|
Blu-ray MARKETA LAZAROVÁ - NFA vs. Criterion a zahraniční ohlasy | ||
|
Od vydání criterionské MARKETY LAZAROVÉ uplynul téměř měsíc, tedy dostatečná doba k tomu, aby se dalo americké vydání porovnat s českým a zhodnotit také zahraniční reakce na tento titul.Nejdříve stručně fakta k samotnému vydání. Criterion Collection vydal film na Blu-ray z masteru vytvořeného v roce 2011 v Praze (UPP/NFA). K některým scénám si americký vydavatel vyžádal skeny originálního negativu pro vlastní úpravu, v celkové metráži filmu mají tyto pasáže ale minimální rozsah. Jak ukazují první letmá porovnání, došlo k úpravám u některých tmavších sekvencí, kde je obraz proti českému vydání víc prosvětlený. (K mému osobnímu hodnocení těchto kroků více viz dále v textu.) Jinak je film na criterionském disku identický s českým vydáním, má originální české mono a anglické titulky (neměl jsem možnost porovnat, zda-li ty převzaté z české edice nebo nově vytvořené). Do bonusové části disku převzal vydavatel bonusy z českého vydání, k nim ale doplnil ještě další podstatné bonusy – rozhovory, dobový trailer (jen jedna ze dvou dochovaných verzí), galerii obrázkového scénáře... Osobně s criterionským vydáním zatím zkušenost nemám, takže jediným srovnáním co mám k dispozici je několik snímků, které se před časem objevily na diskusním fóru Zóny. Zde jsou: |
|
|
[horní snímek = NFA; spodní snímek = Criterion; kliknutím lze zvětšit] 
|
|
|
Osobně se mi zdá, že mezi prvními čtyřmi ukázkami žádný podstatný rozdíl není. U criterionských verzí lze možná vnímat lehce prosvětlenější obraz, a to lze asi vztáhnout i na celý disk. Poslední dvě dvojice pak vykazují zřetelný rozdíl, který spočívá v criterionském prosvětlení obrazu v tmavých partiích. Osobně v tom nějaké zásadní zlepšení nevidím, prostě se „jen“ některé stinné partie více prosvětlily. Je také otázka, v kolika částech filmu byl takový zásah učiněn – to zatím nedokážu říct. A pak je tady ještě možný rozdíl mezi tím co ukazují screenshoty a co můžete vidět třeba doma na svém přehrávači. Při psaní tohoto textu jsem si zde prezentované pasáže několikrát pouštěl z českého BD i z DVD a u obou dvou posledních ukázek jsem měl na TV obraz ve stínech prokreslenější než je vidět tady na screenshotu, bylo tam prostě vidět víc. Do hry tedy vstupuje i technika na níž se obraz prezentuje, potažmo její nastavení. (Dodávám, že jas a kontrast na svém přehrávači a TV mám nastavený na neutrální hodnoty.) Z toho co zatím vím tedy změny u criterionské edice osobně považuji za minimální. (P.S. Režisér Vláčil zaznamenaný u okraje obrazu ve scéně s jelenem je i na americkém vydání.) Závěrem této technologické pasáže ještě k mým osobním preferencím: I když s criterionským diskem zkušenost nemám, tak na základě výše vystavených screenshotů bych asi preferoval české vydání. Prosvětlení některých partií nepovažuji za významné, zvláště, když při své kontrolní projekci vidím na českém disku obraz prosvětlenější než na výše uvedené ukázce. A pak se taky nemohu zbavit dojmu, že takové prosvětlení je zásah, který vyvolává poněkud umělý vjem, v němž je zřetelnější umělé nasvětlení scény. Názory na toto ovšem jistě budou různorodé a své by taky udělala osobní zkušenost s americkým diskem. Zatím tedy takto. V této souvislosti mi na mysl přichází spíš jiné myšlenky. Kde jsou nyní všichni ti, kteří už léta před vydáním MARKETY (minimálně od dob ankety za důstojné vydání v roce 2005) prohlašovali, že se u takového filmu musí zachovat autorský záměr a respektovat stávající podoba snímku, že případné úpravy jsou zásahem do uměleckého díla apod.? Netvrdím, že tyto názory nemají své opodstatnění. Jde mi ale o to, že jejich intenzita kolem českého vydání MARKETY podstatně ovlivnila práci na její digitalizaci a „restauraci“. A pak, po dvou letech, přijde americký vydavatel, koupí si práva na vydání filmu a k tomu dostane podle svého přání surová data ze skenu negativu k pasážím, které si chce upravit podle svého. A nikde ani slovo o „autenticitě uměleckého díla“ apod. Najednou nikomu nevadí to, co by jistě „vadilo“ u českého vydání, tedy odchylka od referenční pozitivní kopie, které se měl digitalizovaný výsledek přiblížit. Vraťme se ale ke criterionskému vydání. Americký disk jednoznačně vede v bonusech. Již jsem to psal ve své recenzi českého vydání z roku 2011: český vydavatel z různých důvodů nevyužil možnosti doplnit disk ani rozhovory, ani screenshoty ze scénáře, ani dobovými upoutávkami. Tuto podle mého nedostatečnost americký vydavatel napravuje. Ukázka z rozhovoru s Magdou Vášáryovou je k dispozici na YouTube. Co se týká recenzních reakcí na criterionský disk, tak jsou jednoznačně pozitivní, ba až nadšené. A našince potěší, že nadšení neplyne až tolik z technického provedení, ale spíš ze samotného filmu, který je pro zahraniční publikum příjemným překvapením, v některých případech skoro zjevením. Za všechny případy několik citací ze zahraničních recenzí: „Mé nadšení pro tento film roste pokaždé když ho vidím. Marketa Lazarová je opravdu mistrovským dílem evokující Andreje Tarkovského. Nově zrekonstruovaný obraz je fascinující a Criterion rozšířil své vydání o mnoho hodnotných bonusů. Nejvyšší doporučení!“ /DVDBeaver.com/ „Marketa Lazarová je ve vysokém rozlišení úžasná. Pokud již máte české vydání na Blu-ray, doporučujeme zakoupit také criterionský disk, protože přináší vynikající výběr informativního a exkluzivního materiálu. Nejvyšší doporučení.“ /Blu-ray.com/ „...V roce 1998, když se po pádu komunismu vyčistilo kulturní ovzduší, byl Vláčilův film českými kritiky a filmaři prohlášen za nejvýznamnější film, jeho "Jih proti Severu" – předčil Miloše Formana, Jana Němce, Věru Chytilovou, Jiřího Menzela, Evalda Schorma atd. Až v roce 2002 proběhla putovní Vláčilova retrospektiva v USA a i pro hrst zdejších artových mágů to byl nápor, Marketa Lazarová byla prožívána jako zjevení... Nyní, jedenáct let poté, vstoupil film do hlavního proudu, restaurovaný na criterionském Blu-ray a je k dispozici všem a všude, takže můžeme konečně mluvit o tom kam patří, a zda se změní, jak doufám, sinusoida poválečné filmové historie.“ /Sundance NOW/ „Vláčilova Marketa Lazarová (1967) je virtuální terra incognita.“ /The New York Review/ „Marketa Lazarová nás nutí uvědomit si, že musíme přehodnotit mezinárodní kinematografii šedesátých let, rozšířit ji nad rámec uznávaných mistrovských děl nové vlny o objevené opomíjené žánry a auteury. Ve své knize Screening Modernism: European Art Cinema, 1950–1980 Kovács ukazuje, jak se idea moderního filmu objevila po druhé světové válce a vyvinula v průběhu padesátých a šedesátých let do filmového umění (původně popsaného Davidem Bordwellem) v rámci obnoveného kontaktu s modernismem, ale lišící se v mnoha ohledech od avantgardní kinematografie dvacátých let. Cítím, že naše současná kinematografie ustoupila od modelu filmového umění šedesátých let a zaměřuje se spíše na buď komerční žánry nebo na samostatně stojící, kontemplativní kinematografii... obětovala experiment a vzrušení šedesátých let pro větší formalismus. Žádný film neztělesňuje možnosti šedesátých let lépe než Marketa Lazarová. Podle mého názoru to není jen zanedbané mistrovské dílo, ale příklad toho druhu kinematografie, která byla zároveň vášnivá a provokativní, znepokojující a vzrušující, a přesto dost zásadně inspirativní pro diváky a filmaře budoucnosti. Znovuobjevení tohoto výjimečného filmu by mohlo obnovit smysl pro možnosti kinematografie.“ /Criterion.com/ Z dalších odkazů: A právě přijetí filmu kritikou lze považovat za asi největší „zisk“ americké edice – uvedení MARKETY LAZAROVÉ do povědomí širší veřejnosti prostřednictvím asi nejrenomovanějšího vydavatele filmů na BD a DVD. 
[Na Nostalghia.cz publikováno 12. července 2013]
|
| * * *
|
|
| 
|
|
|
|
|
| © 2005-2024 Nostalghia.cz © 2005-2024 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |