SALVE A VALE UMIRÁJÍCÍHO KŘESŤANA K UKŘIŽOVANÉMU PÁNU JEŽÍŠI Česká mariánská muzika 20 1. Mdlím, Kriste: smrt jest za dveři, pomoz srdci, jenž v tě věří. Odpusť, bych tě pozdraviti mohl, poklonu učiniti. 2. Buď zdráva, prohnaná hlavo, trním zbodená, ó slávo! A tolikrát potlučená, až do krve dotlučená. 3. Buďte zdráví, ó vlasové, spasení mého klasové! Vás jsou pletly a rozpletly, pohanův ruce rozmetly. 4. Budiž zdráva, ó tvář svatá, v posměch a divadlo vzatá, jenžs tolikrát zčervenala, pro svět i poličky brala! 5. Což i vy, očí, hvězdy mé, neroztrhnete mázdry mé, abych se na vás rozesmál a vám mně místo daru dal? 6. Ó usta jistě cukrová a usta vskutku medová, odkud jestiť ta žluč pošla, že vás i srdce jest prošla? 7. Uši, buďte pozdraveni, jenž v vás není zatvrzení, mnohými pak pohaněni, od hříšnikův poškvrněni. 8. Ó lilium Pána mého (totižto hrdla bílého), buď zdrávo nad sníh bělejší, nad stříbro vinšovanější. 9. Vy ramena vyhlazená, od kříže jsouc potlačená, neste mé hříchy přetěžky, jenž jsou v zlosti zrostlé všecky. 10. Ach což vidím, mé ó ruce, takli jste zbodené prudce? Jenž v prstech svých svět nosíte, nyní krev z ran vždy trousíte. 11. Ach ještě více kormoutíš, ó Kriste můj, a zarmoutíš, když tvůj vidím bok prohnaný; kyž jsem oučasten té rány! 12. Od srdce padám k nohám tvým, neb teď že milost našla, vím, Maři Magdaléna plačíc, s slzami své hříchy líčic. 13. A tak ať se pozdravení jednou koná a loučení: Tebe, Kriste, pozdravuji, Vale poslední daruji.