|
1701? / 1914 To their apartment deepNo ribaldry may creep Untumbled this abode By any man but God – |
|
1702? / 1914 Today or this noonShe dwelt so close I almost touched her – Tonight she lies Past neighborhood And bough and steeple, Now past surmise. |
|
1703? / 1914 ’Twas comfort in her Dying RoomTo hear the living Clock – A short relief to have the wind Walk boldly up and knock – Diversion from the Dying Theme To hear the children play – But wrong the more That these could live And this of ours must die. |
1703JŠ06 To blaho, v úmrtním pokojihodiny slyšet jít, úleva, vítr zvednout se a směle zabušit. Odvrat od věci smrti, smět slyšet si děti hrát, tím horší však, že mohou žít a ta z nás umírá. |
|
1704? / 1955 Unto a broken heartNo other one may go Without the high prerogative Itself hath suffered too. |
1704JŠ99 K srdci, jež zlomil žal,smí jiné přistoupit, jen má‑li vyšší zmocnění – své vlastní útrapy. |
|
1705? / 1914 Volcanoes be in SicilyAnd South America I judge from my Geography – Volcanos nearer here A Lava step at any time Am I inclined to climb – A Crater I may contemplate Vesuvius at Home. |
1705 VesuvJH77 Jsou v Jižní Americe sopkya na Sicílii, leč podle mého zeměpisu jsou také sopky blíž. Láva se kdykoli z nich řine, chuť zlézt mám jejich svah a zahledět se do kráteru – ten Vesuv v sobě mám. |
1705JŠ99 Sicílie je sopečnái americký jih, jak uvádí můj zeměpis. Na sopky mnohem blíž když po lávovém úhoru chci šplhat nahoru, do jícnu mohu pohledět – do svého Vesuvu. |
|
1706? / 1915 When we have ceased to careThe Gift is given For which we gave the Earth And mortgaged Heaven But so declined in worth ’Tis ignominy now To look upon – |
1706EK06 Když už nás přešel cit,dar nelze zpátky vrátit. Dali jsme za něj svět a nebe zbývá splatit. Když v ceně klesl teď, jaká to hanba je naň pohledět. |
1706JŠ06 Když přestals o něj dbát,byl ti dán darem, za nějž jsi dával zem, zříkal se ráje, však tak znehodnocen, že hanba je to teď naň pohlédnout. |
|
1707? / 1955 Winter under cultivationIs as arable as Spring. |
|
1708? / 1914 Witchcraft has not a Pedigree’Tis early as our Breath And mourners meet it going out The moment of our death – |
1708EK06 Vždyť kouzlo nemá rodokmen,rodí se s každým z nás – truchlící se s ním setkají, když vyprší náš čas. |
|
1711? / 1896 A face devoid of love or grace,A hateful, hard, successful face, A face with which a stone Would feel as thoroughly at ease As were they old acquaintances – First time together thrown. |
1711JŠ99 Líc, na níž z lásky není nic,zatvrdlá, zlá, úspěšná líc, líc, s níž kus mramoru si porozumí ve chvíli, jako by k sobě patřily, při prvém hovoru. |
1711EK06 Tvář, v které není láska, zář,úspěšná, zlá a ztvrdlá tvář, ta tvář, co kámen k ní by snadno do páru šel dát a byl by jako starý kamarád při prvním setkání. |
|
1713? / 1945 As subtle as tomorrowThat never came, A warrant, a conviction, Yet but a name. |
|
1714? / 1945 By a departing lightWe see acuter, quite, Than by a wick that stays. There’s something in the flight That clarifies the sight And decks the rays. |
1714ZH98 Když světlo zaniká,je všechno – v značné míře – znát ostřeji, než když hoří knot. Je něco v odchodu, co pak neobyčejně zjasní zrak a rozšíří paprsku proud. |
1714JŠ99 Světlo, jež dochází,ostřeji ozáří než knot, jenž může žít. Je něco v loučení, co zjasní vidění a zkrášlí svit. |
|
1716? / 1896 Death is like the insectMenacing the tree, Competent to kill it, But decoyed may be. Bait it with the balsam, Seek it with the saw, Baffle, if it cost you Everything you are. Then, if it have burrowed Out of reach of skill – Wring the tree and leave it, ’Tis the vermin’s will. |
1716JŠ99 Smrt je jako škůdce,který ničí sad, schopný zahubit jej, jde však nalákat. Polič na něj balzám, s pilkou po něm jdi, drť jej, ať to stojí všechno to, co jsi. Zahrabe‑li se pak do bezpečných míst – vyvrať strom a nech jej, toť, co chce ten hmyz. |
|
1718? / 1896 Drowning is not so pitifulAs the attempt to rise. Three times, ’tis said, a sinking man Comes up to face the skies, And then declines forever To that abhorred abode, Where hope and he part company – For he is grasped of God. The Maker’s cordial visage, However good to see, Is shunned, we must admit it, Like an adversity. |
1718JŠ99 Tonout není tak žalostné,jak chtít se vynořit. Třikrát prý může tonoucí tváří v tvář nebe zřít, a pak jej pojme navždy ta hrozná budova, kde rozloučí se s nadějí – uchopen od Boha. Před tváří Stvořitele, ač plnou vlídnosti, uhýbáme, jak víme, jak před protivenstvím. |
|
1719? / 1945 God is indeed a jealous God –He cannot bear to see That we had rather not with Him But with each other play. |
|
1725? / 1929 I took one Draught of Life –I’ll tell you what I paid – Precisely an existence – The market price, they said. They weighed me, Dust by Dust – They balanced Film with Film, Then handed me my Being’s worth – A single Dram of Heaven! |
1725JŠ99 Lokla jsem z života.Povím vám, co stál lok – přesně mou existenci – tržní kurz za ten mok. Brali mě po kouskách, vkládali na váhu, pak mi tu částku podali – jediný rajský hlt! |
|
1726? / 1945 If all the griefs I am to haveWould only come today, I am so happy I believe They’d laugh and run away. If all the joys I am to have Would only come today, They could not be so big as this That happens to me now. |
1726 Kiež žiale, ktoré zažiť mámMR83 Kiež žiale, ktoré zažiť mám,prídu dnes, teraz hneď. Taká som šťastná! Každý z nich navždy preč odtiahne. Kiež radosti, čo zažiť mám, prídu dnes, teraz hneď. Nebudú väčšie, než je tá, čo vo mne šťastie žne. |
|
1726JŠ06 Když všechny žaly, jež mám mít,by přišly v dnešní den, kdy jsem tak šťastná, věřím, že by prchly s úsměvem. Když všechna radost, již mám mít, by přišla v dnešní den, nebude velká jako ta, jež nastává mi teď. |
|
1728? / 1945 Is Immortality a baneThat men are so oppressed? |
|
1729? / 1896 I’ve got an arrow here.Loving the hand that sent it I the dart revere. Fell, they will say, in “skirmish”! Vanquished, my soul will know By but a simple arrow Sped by an archer’s bow. |
1729JŠ99 Sem zasáhl mě hrot.Milujíc ruku střelce, vzdávám šípu hold. Zhynula, řeknou, v „bitce“! Zdolána, duše ví, jediným prostým šípem z jediné tětivy. |
|
1730? / 1945 “Lethe” in my flower,Of which they who drink In the fadeless orchards Hear the bobolink! Merely flake or petal As the Eye beholds Jupiter! my father! I perceive the rose! |
|
1732? / 1896 My life closed twice before its close –It yet remains to see If Immortality unveil A third event to me So huge, so hopeless to conceive As these that twice befell. Parting is all we know of heaven, And all we need of hell. |
1732 Môj život dvakrát skúsil smrťMR83 Môj život dvakrát skúsil smrť …No musím ešte zažiť, či nesmrteľnosť nechce ma po tretie k zemi zraziť tak beznádejne surovo, ako po tie dva razy. Rozlúčka — toľko vieme o nebi, toľko nám z pekla stačí. |
|
1732JŠ99 Můj život zažil dvakrát smrt.Teď zbývá nalézti, zda nesmrtelnost nechystá mi třetí neštěstí, to velké, to, co rozumu se dvakrát vysmeklo. Rozchod je vše, co známe z nebe, co stačí na peklo. |
|
1734? / 1945 Oh, honey of an hour,I never knew thy power, Prohibit me Till my minutest dower, My unfrequented flower, Deserving be. |
|
1739? / 1929 Some say goodnight – at night –I say goodnight by day – Good‑bye – the Going utter me – Goodnight, I still reply – For parting, that is night, And presence, simply dawn – Itself, the purple on the height Denominated morn. |
1739EK06 „Dobrou noc“ večer říkají –já za bílého dne. Vedu si svou – jen „dobrou noc“ – ač „sbohem“ tvrdí mně. Vždyť loučení je prostě noc, být zde – je svítání – ten purpur, jenž je na nebi, sám dává jméno dni. |
|
1740? / 1896 Sweet is the swamp with its secrets,Until we meet a snake; ’Tis then we sigh for houses, And our departure take At that enthralling gallop That only childhood knows. A snake is summer’s treason, And guile is where it goes. |
1740EK06 Sladká jsou tajemství bažin,než zaskočí nás had, pak zachce se nám domů a začnem utíkat. Tak úchvatně se běží, jen dokud dětmi jsme. Vždyť had je zradou léta a se lstí plazí se. |
|
1740 HadJŠ67 Sladké je tajemství bažin,než objeví se had. Tu zatoužíme domů a začneme se hnát tím podmanivým tryskem, jejž z dětství dobře znám. Had – to je zrada léta a všude šíří klam. |
1740JŠ06 Sladké je tajemství bažin,než objeví se had. Tu zatoužíme domů a začneme se hnát tím podmanivým tryskem, jenž je jen dětství znám. Had – to je zrada léta a kam jde, tam je klam. |
|
1741? / 1945 That it will never come againIs what makes life so sweet. Believing what we don’t believe Does not exhilarate. That if it be, it be at best An ablative estate – This instigates an appetite Precisely opposite. |
1741 IstotaMR83 Náš život sladí istota,že iba raz nám patrí. Veriť, v čo nik z nás neverí, len rany väčšmi zjatrí. Ak bude znova, prinajskôr bez tela, prázdny bude. A to v nás veru vzbudzuje opačné, trpké chute. |
|
1742? / 1896 The distance that the dead have goneDoes not at first appear – Their coming back seems possible For many an ardent year. And then, that we have followed them, We more than half suspect, So intimate have we become With their dear retrospect. |
1742 Vzdialenosť, ktorú prešli mŕtviMR83 Vzdialenosť, ktorú prešli mŕtvi,sa sprvu nezdá taká veľká. Nejeden na ich návrat túžobne roky čaká. Až prejdeme aj my tou cestou a spoznáme ich žiaľ, kým na milých doma stále myslia, pochopíme tie diaľky. |
|
1743? / 1896 The grave my little cottage is,Where “Keeping house” for thee I make my parlor orderly And lay the marble tea. For two divided, briefly, A cycle, it may be, Till everlasting life unite In strong society. |
1743JŠ99 Hrob je má malá chaloupka,kde, dbajíc o náš ráj, připravuji svůj salonek a mramorový čaj. Pro dva, teď odloučené jen krátce, pouhý věk, než v nekonečném životě si budou náležet. |
|
1745? / 1945 The mob within the heartPolice cannot suppress The riot given at the first Is authorized as peace Uncertified of scene Or signified of sound But growing like a hurricane In a congenial ground. |
1745 S tou bandou v našom srdciMR83 S tou bandou v našom srdcisi neporadí ani polícia — veď nepokoj je za pokoj pokladaný. Nik nezistí to miesto, neurčí podľa sily, kde ako hurikán vie vzklíčiť nepokoj v srdciach milých. |
|
1745JŠ99 Vzpurný dav uvnitř násobušky nezlomí. Srocení, sběhlé poprvé, je zákonné jak mír. Nejisté o scéně, neznalé účasti, však sílící jak vichřice v příhodné oblasti. |
|
1748? / 1896 The reticent volcano keepsHis never slumbering plan – Confided are his projects pink To no precarious man. If nature will not tell the tale Jehovah told to her Can human nature not survive Without a listener? Admonished by her buckled lips Let every babbler be The only secret people keep Is Immortality. |
1748JŠ99 Mlčící sopka ukrývábdící plán v kráteru. Růžový záměr tají těm, k nimž nemá důvěru. Když příroda nám neříká to, co jí řekl Bůh, což příroda v nás nesnese, když nenachází sluch? Poučen ústy pod zámkem, ať mluvka zavře rty. Jedinou tajnost skrýváme, tu s nesmrtelností. |
|
1750? / 1945 The words the happy sayAre paltry melody But those the silent feel Are beautiful – |
|
1755? / 1896 To make a prairie it takes a clover and one bee,One clover, and a bee, And revery. The revery alone will do, If bees are few. |
1755JŠ99 Z jetele s jednou včelou se dělá prérie,z včely a jetele a fantazie. Z pouhé fantazie se dělá, když není včela. |
|
1756? / 1945 ’Twas here my summer pausedWhat ripeness after then To other scene or other soul My sentence had begun. To winter to remove With winter to abide Go manacle your icicle Against your Tropic Bride. |
1756 Zima v tropechJH77 Zde léto pro mne ustalo.Pro jiný kraj a jinou duši jest, co potom ještě uzrálo. Pro mne teď začal trest – tu zimu překonat, zimou se proklestit. Rozpouštěj si své rampouchy před tropy své nevěsty. |
|
1758? / 1896 Where every bird is bold to goAnd bees abashless play, The foreigner before he knocks Must thrust the tears away. |
1758EK06 Klidně tam může každý pták,včely tam skotačí, však cizinec, než zaklepe, ať slzy zatlačí. |
|
1760c. 1882 / 1890 Elysium is as far as toThe very nearest Room If in that Room a Friend await Felicity or Doom – What fortitude the Soul contains, That it can so endure The accent of a coming Foot – The opening of a Door – |
1760 OčekáváníJH77 Elysium není vzdálenějšínež pokoj nejbližší, když tam čeká přítel, radost nebo neštěstí. Jakou sílu v sobě duše má, že snese, když se šeří, zvuk blížících se kroků, otevření dveří. |
|
1760 Podsvetné nebo nie je ďalejMR83 Podsvetné nebo nie je ďalejnež izba vedia, keď ťa v nej čaká osud či dobrý priateľ, radosť alebo nešťastie. Akú však odvahu má duša, že vydrží des na tvári, zvuk krokov, čo sa blížia, búšia, a niekto dvere otvára … |
1760JŠ99 K ráji je přes práh, jako dovedlejší místnosti, kde přítele buď odsoudí, anebo oprostí. Kolik je v duši hrdinství, že může vydržet zvuk přibližujících se bot a pohled na dveře. |
|
1763? / 1898 Fame is a bee.It has a song – It has a sting – Ah, too, it has a wing. |
1763 SlávaMR83 Sláva je včela.Spieva si veľa, má žihadlo. A nezabudni na krídlo. |
|
1764? / 1898 The saddest noise, the sweetest noise,The maddest noise that grows, – The birds, they make it in the spring, At night’s delicious close. Between the March and April line – That magical frontier Beyond which summer hesitates, Almost too heavenly near. It makes us think of all the dead That sauntered with us here, By separation’s sorcery Made cruelly more dear. It makes us think of what we had, And what we now deplore. We almost wish those siren throats Would go and sing no more. An ear can break a human heart As quickly as a spear, We wish the ear had not a heart So dangerously near. |
1764 PředjaříJH77 Zvuk smutný nade vše a sladkýblázní a stále sílí – to ptáci jsou, když jarní noc se k svému konci chýlí. Začarovaná hranice od dubna březen dělí. I když tak blízko léto je, ještě se neosmělí. Je čas teď mrtvých vzpomínat – s námi se toulávali, než krutým kouzlem ztraceni tak drahými se stali. Je čas teď vzpomínat všech ztrát, nic nevrátí je zpět. Kéž by raděj skončily ty sirény svůj zpěv. Sluch někdy lidské srdce jak dýkou rozetne. Neb od ucha bývá k srdci blízko tak bolestně. |
|
1764JŠ06 Ten smutný hluk, ten sladký hluk,ten hluk, co divě zní – ptáci jej zjara dělají, když noc se slastně dní. Když březen má už k dubnu blíž, k té bájné hranici, za kterou léto postává, z nebe se blížící. To nutí myslet na mrtvé, co s námi dlívali, dík krutým kouzlům odluky dražší, než bývali. To nutí myslet, co jsi měl a co jsi oplakal. Snad chcem, ať hrdla sirén už jsou pryč, nepějí dál. Ucho nám srdce probodne tak rychle, jako šíp, dál od ucha, pro bezpečí, by bylo srdci líp. |
|
1765? / 1914 That Love is all there is,Is all we know of Love; It is enough, the freight should be Proportioned to the groove. |
1765JŠ99 Že láska je vše, co je,je vše, co víš o lásce; to postačí, náklad má být úměrný vozovce. |
1765EK06 Láska je vše, co je,toť vše, co o ní vím, a stačí to, vždyť náklad je úměrný kolejím. |
|
1766? / 1914 Those final Creatures, – who they are –That, faithful to the close, Administer her ecstasy, But just the Summer knows. |
1766JŠ06 Ti pozdní tvorové – kdo jsou,do konce hotoví spravovat jeho extázi – to pouze léto ví. |
|
1767? / 1924 Sweet hours have perished here;This is a mighty room; Within its precincts hopes have played, – Now shadows in the tomb. |
|
1768c. 1883 / 1931 Lad of Athens, faithful beTo Thyself, And Mystery – All the rest is Perjury – |
|
1769? / 1894 The longest day that God appointsWill finish with the sun. Anguish can travel to its stake, And then it must return. |
1769JŠ99 Nejdelší den, jejž určí Bůh,se sluncem chodí spát. Úzkost smí dojít k hranici a potom musí zpět. |
|
1770c. 1870 / 1945 Experiment escorts us last –His pungent company Will not allow an Axiom An Opportunity |
1770JŠ99 Pokus nás vede eskortou –kousavý průvodce, jenž nepřipustí axiom k slovu až do konce. |
|
1771c. 1881 / 1945 How fleet – how indiscreet an one –How always wrong is Love – The joyful little Deity We are not scourged to serve – |
|
1772c. 1881 / 1945 Let me not thirst with this Hock at my Lip,Nor beg, with Domains in my Pocket – |
|
1774c. 1870 / 1945 Too happy Time dissolves itselfAnd leaves no remnant by – ’Tis Anguish not a Feather hath Or too much weight to fly – |
1774JŠ99 Čas štěstí sám se rozplynea sotva co z něj přečká. To tísni křídla chybějí, či k létání je těžká. |
1774EK06 Tak šťastně se čas rozpouští,nezanechává stop – muka však křídla nemají a sílu ulétnout. |