|
Recenze DVD: Josef Sudek
| ||
|
Josef Sudek ČR 1963-2000, 60 min. DVD - Region 0 Krátký film 2004 Obsahuje dokumenty: ŽÍT SVŮJ ŽIVOT (E. Schorm, 1963), FOTOGRAF A MUZIKA (E. M. Bergerová, 1974), FOTOGRAF V ZAHRADĚ (M. Šandová, 2000) čb/bar., 1.33:1, česky DD 2.0 (mono), titulky: české (pro neslyšící), anglické, německé, francouzské, ruské Bonusy: dokument A HUDBA HRAJE (J. Harvan, 1988), fotogalerie z děl Josefa Sudka, biografie Josefa Sudka, biografie Anny Fárové Nevím nakolik mi vydání českého DVD s dokumenty o Josefu Sudkovi v roce 2004 uniklo díky mé nepozornosti nebo pro jeho minimální propagaci (o disku jsem nyní našel na internetu jedinou krátkou zmínku na stránkách Krátkého filmu), ale vcelku mi to je jedno. Jsem velmi rád, že se mi dostalo do rukou aspoň nyní a věřím, že moje radost a potěšení z něj z něj jsou stejné, jako by byly v roce jeho vydání. Představovat blíže fotografa Josefa Sudka (1896-1976) asi není třeba. Tento původně knihař, který se po těžkém zranění v 1. sv. válce zaměřil na práci fotografa, vytvořil za svůj život pozoruhodné dílo, které dnes patří ke světové fotografické klasice. Od 20. let minulého století vytváří postupně několik cyklů, jež se dnes pokládají za páteř jeho tvorby. Velká část jeho díla je spojena s ateliérem na pražském Újezdě, který obýval od roku 1958 až do své smrti. Sudkovu dílu se dostalo velkého zhodnocení v řadě domácích i zahraničních výstav, po jeho smrti vyšlo také několik monografií, jednou z nejrozsáhlejších je monografie od Anny Fárové z roku 1995 (Torst). Porůznu se Sudkově osobnosti věnovali i filmaři. DVD z Krátkého filmu přináší hned několik filmových pohledů a to ne ledajakých. Disk je složen ze tří „hlavních“ dokumentů, další je pak vložen do bonusové části. Nejstarším a patrně nejznámějším z nich je 13 minut dlouhý dokument Evalda Schorma ŽÍT SVŮJ ŽIVOT, který vznikl v roce 1963. Žánrově by jej šlo označit za lyrický portrét. Schorm v něm přibližuje Sudka pomocí nevtíravých záběrů kamery Jana Špáty, která portrétuje fotografa v ateliéru, v milované zahradě i v procházkách Prahou nebo přírodou. Fotograf tu a tam něco sám pronáší nebo komentuje vlastní fotografie. Většinu času jej ale sledujeme při práci, při cestách přírodou, kde se s neustálým nepatrným úsměvem na tváři stále rozhlíží, zkoumá okolí, světlo. V kontrastu k tomu nastříhává Schorm dokumentární záběry z ruchu denního i nočního života velkoměsta, vedle nějž je svět ve dvoře újezdského činžovního domu a v dřevěném ateliéru doslova zjevením, závanem jiného světa. A oba tyto světy spojuje jen úzký temný průjezd, kterým pobíhají při svých hrách děti. Neopomenutelným rozměrem filmu je skladatelská účast Jana Klusáka, jehož hudba dotváří atmosféru díla. Ještě za Sudkova života vznikl i dokument FOTOGRAF A MUZIKA (22 min.), který v roce 1974 natočila Eva Marie Bergerová. I ten se nese v lyrické tónině, zaměřuje se ale jen na jednu specifickou část Sudkovy tvorby, inspirovanou hudebním dílem Josefa Janáčka. Krajina rámovaná obzorem Beskyd, bukové lesy, Janáčkův dům v Hukvaldech, tichá zahrada, světlo pronikající oknem či tajemný svět pralesa Mionší. To vše doprovozeno Janáčkovou klavírní hudbou a fotografovým monologem, v němž vzpomíná na své setkání s Janáčkovou tvorbou a na prvotní inspirace, které ho vedly k fotografickýcm výpravám do Janáčkova kraje a snaze o přiblížení se k jeho hudbě i skrze zachycení krajiny. Časově nejmladším pak je 24 minut dlouhý dokument FOTOGRAF V ZAHRADĚ z roku 2000. Částečně jde o časosběrnou reportáž zachycující obnovu Sudkova ateliéru na pražském Újezdě, prokládanou vzpomínkami několika Sudkových přátel (proložených různými dobovými fotografiemi) a zejména dr. Anny Fárové, která uspořádala celou Sudkovu pozůstalost a hrála iniciační roli při obnově jeho pražského ateliéru. Kvalita přepisu obrazu u obou starších dokumentů je překvapivě dobrá. Obraz sice neprošel dodatečným úplným digitálním čištěním, obsahuje tu a tam drobné nečistoty nebo škrábance, ale je přiměřeně kontrastní a stabilní. Dokument FOTOGRAF V ZAHRADĚ už vznikal na digitální technologii, takže u něj větší problémy s přepisem nebyly. Zvuk je ve všech případech dvoukanálové mono v DD 2.0 ve velmi dobré kvalitě. Vydavatelé počítali se světovou proslulostí Josefa Sudka a vybavili disk nejen českými titulky pro neslyšící, ale i titulky v hlavních světových jazycích. Bonusový materiál obsahuje v první řadě další film, kterým je dokument A HUDBA HRAJE (11 min.) Josefa Harvana z roku 1988 z cyklu Filmový zpravodaj (č. 44/88). Jeho největším přínosem je zachycení dezolátního stavu Sudkova ateliéru na konci 80. let, kdy celý objekt i s vybavením podléhal velmi rychlé zkáze. Výpovědi zainteresovaných osob (obdivovatelé Sudkova díla, památkáři i ministerští úředníci) v mnohém oživují atmosféru období „perestrojky“, kdy se na problémy sice mohlo upozorňovat, ale stejně nebyla vůle je řešit (zejména viz výpověď pracovníka ministerstva kultury). Ke zkáze Sudkova ateliéru nakonec došlo, jeho znovuzrození pak zachycuje již výše zmíněný film Marie Šandové. Dalšími bonusy je výběrová kolekce 33 fotografií z obsáhlé Sudkovy tvorby, podrobný Sudkův životopis z pera Anny Fárové a v neposlední řadě i textový portrét této historičky umění, která má na záchraně a prezentaci díla Josefa Sudka zásadní podíl. Krásný rozkládací digipack ve formátu knižní „malé řady“ fotografických monografií a na jehož deskách je několik Sudkových fotografií dotváří úchvatný dojem z DVD, které vyzařuje lásku k Sudkovu dílu a jeho uměleckému odkazu. Sudek o svých fotografiích občas říkal: je to „snímek, který mne potkal“. Jeho osobnost i tvorba mají andělský rozměr a toto DVD je krásně připomíná. 
[Na Nostalghia.cz publikováno 9. 4. 2008]  P.S. Podle mých informací je asi jediným místem kde se DVD dá zakoupit právě Ateliér Josefa Sudka na pražském Újezdě (Újezd 30, Praha 1). Cena DVD je 650,- Kč. Oficiální stránky této galerie jsou na adrese www.sudek-atelier.cz, oficiální stránky vydavatele DVD najdete na www.kratkyfilm.cz. V obou případech jsem na nich ale o vydaném disku nenašel jedinou podstatnou informaci. | |
* * * | ||
| ||
|
| ||
|
© 2002-2024 Nostalghia.cz © 2002-2024 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |