UTRPNÁ S KRISTEM TRPÍCÍM A UMIRAJÍCÍM SPOLEČNOST
Česká mariánská muzika 19

1.
Tak tedy, lásko jediná,
ode mne jsi rozloučená?
Když není při smrti rovnost,
smrti rovnost,
jestiť všecka láska marnost,
láska marnost.

2.
Ach již, můj Bože, lásko má,
tvůj sám Syn na kříži skoná?
Upřímná má láska, Kriste,
láska, Kriste,
s tebou chce skonati jistě
na tvém místě!

3.
Vidím, že mně již nevěříš,
když samotný všecko trpíš.
Jestli věříš, dej, ať všeho,
dej ať všeho
oučastný jsem kříže tvého,
kříže tvého.

4.
Proč bych neměl se potiti
a s tebou mou krev cediti?
Teč štědře, krvavý pote,
drahý pote,
sladkýť jest pot, Kriste, pro tě,
Kriste, pro tě.

5.
Pokropilť jest pot krvavý
tvář Páně, to slunce slávy:
ač nestačí slzy žádné,
slzy žádné,
mé srdce vždy, Kriste, vadne,
Kriste, vadne.

6.
Nechciť tvých, světe, marnosti,
rozkoše ani stkvostnosti:
tvou krvi chci šťastným býti,
šťastným býti
a mou krev s tvou chci smísiti,
chci smísiti.

7.
Nejsem-liť pak, Kriste, hoden,
bych byl k tvé smrti připojen,
mezi hřeby, kopím, trním,
kopím, trním
dej ať vůli svou vyplním,
svou vyplním.

8.
Aj teď ruce mé, nohy mé
hřebům špičatým hotové:
ach již ruce vyměřuji,
vyměřuji!
Aj bok kopí nastavuji,
nastavuji.

9.
Nechciť, ó vínku zelený,
bys okrášlil víc vlasy my:
nenajde se víc na hlavě,
víc na hlavě
než trn a hloždí bodlavé
v tyto hlavě.

10.
Ó trni, trni milejší,
tisíckrát vinšovanější:
vyrosteť mi z tebe růže,
z tebe růže,
pamět křížového lůže,
jeho lůže.

11.
Ó vlasy hlavy Ježíše,
vínem naplněná číše!
Nápoje nechciť žádného,
nižádného,
než krupěje z vlasů jeho,
z vlasů jeho.

12.
Ó duše, duše žížnivá,
vod co jelen žádostivá,
pospěš, pospěš k té studánce,
k té studánce,
k pramenu tvého Ochránce,
ó Ochránce!

13.
Kdež jest ta vinnice byla,
byť nám Ježíše rodila
místo hroznův a dobrého
a dobrého
vína muškatelového,
tělo jeho.

14.
Aj teď vinnice, teď hora,
na niž vyrostla ryvola,
hora jménem Kalvarie,
Kalvarie,
na niž umřel Syn Marie,
Syn Marie.

15.
Po této vinnici pravé,
kráčím jakžto král v své slávě,
koruna mé hlavy trn jest,
hlavy trn jest,
to má sláva, to má čest jest,
to má čest jest.

16.
Však nejsem spokojen ještě,
trní nevysuší deště,
nimž tvá láska obvlažuje,
obvlažuje
srdce mé, jenž tě miluje,
tě miluje.

17.
Nediv se, Ježíši Pane,
žeť má láska neustane:
láska tvá jest věčný plamen,
věčný plamen,
nedá říkat srdci Amen,
ty rci Amen.