|
|
Monografický sborník Béla Tarr: V oku velryby vyšel jako knižní doplněk režisérovy retrospektivy,
která proběhla na letošním ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Editorka
Kamila Boháčková v něm shromáždila dvanáct studií a rozhovorů, které reflektují Tarrovu
tvůrčí osobnost a imaginaci, to vše doplněné faktografickými přílohami a fotografiemi.
Sborník vyšel ve spolupráci s nakladatelstvím Casablanca jako první svazek nové řady
Iniciály, jíž tento vydavatel rozšiřuje své portfolio o další tématickou kolekci.
Ačkoliv se filmy Bély Tarra dostaly do širšího povědomí už ve druhé polovině 80. let
(především filmem ZATRACENÍ z roku 1987), současná mezinárodní vlna zájmu o tvorbu tohoto
originálního maďarského tvůrce se nese až od uvedení jeho SATANSKÉHO TANGA v roce 1994. Tarr
zde překvapil neobvyklou formální strukturou i intenzivním filozofickým zaměřením mnohahodinového
díla, které jakoby se na jedné straně ohlíželo za velkými tvůrci minulosti (Tarkovskij, Antonioni,
Fassbinder), ale současně tyto souvislosti rozvíjelo v nových a současných kontextech. Následující
WERCKMEISTEROVY HARMONIE (2000) završily nejen Tarrovu „černou trilogii“, na níž především stojí
jeho proslulost, ale dovedly míru jeho apokalyptického vidění světa až na pokraj abstrakce.
Tarr se tímto snímkem myslím dostal až k bodu, v němž se vlastně počíná jeho filmová dráha:
podle vlastních slov chtěl vždycky být spíš filozofem než filmařem. („Pak člověk s věkem
přichází na to, že bohužel neexistují jen sociální problémy, ale že celá ta věc má nějaký
ontologický význam, a když pak člověk zestárne, tak přijde na to, že je to kosmické.“)
Sborník se snaží přiblížit Tarrovu osobnost a tvorbu z různých úhlů pohledu: najdete
zde komplexní analýzu jeho díla, popisnější texty i studie o konkrétních filmech nebo
o jejich jednotících prvcích, rozhovory s režisérem i s některými členy jeho tvůrčího
týmu či jen faktografické soupisy. Osobně mne velmi zaujala nejrozsáhlejší studie v
knize, analýza Svět podle Bély Tarra od Andráse Bálinta Kovácse, považovaná za
nejkomplexnější text o Tarrově kinematografii. Nejen po faktografické stránce, ale především
v propojení témat a motivů Tarrova díla a v popisovaných kontextech, které mi zatím byly
buď utajeny (neboť neznám všechny Tarrovy filmy) nebo jsem je jen matně tušil. Některé
příspěvky je asi vhodné číst až po znalosti konkrétního filmu (např. text Hany Stuchlíkové
o filmu MUŽ Z LONDÝNA). I tři rozhovory s Bélou Tarrem jsou rozdílného vyznění: v
jednom Tarr odhaluje místy (pro mne) nečekaný pohled na vlastní filmy, v jiném se zmiňuje
spíš jen o drobnostech ze zákulisí příprav a natáčení konkrétních filmů, o spolupráci s herci
apod. Autoři studií a rozhovorů pocházejí z různých zemí, jejich texty vyšly v různých časopisech
(některé byly psány přímo pro sborník) a v celkem úzkém časovém rozmezí let 2007–2010. To vše
tedy nabízí rozrůzněnost pohledů, hodnocení, jiné vnímání kontextů. Ucelený systém si tak musí
udělat divák-čtenář sám.
Čtvercovým formátem sborník připomíná řadu profilů světových filmových tvůrců, kterou svého
času vydával Český filmový ústav (blahé paměti), ale o této „návaznosti“ jen spekuluji.
Grafické řešení obálky s vyraženými iniciálami T a B je nápadité a hezké, i když při praktickém
používání knihy jsem o okraje vyříznutých míst často zavadil prsty rukou a je otázka, jak se
časté používání podepíše na jejím stavu. Jinak je ediční, redakční a tiskařské zpracování velmi
precizní a příjemné. Pokud Iniciály budou pokračovat v tomto duchu, můžeme se každý rok těšit
na velmi příjemné setkání.
Kamila Boháčková (ed.)
Béla Tarr: V oku velryby
AČFK - Casablanca
Praha 2010
202 str.
199 Kč
ISBN 978-80-87292-07-5
[na Nostalghia.cz publikováno 26. 8. 2010]
|