|
Marketa Lazarová. Studie a dokumenty (Nakladatelství Casablanca, 2009) | ||
|
Nakladatelství filmové literatury Casablanca uvádí v těchto dnech na trh sborník s názvem Marketa Lazarová. Studie a dokumenty. Jde o sborník textů dvanácti autorů, kteří se z různých pohledů věnují Vláčilovu filmu. Protože jsem se vznikem sborníku osobně spjat a těžko se mi tak píšou nějaké hodnotící závěry, dovolím si jen pár ohlédnutí.Slovo editora Již více než deset let se o filmu Františka vláčila MARKETA LAZAROVÁ (1967) můžeme mj. dočítat jako o „nejvýznamnějším filmu v historii české kinematografie“. Proslulou karlovarskou anketu z roku 1998 lze dnes vnímat různě a ať už máme na smysluplnost podobných anket o „nej“ filmy jakýkoliv názor, v případě Vláčilova filmu šlo o jeden z impulsů, který stál na počátku „nového života“ MARKETY LAZAROVÉ. V době vzniku se filmu dostalo mimořádné divácké pozornosti, jistě i proto, že šlo o nejdražší projekt v dějinách čs. kinematografie. Postupně se však film z veřejného povědomí vytrácel, a i když jej nepostihly cenzurní zákazy počátku 70. let, stal se postupem doby dílem známým spíš odbornější veřejnosti a úzkému okruhu filmových fanoušků. V kinech byl do programu zařazován málo, též televize ho uváděla sporadicky, a pokud, tak zpravidla v pozdních nočních časech. Ani společensko-politické změny po roce 1989 pro film mnoho neznamenaly a zvýšený publicistický zájem o Vláčilův film lze tak zaznamenat až teprve od konce 90. let. Vedle zmíněné ankety došlo ke knižnímu vydání scénáře filmu, objevilo se několik domácích i zahraničních analýz díla, rozhovory s tvůrcem nebo s představitelkou hlavní role „nejvýznamnějšího filmu“... Paralelně bylo v odborných kruzích možné zachytit diskusi na téma MARKETA LAZAROVÁ, často plnou polemik nejen o filmu samotném, ale i o tomto stylu kinematografie vůbec, polemik často kritických, reagujících obvykle ani ne tak na dílo samotné, jako spíše na ono „zbožštění“, jehož se mu od většinou nadšených reakcí filmové kritiky 60. let dostalo v roce 100. výročí české kinematografie posvěcením „oficiálním titulem“. (Na tomto místě je třeba poznamenat, že autorům karlovarské ankety nešlo jen o nějaký žebříček filmů a že jedním z cenných výsledků jsou právě často široce formulované odpovědi několika desítek respondentů. Je také nutné podotknout, že názorová hodnocení MARKETY LAZAROVÉ nevisí ve vzduchoprázdnu, ale zapadají do širšího rámce obecnější diskuse o „zlatých šedesátých“, motivované mj. také neutěšeným stavem současné domácí filmové produkce.) Nelze popřít, že se doposud MARKETĚ LAZAROVÉ dostalo takové pozornosti jako žádnému jinému českému filmu. Polemiky a hodnocení tohoto díla dnes zaplní poměrně široké spektrum názorů. Na jedné straně vycházejí ze zažitých pohledů vyslovených v časech uvedení MARKETY LAZAROVÉ na filmová plátna a zhusta opakovaných téměř v každém textu o tomto díle, na opačném pólu je pak v „novém“ kritickém pohledu často cítit až účelové obrazoborectví, snaha upozorňovat na tu či onu nedokonalost a nedůslednost díla, aniž jsou přitom brány v potaz cíle, záměry a možnosti, které před více než čtyřiceti lety tvůrce při práci na filmu motivovaly i limitovaly. (Až zarážející je v tomto kontextu fakt, že v současné produkci filmové literatury nemáme doposud k dispozici solidní monografii Františka Vláčila.) Od doby vzniku filmu a jeho dobových hodnocení byly přitom naše znalosti o něm samotném obohaceny jen málo. Zásadním bylo knižní vydání scénáře, který umožňuje nahlédnout i do těch představ tvůrců, které se do filmu nakonec nedostaly. Pečlivých studií, které by se filmem zaobíraly poctivě a do hloubky, ovšem vzniklo minimum (napadají mne jen dvě). Přesto MARKETA LAZAROVÁ tu a tam vzbuzuje emoce a vášně, ať už s kladným, či záporným znaménkem, diskuse o ní se ale točí spíš v kruhu zažitých interpretací. Projekt nakladatelství Casablanca, zaměřený na analýzu témat spojených s konkrétními filmovými díly, tak lze jen uvítat. S ohledem k výše řečenému je MARKETA LAZAROVÁ neopomenutelným titulem, a padla-li na ni volba jako na první titul této zamýšlené řady, lze to vnímat jako poctu i jako závazek. Sborník se snaží přispět k diskusi o filmu několika způsoby. Naší snahou bylo oslovit autory různých generací i názorových pozic, domácí i zahraniční, milovníky filmu i ty, kdo mají k Vláčilovu opusu výhrady. Ve výběru témat příspěvků jsme se snažili film nahlížet bez těch či oněch klišé, bez nánosu patosu, ale i samoúčelné kritiky a přispět tak k jeho novému zhodnocení z jiných pohledů, prostřednictvím textů znalců z různých oborů. Výběrem témat jsme chtěli poněkud vystoupit ze začarovaného kruhu vnímání tohoto díla a nabídnout jiné možné alternativy jeho recepce, nevyhýbali jsme se ale ani příspěvkům vycházejícím ze starších studií autorů, kteří se tématem dlouhodobě zabývají. Brzy se ukázalo, že chtění a plány jsou jedna věc, realita je věc druhá. Ne všichni ti, jež jsme oslovili, se chtěli námi vyprofilovaným tématem zabývat, ne všichni měli na solidní práci čas a možnosti (zaneprázdněnost jinými projekty apod.). Původní představa sborníku se tak postupně proměňovala, stejně jako během téměř dvouleté práce na sborníku někteří autoři z projektu odstoupili a jiní se zase objevili. Výsledkem je tedy více či méně ucelený soubor textů nahlížejících MARKETU LAZAROVOU snad z nových, snad z dosud neprobádaných a v některých případech snad alespoň z netradičních pozic. Jsme rádi za nově napsané studie, hodnotící dobovou i současnou recepci filmu u nás i v zahraničí (Jaromír Blažejovský, Francesco Pitassio). S povděkem jsme do sborníku zařadili texty o Vančurově literární předloze (Jiří Holý), obrazovém zpracování filmu (Anna Batistová, Lukáš Masner, Luboš Ptáček) nebo o jeho hudební a zvukové složce (Jan Černíček, Pavel Klusák), jíž byla doposud věnována jen povšechná pozornost. Zejména u tohoto filmu pokládáme za důležité analýzy díla z pohledu historika (Petr Kopal) nebo genderový pohled (Petra Hanáková), obdobně jsme uvítali komparativní text o MARKETĚ LAZAROVÉ a ANDREJI RUBLEVOVI (Peter Hames). Zvláštní prostor jsme věnovali tomu, co se do filmu nikdy nedostalo, tedy královským obrazům, jejich historické relevanci i zapojení do vlastního příběhu filmu (Petr Kopal, Jiří Dufek). V neposlední řadě pak ve sborníku najdete několik nových a nikdy nepublikovaných dokumentů, výpisů a citací z barrandovského archivu (Tereza Cz Dvořáková, Jiří Dufek) a také několik doposud nezveřejněných rozhovorů s těmi, kdo MARKETU LAZAROVOU spoluvytvářeli (F. Pavlíček, A. Dospiva, Th. Pištěk, F. Vláčil), částečně vzniklých speciálně pro tento sborník (přepisy rozhovorů nám poskytli Stanislava Přádná a Jiří Dufek). Jistě zůstala velká část témat neotevřených. Nepodařilo se nám např. iniciovat studii věnující se herecké stylizaci, narativním proměnám námětu ve scénáři a samotném filmu či text zaobírající se MARKETOU LAZAROVOU v kontextu českého historického filmu. Možná někdy jindy, někde jinde... Nechtěl bych končit toto úvodní slovo nijak sentimentálně, nicméně ze všech představitelných poděkování patří myslím to největší Františku Vláčilovi, který tím, že MARKETU LAZAROVOU vytvořil takovou jaká je, chcete-li „drtivě krásnou“, „omamnou“, vzbuzující pohnutí, vášně i antipatie, umožnil se k ní stále vracet: jako k básni, k provokující otázce, inspiraci či výzvě... OBSAH Slovo nakladatele Slovo editora FILM, KRITIKA A DIVÁCI Marketa Lazarová – vize a figura Francesco Pitassio Mráz pálí z plátna. Na okraj dobové recepce Markety Lazarové Jaromír Blažejovský HISTORIE VZNIKU FILMU Marketa Lazarová v zrcadle produkčních dokumentů Filmového studia Barrandov Tereza Cz Dvořáková DO NITRA FILMU Marketa Lazarová: literární předlohy filmu, jazyk literární a filmový Jiří Holý Hudba k filmu Marketa Lazarová Jan Černíček I věci nejstarší leží v síti přítomného času (Poznámky k sound designu Markety Lazarové) Pavel Klusák Větší, bližší, prázdnější. Marketa Lazarová, širokoúhlý film Anna Batistová Perla nepravidelných tvarů – asymetrie kamerových postupů a střihové skladby Lukáš Masner – Luboš Ptáček MEZI PROUDY Filmová krajina středověku Petr Kopal Středověké kroniky: Marketa Lazarová a Andrej Rublev Peter Hames Ach, Marketa je jediná, kdo bude poražen v těchto válkách a kdo v nich shoří! Genderová glosa proti srsti Markety Lazarové Petra Hanáková KRÁLOVSKÉ OBRAZY Královské obrazy Petr Kopal Královské obrazy ve scénáři Markety Lazarové Jiří Dufek Příloha 1: Výtah z rozhovoru s Františkem Pavlíčkem (2002) Příloha 2: Rozhovor s Alešem Dospivou (2009) Příloha 3: Rozhovor s Theodorem Pištěkem (2009) Příloha 4: Rozhovor s Františkem Vláčilem (1992) DOKUMENTY František Pavlíček o Marketě Lazarové Rozhovor z roku 1996 (S. Přádná) Rozhovor s Františkem Pavlíčkem. Rozhovor z roku 2000 (J. Dufek) Filmové titulky Ceny Bibliografie Seznam vyobrazení
Marketa LazarováStudie a dokumenty Casablanca Praha 2008 [2009] 396 s. ISBN 978-80-87292-00-6 Poznámka k distribuci sborníku! Protože se zpozdily závěrečné redakční práce, měl by být sborník vypraven z tiskárny až ve středu 16.12. Do vánočních svátků jej tak distribuce stihne dodat jen do pražských knihkupectví. Mimopražští zájemci by měli mít možnost sborník sehnat u svých knihkupců v průběhu ledna 2010. Sborník je možné objednat i na internetu (Kosmas.cz, iCasablanca.cz). 
[na Nostalghia.cz publikováno 13. 12. 2009] | |
* * * | ||
| ||
|
| ||
|
© 2005-2024 Nostalghia.cz © 2005-2024 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |