|
|
POKÁNÍ
(Pokajanie)
Rusko 1984, 153 min.
DVD - Region 0
Ruscico 2003
PAL, bar., 1.33:1, gruzínsky, francouzsky, ruský voiceover; DD 5.1
titulky: ruské, anglické + 11 dalších jazyků (češtine NE!)
Sám si ještě moc dobře pamatuji na dobu, kdy se POKÁNÍ dostalo na plátna našich kin.
Ve 2. polovině 80. let se odehrával skoro neuvěřitelný úkaz: na ruský (sovětský) film uvedený
v běžné (tedy ne klubové) distribuci bylo pravidelně vyprodáno, chodili na něj lidé nejrůznějšího
věku a názorové orientace, mnozí přišli na film vícekrát než jednou, živě se o něm
hovořilo. Sám si moc dobře vzpomínám, jak jsme při mém tehdejším vysokoškolském studiu
vypouštěli programy přednášek a povídali si s profesory o POKÁNÍ... Působilo v tehdejší
atmosféře jako zjevení a musím s potěšením přiznat, že i když je film možná pro někoho svázán
právě jen s onou „perestrojkovou“ dobou, já jsem po jeho nedávném shlédnutí na DVD zjistil,
že neztratil vůbec nic ze své velikosti a hloubky.
Tengiz Abuladze komponoval POKÁNÍ jako závěrečnou část volné trilogie, která se započala
v roce 1967 filmem PROSBA a pokračovala uhrančivým dílem STROM PŘÁNÍ (1977).
V POKÁNÍ se na rozdíl od předchozích dvou snímků Abuladze obrátil zdánlivě ke
konkrétní historické situaci, a byť se snažil veškerou použitou symbolikou hovořit
univerzálně, troufám si tvrdit, že většina tehdejšího publika si film promítala do reálných
dob stále ještě živé minulosti. I přesto si ale myslím, že Abuladze dokázal ve filmu udržet
rovnováhu mezi „konkrétním“ a „obecným“, což byl podle mne jeden z důvodů tak mohutného ohlasu
filmu, protože si v něm každý našel to své.
Ruscico vydalo disk v roce 2003 jako první (a zatím jediný) z výše zmíněné Abuladzeho
trilogie. Podle vydavatelského plánu měly být oba tituly předcházející POKÁNÍ
vydané v roce 2004, ale bohužel zatím nejsou žádné zprávy o tom, jak práce na nich
pokračují. DVD s POKÁNÍ je, řekl bych, klasické Ruscico: dobře remasterovaný
obraz, bohatá jazyková výbava, která umožňuje disk vyvézt do všemožných koutů světa
(tradičně ale neočekávejte češtinu) a zvukový remix do DD 5.1. Ten je, domnívám se,
největší slabinou celého disku. Je sice udělaný dobře, zvuk je zřetelný, čistý, ale stále
si nedokážu zvyknout na příliš „rozlehlé prostory“, kterými mne občas zvukové remixy z
Ruscica obklopují. Jejich pojetí šestikanálového zvuku se mi zdá místy až naivní - např.
ve scéně Varlamovy návštěvy u malíře Sandra Barateliho, odehrávající se v jedné místnosti,
zní do zadních či bočních kanálů namíchané hlasy postav mimo obraz až komicky. Zdá se mi
to nepřirozené jak k situaci ve filmu (uzavřená místnost), tak i k formátu obrazu, který
je 1.33:1. Proto při sledování filmu doporučuji svést šestikanálový zvuk jen do dvou předních
kanálů. Ze tří zvukových stop má pro českého diváka význam jen jediná, ta gruzínská, naštěstí
originální. Dále je na disku přítomný i francouzský dabing a pod ruským DD 5.1 se skrývá
prakticky neposlouchatelný voiceover.
Bonusová část disku obsahuje dokument o Berijovi, jednom z předobrazů démonického Varlama
a také asi 10-ti minutový dokument, povícero z archivních záběrů, o Veriko Andžaparidzeové,
jedné z nejslavnějších gruzínských hereček, jíž Tengiz Abuladze složil ve filmu drobný
hold, když ji obsadil do zdánlivě epizodní, ale klíčové role babičky, která se v závěru
ptá na cestu ke chrámu. Bonusová fotogalerie obsahuje asi desítku snímků z natáčení
a oddíl filmografií poměrně podrobné údaje o většině herců a dalších tvůrců filmu.
[Na Nostalghia.cz publikováno 3. 8. 2003]
|