VZDYCHÁNÍ DUŠE V OČISTCI
Svatoroční muzika 109

1.
Uslyš, prosím, mé volání,
uslyš, věčný Bože,
uslyš pláč můj a slyš lkání,
pomoz z mého hoře!
  Nakloň k hříšné ucha tvého,
  ach, nezavrhuj žádného
  v tě doufajícího!

2.
Ach, v dlouhém přilíš vězení,
Pane, pozůstávám,
však velké mé provínění
nijakž nezastávam;
  toliko hledám milosti,
  ach, tehdy z té tvé štědrosti
  vyveď z těch ouzkosti!

3.
Dlouhá v prudkém ohni chvíle,
ukrať, dobrý Pane,
ó kyž mně odpustíš mile,
prosím, ať se stane!
  Ne dle mého provínění,
  neprodlužůj mé spasení
  pro tvé umučení.

4.
Pomož z žaláře temností,
z tak bídného stanu,
ať vzdám chvály na vysostí
hojné mému Pánu.
  Ach, ukrať, ukrať bolestí
  pro ty, jenžs sám ráčil snesti,
  dej to věčné štěstí!

5.
Vzhlédni na mně v mém zármutku,
v přetěžkém trestání,
neukládej dle mých skutků
ubohé pokání;
  sice bídná neobstojím,
  milosti tvou se vždy kojím,
  spravedlnosti bojím.

6.
Ó Strážce můj, tebe žádám,
potěš zarmoucenou,
že pomůžeš, tak se nadám,
vzhlédni na ztrápenou,
  pomocti já si nemoha,
  tu přímluvu čiň u Boha,
  odtud ať pomáha.

7.
Žížeň má ať již přestane,
hlad můj ať pomine,
zimě, horku ať se stane
konec, ať promine
  mně všecky mé nepravosti,
  spáchané někdy z křehkosti
  hned od mé mladosti.

8.
Ach, volati nepřestanu,
neb mne všecko nutí,
dokud šťastně nedostanu
to odpočinutí;
  volejte, přátele mojí,
  váš hlas Boží hněv ukoji,
  ten jej upokojí.

9.
Pro odplatu, prosím, Boží
z muk těch pomahejte,
duši, jenž tak prudce hoří,
obvlažení dejte,
  málem pomocti můžete,
  málem toho dovedete,
  ach, kyž zpomenete!