[1]
Ve sbírce NFA uložena kopie v délce 495 m. [zdroj: NFA]
|
|
bar., loutkový, 17 min.; 35 mm (489 m)[1], 16 mm (196 m); 1:2,35.
Pracovní název: Faust.
Promítání povoleno: 17. 12. 1958.
Námět, scénář: Emil Radok, J. A. Novotný.
Režie: Emil Radok.
Kamera: Svatopluk Malý.
Hudba: Zdeněk Liška.
Střih: Milada Sádková.
Dekorace: Vlastimil Beneš.
Dramaturg: Josef Menzel.
Triky: Vl. Jurajdová.
Vedoucí výroby: J. Mojžíš, J. Soukup.
Autor komentáře: J. A. Novotný.
Komentář čte: Karel Richter.
Z dobové popisky ve Filmovém přehledu:
„Český loutkový širokoúhlý barevný film zachycuje hru lidových klasických loutek.
Ryze filmovými prostředky se snaží oživit atmosféru starých loutkářských představení.“
Poznámky:
→ Na filmu se jako výtvarník a loutkovodič podílel Jan Švankmajer (viz níže).
→ Některé zdroje uvádí v názvu jméno „Johannes“ se dvěma „n“, na filmovém
pásu je ale jen jedno „n“ – „Johanes“.
→ Film se uváděl jako předfilm francouzského filmu DEJ SI POZOR, LA TOURE!
(1958, r. Georges Lampin).
→ Film on-line.
Bibliografie:
→ -ec: Faust na širokém plátně. Kino 13, 1958, č. 26 (18. 12.), s. 412.
→ Tři nové loutkové filmy. Filmové informace 10, 1959, č. 5 (4. 2.), s. [12].
→ -j-: Johannes doktor Faust. Filmový přehled, 1959, č. 6 (14. 2.), nestr.
→ Krátké filmy do kin. Filmové informace 10, 1959, č. 11 (18. 3.), s. 8.
→ Dej pozor, La Toure! Filmové informace 10, 1959, č. 11 (18. 3.), s. 6.
→ Havelka, Jiří: Československé krátké filmy 1945–1970. II. sv., A–O, Praha, Čs. filmový ústav 1977, s. 196.
Pozn. k filmu na DVD:
Film má deklarovaný klasický širokoúhlý formát 1:2,35, nicméně v DVD boxu
Jan Švankmajer: The Complete Short Films 1964–1992 vydaném v roce 2007 v
British Film Institute (stránka vydavatele
zde)
je film uložen v atypickém formátu 1:2,78. Pídil jsem se po příčinách tak netypického formátu, který
se zdál zjevně vytvořený horizontálním ořezem horní a dolní části obrazu. Z NFA v Praze mi odpověděli,
že originální filmový pás je ve formátu 1:2,35 a podivný ořez tak byl potvrzen. Spojil jsem se tedy s
BFI a s producentem jejich švankmajerovského boxu Michaelem Brookem. Ten mi na můj dotaz po původu atypického
formátu odpověděl, že film takto dostali na digibetě od majitele autorských práv (nespecifikoval
kterého přesně) a i když se snažili domluvit nový přepis, tak se to nakonec nepodařilo. V BFI tak stáli
před volbou, zda-li film vydat v ořezané podobě a nebo vůbec. Nakonec se rozhodli pro první možnost.
Původ a důvod ořezu je tedy zatím stále záhadou.
Níže ukázka z vydání v BFI. Pro názornost jsou chybějící části obrazu na DVD vyznačeny červeně
(na DVD jsou tyto plochy samozřejmě černé).
|