|
|
Druhý svazek edice Inicály byl představen už v létě na letošní LFŠ v Uherském Hradišti.
Přibližuje tvorbu Aki Kaurismäkiho, uvedenou na LFŠ v kompletní retrospektivě navazující
na menší profil tvůrce, který byl na této akci prezentován přibližně před 20 lety.
S filmy finského režiséra Aki Kaurismäkiho jsem se poprvé setkal na uherskohradištské
filmové škole někdy na začátku 90. let, kdy zde běžel malý profil jeho tvorby,
sestavený z filmů 80. let a pak tuším i z tehdejší čerstvé novinky BOHÉMSKÝ ŽIVOT.
Kaurismäki mě zaujal, ostatně jako tehdy řadu ostatních, svým minimalismem a humorem,
který v kontextu sociálně laděných témat místy přecházel až do mrazivých poloh.
V průběhu 90. let jsem se jeho tvorbu snažil sledovat soustavně a prakticky nikdy
jsem se nezklamal, nicméně postupně jsem jeho filmové novinky spíš jen registroval
a vnímal „z povzdálí“.
Když se na letošní LFŠ v Uherském Hradišti uspořádala opět Kaurismäkiho retrospektiva,
dokonce za osobní účasti režiséra, bylo to nejen navázání na téma zde prezentované
téměř před 20 lety, ale pro mnohé (i pro mne) zjištění, že za tu dobu se svět i filmy
kolem v mnohém změnili, ale filmy Aki Kaurismäkiho si stále uchovávají svůj zvláštní
půvab a křehkost, byť jejich hrdinové jsou často vystavováni nezávidění- hodným
situacím a životním peripetiím. Nadále z nich vane mlčenlivý, lehce smutný pohled
na svět, v němž se mísí nepatrná nostalgie s poezií „všedního dne“, beznaděj situací
s optimismem jejich hrdinů, tragédie s lakonickým humorem. Sledovat Kaurismäkiho
filmy znamená pohybovat se v jakémsi zvláštním uzavřeném světě, kde se vše točí
jakoby beznadějně v kruhu z nějž není východisko, ale kde je vám přitom dobře,
protože máte pocit, že jste v dobré společnosti.
Plnými doušky to vše poskytla návštěvníkům letošní LFŠ nejen samotná retrospektiva,
ale i sborník Aki Kaurismäki: Světla soumraku, který jako druhý svazek edice Iniciály
vydala AČFK ve spolupráci s nakladatelstvím Casablanca. Sborník odpovídá záměru
celé edice Iniciály – přinést mnohostranný portrét, monografii tvůrce, obsahující
analýzy, rozhovory, reflexe i faktografii, jejichž koktejl může „iniciovat“ přemýšlení
o tvůrci i jeho filmech.
Kniha nabízí jak širší uvedení do kontextu finské kinematografie 80. let (Petr von
Bagh: Mraky odtáhly) nebo do finských kulturně-společenských souvislostí prezentovaných
v Kaurismäkiho filmech (Viola Parente-Čapková: Kaurismäkiho Akilandie), tak i
souhrnnější či naopak tematicky úžeji vymezené pohledy na jeho tvorbu. Z pera Petra
Fischera pochází text Od osamělosti k samostatnosti, věnující se vnitřnímu vývoji
hrdinů Kaurismäkiho filmů, s ním lze do jisté míry svázat i příspěvek Michala Procházky
Rytíři nedbalé melancholie, v němž je představen jakýsi typologický a psychologický
profil Kaurismäkiho hrdinů, prostupujících v mnoha případech jednotlivými filmy a
nepostradatelně dotvářejících jejich obsah i kratší text Vlastimila Zusky Ostrůvek
jasu ve Světlech soumraku, zaměřující se na důležitost vedlejší postavy párkařky ve
filmu SVĚTLA SOUMRAKU. Vnějšímu světu Kaurismäkiho filmů se věnuje Pietari Kääpä
(Centrum a periferie ve filmech Akiho a Miky Kaurismäkiových), Lea Trojanová se
pak zaobírá literárními inspiracemi některých jeho filmů (Od destrukce k věrnosti
aneb Kaurismäkiho adaptace literárních děl). V oddílu Rozhovory je zařazen jak
rozhovor s Aki Kaurismäkim, určený přímo pro tento sborník, tak i rozhovor
s „kaurismäkiovsky“ mlčenlivým Miroslavem Krobotem, který pro jevištní uvedení
adaptoval film MUŽ BEZ MINULOSTI. Přiložen je i Kaurismäkiho text Baudelaire,
horečnatá blouznění, který autor napsal v roce 1980, tedy v době, kdy se jako
třiadvacetiletý mladík „jen“ filmově vzdělával ve filmových klubech. Faktografický
oddíl knihy zahrnuje jak biografický profil, tak kompletní filmografii, soupis
ocenění a výběrovou českou i zahraniční bibliografii.
Kamila Boháčková (ed.)
Aki Kaurismäki: Světla soumraku
AČFK - Casablanca
Praha 2011
211 str.
199 Kč
ISBN 978-80-87292-13-6
[na Nostalghia.cz publikováno 27. září 2011]
|