Duelova. |
48. | Dne sedmého kníže synů Efraimových, Elisama, syn Amiudův. |
49. | Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané na obět suchou; |
50. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
51. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
52. | Kozel jeden za hřích; |
53. | A na obět pokojnou volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ten byl dar Elisamův, syna Amiudova. |
54. | Dne osmého kníže synů Manasse, Gamaliel, syn Fadasurův. |
55. | Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
56. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
57. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
58. | Kozel jeden za hřích; |
59. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ta byla obět Gamaliele, syna Fadasurova. |
60. | Dne devátého kníže synů Beniaminových, Abidan, syn Gedeonův. |
61. | Obět jeho misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělanék oběti suché; |
62. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
63. | Volek mladý jeden, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
64. | Kozel jeden za hřích; |
65. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ten byl dar Abidanův, syna Gedeonova. |
66. | Desátého dne kníže synů Dan, Ahiezer, syn Amisaddai. |
67. | Obět jeho misa stříbrná jedna, jejížto váha byla sto třidceti lotů; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
68. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
69. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
70. | Kozel jeden za hřích; |
71. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ten byl dar Ahiezera, syna Amisaddai. |
72. | Jedenáctého dne kníže synů Asser, Fegiel, syn Ochranův. |
73. | Obět jeho misa stříbrná jedna, jejížto váha byla sto třidceti lotů; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
74. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
75. | Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
76. | Kozel jeden za hřích; |
77. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ten byl dar Fegiele, syna Ochranova. |
78. | Dvanáctého dne kníže synů Neftalím, Ahira, syn Enanův. |
79. | Obět jeho byla misa stříbrná jedna, jejížto váha byla sto třidceti lotů; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché; |
80. | Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla; |
81. | Volek mladý jeden, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné; |
82. | Kozel jeden za hřích; |
83. | A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ta byla obět Ahiry, syna Enanova. |
84. | Toť jest posvěcení oltáře (toho dne, když pomazán jest), od knížat Izraelských: Mis stříbrných dvanácte, bání stříbrných dvanácte, kadidlnic zlatých dvanácte. |
85. | Sto třidceti lotů vážila jedna misa stříbrná, a sedmdesáte báně jedna; všecko nádobí stříbrné vážilo dva tisíce a čtyři sta lotů na lot svatyně. |
86. | Kadidlnic zlatých dvanácte, plných kadidla; deset lotů vážila každá kadidlnice na váhu svatyně. Všecky kadidlnice zlaté stoa dvadceti lotů vážily. |
87. | Všeho dobytka k oběti zápalné dvanácte volků, skopců dvanácte, beránků ročních dvanácte s obětí jejich suchou, a kozlů dvanácte za hřích. |
88. | Všeho pak dobytka k oběti pokojné čtyřmecítma volů, skopců šedesáte, kozlů šedesáte, beránků ročních šedesáte. To bylo posvěcení oltáře, když pomazán byl. |
89. | Potom když vcházel Mojžíš do stánku úmluvy, aby mluvil s Bohem, tedy slýchal hlas mluvícího k sobě z slitovnice, kteráž byla nad truhlou svědectví mezi dvěma cherubíny, a mluvíval k němu. |
Kapitola 8. |
1. | I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
2. | Mluv k Aronovi a rci jemu: Když rozsvěcovati budeš lampy, ven z svícnu sedm lamp svítiti má. |
3. | I učinil Aron tak; ven z svícnu světlo od sebe dávající rozvítil lampy jeho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi. |
4. | Bylo pak dílo svícnu takové: Z taženého zlata byl všecken, až i sloupec jeho i květové jeho z taženého zlata byli; podlé podobenství toho, kteréž ukázal Hospodin Mojžíšovi, tak udělal svícen. |
5. | Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
6. | Vezmi Levíty z prostředku synů Izraelských, a očisť je. |
7. | Tímto pak způsobem očišťovati je budeš: Pokropíš jich vodou očištění; oholí všecko tělo své, a zperou roucha svá, a očištěni budou. |
8. | Potom vezmou volka mladého a obět suchou z mouky bělné, olejem skropené; a druhého volka mladého vezmeš k oběti za hřích. |
9. | Tedy přistoupiti rozkážeš Levítům před stánek úmluvy, a shromáždíš všecko množství synů Izraelských. |
10. | Postavíš Levíty před Hospodinem, a vloží synové Izraelští ruce své na Levíty. |
11. | A obětovati bude Aron Levíty v obět před Hospodinem od synů Izraelských, aby vykonávali službu Hospodinu. |
12. | Levítové pak vloží ruce své na hlavy těch volků; a obětovati budeš jednoho za hřích, a druhého v obět zápalnou Hospodinu k očištění Levítů. |
13. | A postavíš Levíty před Aronem a před syny jeho, a obětovati je budeš v obět Hospodinu. |
14. | I oddělíš Levíty z prostředku synů Izraelských, aby moji byli Levítové. |
15. | Potom pak přijdou Levítové, aby přisluhovali při stánku úmluvy, když bys očistil je a obětoval v obět. |
16. | Nebo vlastně dáni jsou mi z prostředku synů Izraelských za všecky otvírající život, za prvorozené ze všech synů Izraelských vzal jsem je sobě. |
17. | Nebo mé jest všecko prvorozené mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad; od toho dne, jakž jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem jich sobě. |
18. | Vzal jsem pak Levíty za všecky prvorozené synů Izraelských. |
19. | A dal jsem Levíty darem Aronovi i synům jeho z prostředku synů Izraelských, aby konali službu místo synů Izraelských při stánku úmluvy, a očišťovali od hříchů syny Izraelské; a tak nepřijde na syny Izraelské rána, kteráž by přišla, kdyby přistupovali synové Izraelští k svatyni. |
20. | I učinili Mojžíš a Aron i všecko množství synů Izraelských při Levítích všecko to, což přikázal Hospodin Mojžíšovi o Levítích; tak s nimi učinili synové Izraelští. |
21. | A očistili se Levítové a zeprali roucha svá; a obětoval je Aron v obět před Hospodinem, a očistil je Aron, aby byli čisti. |
22. | Potom teprv přistoupili Levítové k vykonávání služby své při stánku úmluvy, před Aronem i před syny jeho; jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi o Levítích, tak s nimi učinili. |
23. | I mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
24. | I toto k Levítům přináleží: V pětmecítma letech zstáří a výše jeden každý z nich přistoupí, a postaví se k ochotnému práce konání v službě při stánku úmluvy. |
25. | V padesáti pak letech přestane od práce služby té, a více přisluhovati nebude. |
26. | Ale přisluhovati bude bratřím svým při stánku úmluvy stráž držícím, sám pak služeb konati nebude. Tak učiníš s Levíty při pracech jejich. |
Kapitola 9. |
1. | Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, léta druhého po vyjití z země Egyptské, měsíce prvního, řka: |
2. | Slaviti budou synové Izraelští velikunoc v čas svůj vyměřený. |
3. | Čtrnáctého dne měsíce toho u večer budete ji slaviti jistým časem svým, vedlé všech ustanovení jejích, a podlé všech řádů jejích slaviti ji budete. |
4. | I mluvil Mojžíš k synům Izraelským, aby slavili Fáze. |
5. | Tedy slavili Fáze v měsíci prvním, čtrnáctého dne u večer na poušti Sinai; vedlé všeho toho, což přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští. |
6. | I byli někteří muži, ješto se poškvrnili při mrtvém, kteříž nemohli slaviti Fáze toho dne. I přistoupili před Mojžíše a Arona v ten den, |
7. | A promluvili muži ti k němu: My jsme se poškvrnili nad mrtvým. Nebude-liž nám zbráněno obětovati oběti Hospodinu v jistý čas spolu s syny Izraelskými? |
8. | I řekl jim Mojžíš: Počekejte, až uslyším, co vám učiniti rozkáže Hospodin. |
9. | Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
10. | Mluv k synům Izraelským a rci: Kdož by koli byl poškvrněný nad mrtvým, aneb byl by na cestě daleké, buď z vás aneb z potomků vašich, budeť slaviti Fáze Hospodinu. |
11. | Měsíce druhého, čtrnáctého dne u večer slaviti budou je, s chleby nekvašenými, a s řeřichami jísti je budou. |
12. | Nezanechajíť ho nic až do jitra, a kosti v něm nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti. |
13. | Ale člověk ten, kterýž by byl čistý, a nebyl na cestě, a však by zanedbal slaviti Fáze, vyhlazena bude duše ta z lidu svého; nebo oběti Hospodinu neobětoval v jistý čas její; hřích svůj ponese člověk ten. |
14. | Jestliže by s vámi bydlil příchozí, a slavil by Fáze Hospodinu, vedlé ustanovení Fáze, a vedlé řádu jeho bude je slaviti. Ustanovení jednostejné bude vám, tak příchozímu, jako obyvateli v zemi. |
15. | Toho pak dne, v kterémž vyzdvižen jest příbytek, přikryl oblak příbytek, a stál nad stánkem svědectví; u večer pak bývalo nad příbytkem na pohledění jako oheň až do jitra. |
16. | Tak bývalo ustavičně, oblak přikrýval jej ve dne, záře pak ohnivá v noci. |
17. | A když se zdvihl oblak od stánku, hned také hýbali se synové Izraelští; a na kterém místě pozůstal oblak, tu také kladli se synové Izraelští. |
18. | K rozkazu Hospodinovu hýbali se synové Izraelští, a k rozkazu Hospodinovu kladli se; po všecky dny, dokudž zůstával oblak nad příbytkem, i oni leželi. |
19. | Když pak trval oblak nad příbytkem po mnohé dny, tedy drželi synové Izraelští stráž Hospodinovu, a netáhli odtud. |
20. | A když oblak byl nad příbytkem po nemnohé dny, k rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se. |
21. | Kdyžkoli byl oblak od večera až do jitra, a v jitře se vznesl, hned i oni šli; buď že trval přes den a noc, (jakž kdy vznášel se oblak, tak oni táhli,) |
22. | Buď že za dva dni, aneb za měsíc, aneb za rok prodléval oblak nad příbytkem, zůstávaje nad ním, synové Izraelští také leželi, a nehnuli se; když pak on vznášel se, též i oni táhli. |
23. | K rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se, stráž Hospodinovu držíce podlé rozkazu jeho skrze Mojžíše. |