Recenze DVD: BLOKÁDA


BLOKADA
Rusko 2005, 51 min.
DVD - Region 0
Arthouse 2007
čb, 1.33:1, DD 2.0 (mono), DD 5.1, němý (bez titulků)
www.arthouse.ru
www.loznitsa.com

„...ta válka je schovaná někde tam v archivech.
Naše epocha se do nich ještě nedostala.
Dostat se do archivu je privilegium. Privilegium těch národů,
které prožily, pochopily a vstřebaly otázky historie.
My jsme ještě nic neprožili, nepochopili ani nevstřebali.
Pro nás je to vše více než jindy aktuální.“
Sergej Loznica



Blokáda Leningradu, nakolik je tragickou událostí druhé světové války i celých moderních dějin, je svým způsobem fascinující záležitost. Přes dva roky trvající obležení města, kdy na jedné straně stála časem víc a víc unavená a demotivovaná německá armáda a na druhé straně stále vyčerpanější ruská obrana, jejímž největším „pomocníkem“ byla tuhá zima, si vyžádalo přes 1,5 milionu mrtvých na ruské straně, ať už na bojišti nebo, a to především, v samotném městě, kde docházely zásoby všeho - potravin, topiva, pohoných hmot, léků, základních potřeb.

O obyvatelích města, kteří byli nuceni existovat v nepředstavitelných podmínkách toho bylo napsáno i řečeno mnoho. Před pár lety k tomuto tématu přispěl, dle mého soudu zásadním způsobem, také režisér Sergej Loznica a to svým střihovým dokumentem BLOKÁDA z roku 2005. Loznica prošel naprostou většinu dochovaných archivních záběrů z obleženého města, vypovídajících ani ne tak o vlastním boji na obléhací linii, ale spíše o životě obyčejných lidí ve městě. Bojové události se do filmu dostávají vlastně jen skrze několik úvodních sekvencí s přípravou protiletecké obrany a hašení požáru zasažených budov a vzdáleně pasáží se skupinami německých zajatců, kteří jsou za mlčenlivého přihlížení obyvatel vedeni městem. Jinak jsme svědky nefalšovaného boje o přežití v němž obyvatelé města shánějí jídlo, pití, topivo, pohřbívají své mrtvé. Před divákem defilují záběry v nichž se zpočátku město jen připravuje na obranu, lidé dál běžně chodí do práce, na ulicích stojí hlídky. První zvuk sirén, útěky do krytu, první bomby. První mrtví, hašení požárů. V paměti utkví především scény záchrany knih z hořící budovy knihovny. První odsuny civilního obyvatelstva než se kruh blokády definitivně uzavře. Snímání soch z podstavců, aby byly ukryty před bombardováním. Rozstřílené paláce, poškozený Kazaňský chrám, poničené mosty přes ramena Něvy. Zima. Město je sevřeno ledovým krunýřem, auta zamrzlá ve vrstvě ledu z prasklého vodovodního potrubí. Obyvatelé shánějí jídlo, vodu na pití, rozebírají dřevěné stavby na topivo. Vozí své mrtvé do hromadných hrobů, po ulicích se povalují zmrzlé mrtvoly. Lidé kolem nich netečně procházejí. Pak se už objevují ohňostroje vítězství. Jásající davy, oslavné salvy. Celý film, celou tu strhující sekvenci obrazů pak uzavírá mrazivá scéna: tisícový dav stojí kolem prostranství se šibenicí, kde jsou veřejně popraveni ti, kdo se dopustili rabování...

BLOKÁDA je mrazivý film. Je silný, protože každý záběr je zachycenou realitou. Je to skutečnost, která se odehrála tak jak to je vidět. Není nám předkládána zpracovaná, jako propaganda, ale jen sama o sobě v celé mrazivé nahotě. Jeden ruský recenzent o filmu mj. napsal: „...ve skutečné hrůze nechcete otevřít oči, ale zakrývat je nelze.“

Dochované filmové záznamy jsou přirozeně němé. Sestavit z nich střihový dokument tedy vyžaduje vypořádat se nějak s absencí zvukové stopy. To lze učinit např. hudebním doprovodem nebo komentářem. Loznica ale oba tyto způsoby odmítl, protože každý z nich svým způsobem v sobě obsahuje sugestivní „manipulativní“ prvek, čemuž se chtěl vyhnout. Jeho záměrem bylo nechat promlouvat pouze obraz, zachycenou skutečnost a nechat diváka to vše, alespoň prostřednictvím obrazu „prožít, pochopit a vstřebat“. Zvolil proto jiný, méně častý způsob - dodatečně „ozvučil“ němé dokumentární záběry domixovanou ruchovou stopou - ruchy ulice, aut, vítr, šum saní na sněhu, šplouchání vody - vždy podle toho, co je ve filmu právě vidět. Žádné dialogy, žádný komentář, jen syrová řeč obrazů a „autentických“ ruchů.

Dokument uvedla před časem i Česká televize, v roce 2007 vyšel v Rusku i na DVD. Disk obsahuje vlastní film ve velmi dobrém obrazovém přepisu, samozřejmě při vědomí technického stavu dochovaných originálních záznamů (poněkud záhadou je obraz v normě NTSC, což ale samozřejmě přehrávání disku nijak nevadí), doplněný zvukovou stopou v DD 2.0 nebo volitelně v působivém šestikanálovém remixu (DD 5.1). Regionálně nekódovaný disk obsahuje ještě textovou biografii režiséra a krátkou fotogalerii.

[Na Nostalghia.cz publikováno 27. 2. 2008]



* * *
TOPlist


© 2002-2024 Nostalghia.cz
© 2002-2024 Petr Gajdošík

[Facebook] [Twitter]