|
|
Květnová premiéra filmu Terrence Malicka THE TREE OF LIFE se blíží. Na webu se k
tomuto očekávanému titulu již nějakou dobu postupně objevují více či méně podstatné
informace. Jednou z těch zajímavějších je režisérova synopse vlastního filmu, která
předznamenává nejen více z obsahu, ale i jeho obecnější filozofické zakotvení,
jak je tomu ostatně u Malicka běžné. Na úvod je vhodné poznamenat, že z textu
částečně vyplývá obsah i autorská interpretace díla, takže kdo chce Malickův nový
snímek vidět s „čistou hlavou“, neměl by další řádky číst. Za překlad anglického
textu děkuji Martinu Škabrahovi.
Kosmicky a tematicky je „ztráta nevinnosti“ výraz pro rozpoznání či objevení
protikladné přirozenosti, která je v rozporu s tím, co vnímáme jako přirozený řád
světa, v němž jsme byli vychováni.
Křesťanství je prvním náboženstvím, v němž dítě vědomě páchá hřích, porušující deset
přikázání. To je předjímáno svátostí první zpovědi.
Dodal bych, že jen člověk může reflektovat ztrátu nevinnosti a trpět jí. Zvířata
zůstávají nevinná, dokonce i v případě lvíčete, které prvně rozsápe svou oběť, nebo
šimpanze, který kamenem zabije jiného šimpanze. Vše zde vyvěrá z vrozeného vzorce
chování, který jim má umožnit přežít v drsném prostředí, jež nestrpí ušetření
života zvířete jen proto, že nám připadá „rozkošné“, ohrožené nebo cokoliv jiného,
co považujeme za věrohodné.
Jsme-li rodiči, můžeme uvažovat o několika věcech, ať jsme katolíci, nebo ne:
kdy dítě poprvé zalže;
kdy dítě poprvé pokrade;
kdy dítě poprvé spatří nebo je vystaveno zacházení, jež považujeme za obscénní;
kdy poprvé zatouží po pomstě;
kdy si poprvé dítě uvědomí, že jeho matka a otec jednoho dne zemřou a ono bude
bez pomoci vrženo do světa.
Toto všechno sedí na děj STROMU ŽIVOTA:
---
Scénář naznačuje ztrátu nevinnosti v několika stupních:
Jack spatří chromého muže (nemoc).
Kluk ze sousedství ho navede k aktům ničení a zvířecí krutosti (zlo).
Shledává, že jeho otec není dokonalý, že pod tvrdým a nesmlouvavým zevnějškem jsou slabiny.
Že jeho matka skrývá pod pláštěm veselosti spodní proud smutku; zaslechne ji debatovat
s jejím bratrem, Jackovým strýcem Rayem, o možnosti opustit manžela. (Máma a táta
nejsou bohové, mají slabiny.)
Večírek v domě divného chlapce – zde je Jack svědkem alkoholismu kamarádovy matky,
chlapec si dělá, co chce, žádný řád, žádný mateřský cit.
„Ztráta nevinnosti“ není žádnou konkrétní věcí, ale prasklinou tenkou jako vlas,
která začíná rozkládat dětský, do sebe uzavřený stav, v němž dítě ví jen to, co
ho rodiče nechají vědět.
Prolog o stvoření vesmíru předkládá systematický řád, mající svůj cíl, evoluce
živočišných druhů je systematický řád. Pak následuje rozvoj společností a civilizací,
hierarchie rodinné jednotky, která na člověčenstvo přešla od zvířat.
Dítě zakouší ztrátu nevinnosti, když bystrýma očima vnímá rozpad rodiny,
pokračující a náhlý, v důsledku smrti, nemoci nebo ekonomických těžkostí.
Jackovy utvářející roky jsou rozštěpené; je tu dvojí pohled na to, jak hledat svou
cestu životem – milosrdenství a přirozenost. Matka představuje to prvé, otec to
druhé.
Jackova neschopnost vyřešit tento duální konflikt stupňuje rozpolcenost jeho
identity, což dopadá na jeho osobní vztahy a vidění společnosti, která je pro něj
v rozporu se zákony přírody, systematicky infiltrujícími veškeré jednání a hubícími
duši.
Destrukce univerza (však) vede k jeho znovuzrození.
Vnitřně i navenek ohlašuje zničení naší duše potenciál k jejímu znovuzrození.
Chaos a řád vesmíru mírní v Jackovi svár mezi tělem a duší. Obojí nachází své místo
v souladu s přirozeným řádem, který je podle některých dán Bohem, a podle jiných
vyvstává z přirozených rytmů života.
[podle All Things Shinig, přeložil Martin Škabraha, na Nostalghia.cz publikováno 17. 3. 2011]
|