|
EPIŠTOLA S. PAVLA K EFEZSKÝM |
Kapitola 1. |
1. | Pavel apoštol Jezukristův, skrze vůli Boží, svatým, kteří jsou v Efezu, a věrným v Kristu Ježíši: |
2. | Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. |
3. | Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu, |
4. | Jakož vyvolil nás v něm před ustanovením světa, abychom byli svatí a nepoškvrnění před oblíčejem jeho v lásce, |
5. | Předzřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista pro sebe, podlé dobře libé vůle své, |
6. | K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v tom nejmilejším. |
7. | V němž máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podlé bohatství milosti jeho, |
8. | Kterouž rozhojnil k nám ve vší moudrosti a opatrnosti, |
9. | Oznámiv nám tajemství vůle své podlé dobré líbosti své, kterouž předuložil byl sám v sobě, |
10. | Aby v dokonání plnosti časů v jedno shromáždil všecko v Kristu, buď nebeské věci, buď zemské. |
11. | V kterémž i k losu připuštěni jsme, předzřízeni byvše, podlé předuložení toho, kterýž všecko působí podlé rady vůle své, |
12. | Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prvé naději měli v Kristu. |
13. | V kterémž i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení svého, skrze kteréž také, uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení svatým, |
14. | Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho. |
15. | Protož i já, slyšev o vaší víře v Pánu Ježíši, a o lásce ke všechněm svatým, |
16. | Nepřestávám díků činiti z vás, zmínku čině o vás na modlitbách svých, |
17. | Aby Bůh Pána našeho Jezukrista, Otec slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení ku poznání jeho, |
18. | A tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho, a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých, |
19. | A kterak jest nesmírná velikost moci jeho k nám věřícím podlé působení mocnosti síly jeho. |
20. | Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých, a posadiv na pravici své na nebesích, |
21. | Vysoce nade všecko knížatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i nad každé jméno, kteréž se jmenuje, netoliko v věku tomto, ale i v budoucím. |
22. | A všecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade všecko církvi, |
23. | Kteráž jest tělo jeho, a plnost všecko ve všech naplňujícího. |
Kapitola 2. |
1. | I vás obživil mrtvé v vinách a hříších, |
2. | V nichž jste někdy chodili podlé obyčeje světa tohoto, a podlé knížete mocného v povětří, ducha toho, kterýž nyní dělá v synech zpoury. |
3. | Mezi nimiž i my všickni obcovali jsme někdy v žádostech těla svého, činivše to, což se líbilo tělu a mysli, a byli jsme z přirození synové hněvu jako i jiní. |
4. | Ale Bůh, bohatý jsa v milosrdenství pro velikou lásku svou, kterouž zamiloval nás, |
5. | Také i nás, když jsme mrtví byli v hříších, obživil spolu s Kristem, (milostí spaseni jste), |
6. | A spolu s ním vzkřísil, i posadil na nebesích v Kristu Ježíši, |
7. | Aby ukázal v věku budoucím nepřevýšené bohatství milosti své, z dobroty své k nám v Kristu Ježíši. |
8. | Nebo milostí spaseni jste skrze víru, (a to ne sami z sebe, darť jest to Boží), |
9. | Ne z skutků, aby se někdo nechlubil. |
10. | Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili. |
11. | Protož pamatujte, že vy někdy pohané podlé těla, kteříž jste slouli neobřízka od těch, kteříž slouli obřízka na těle, kteráž se působí rukama, |
12. | Vy jste byli onoho času bez Krista, odcizení od společnosti Izraele, a cizí od úmluv zaslíbení, naděje nemající, a bez Boha na světě. |
13. | Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu. |
14. | Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo, |
15. | A nepřátelství, totiž zákon přikázaní v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj, |
16. | A v mír uvodě oboje v jenom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj. |
17. | A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým. |
18. | Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom Duchu k Otci. |
19. | Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží, |
20. | Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus, |
21. | Na němž všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu. |
22. | Na kterémž i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v Duchu svatém. |
Kapitola 3. |
1. | Pro tu příčinu já Pavel ten vězeň Krista Ježíše pro vás pohany, |
2. | Jestliže však jste slyšeli o milosti Boží, kteréž jest mi uděleno k přisluhování vám, |
3. | Že skrze zjevení oznámil mi tajemství, (jakož jsem prvé psal krátce; |
4. | Z čehož můžete, čtouce, porozuměti známosti mé v tajemství Kristovu); |
5. | Kteréž za jiných věků nebylo známo synům lidským, tak jako nyní zjeveno jest svatým apoštolům jeho a prorokům skrze Ducha, |
6. | Že jsou pohané spoludědicové a jednotělní, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium. |
7. | Kteréhož jsem učiněn slouha z daru milosti Boží sobě dané, podlé působení moci jeho. |
8. | Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval ta nestihlá bohatství Kristova, |
9. | A vysvětlil všechněm, jaké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista, |
10. | Aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží, |
11. | Podlé předuložení věčného, kteréž uložil v Kristu Ježíši Pánu našem, |
12. | V němž máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho. |
13. | Protož prosím, abyste nehynuli v mých ssouženích pro vás, kteráž jsou sláva vaše. |
14. | Pro tuť příčinu klekám na kolena svá před Otcem Pána našeho Jezukrista, |
15. | Z něhož všeliká rodina na nebi i na zemi se jmenuje, |
16. | Aby vám dal, podlé bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku, |
17. | Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich, |
18. | Abyste v lásce vkořeněni a založeni jsouce, mohli stihnouti se všechněmi svatými, kteraká by byla širokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost, |
19. | A poznati přenesmírnou lásku Kristovu, abyste naplněni byli ve všelikou plnost Boží. |
20. | Tomu pak, kterýž mocen jest nade všecko učiniti mnohem hojněji, než my prosíme aneb rozumíme, podlé moci té, kterouž dělá v nás, |
21. | Tomu buď sláva v církvi skrze Krista Ježíše po všecky věky věků. Amen. |
Kapitola 4. |
1. | Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste, |
2. | Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce, |
3. | Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje. |
4. | Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého. |
5. | Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, |
6. | Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás. |
7. | Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova. |
8. | Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem. |
9. | Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země? |
10. | Ten pak, kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko. |
11. | A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele, |
12. | Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova, |
13. | Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova, |
14. | Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému; |
15. | Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, totiž v Krista. |
16. | Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce. |
17. | A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své, |
18. | Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich. |
19. | Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí. |
20. | Ale vy ne tak jste se vyučili od Krista, |
21. | Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi, |
22. | Totiž, žeť vám náleží složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících, |
23. | Obnoviti se pak duchem mysli své, |
24. | A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy. |
25. | Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové. |
26. | Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši. |
27. | Nedávejte místa ďáblu. |
28. | Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému. |
29. | Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům. |
30. | A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení. |
31. | Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí, |
32. | Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám. |
Kapitola 5. |
1. | Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí. |
2. | A choďte v lásce, jako i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou. |
3. | Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté, |
4. | A mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprymování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději díků činění. |
5. | Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník), nemá dědictví v království Kristově a Božím. |
6. | Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané. |
7. | Nebývejtež tedy účastníci jejich. |
8. | Byli jste zajisté někdy temnosti, ale nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte, |
9. | (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě), |
10. | O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu. |
11. | A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete. |
12. | Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti. |
13. | Ale to všecko, když bývá od světla trestáno, bývá zjeveno; cožkoli zajisté zjevné bývá, světlo jest. |
14. | Protož praví: Probuď se ty, kdož spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus. |
15. | Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří, |
16. | Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou. |
17. | Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně. |
18. | A neopíjejte se vínem, v němž jest prostopašnost, ale naplněni buďte Duchem, |
19. | Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích svých Pánu, |
20. | Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci, |
21. | Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží. |
22. | Ženy mužům svým poddány buďte, jako Pánu. |
23. | Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus hlava církve, a onť jest spasitel těla. |
24. | A protož jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ve všem. |
25. | Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni, |
26. | Aby ji posvětil, očistiv obmytím vody skrze slovo, |
27. | Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poškvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá, a bez úhony. |
28. | Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje, |
29. | Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev. |
30. | Neboť jsme oudové těla jeho, z masa jeho, a z kostí jeho. |
31. | A protoť opustí člověk otce svého i matku, a připojí se k manželce své, i budouť ti dva jedno tělo. |
32. | Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi. |
33. | A však i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže. |
Kapitola 6. |
1. | Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé. |
2. | Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením), |
3. | Aby dobře bylo tobě, a abys byl dlouhověký na zemi. |
4. | A vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek svých, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně. |
5. | Služebníci buďte poslušni pánů tělesných s bázní a s strachem, v sprostnosti srdce svého, jako Krista, |
6. | Ne na oko sloužíce, jako ti, kteříž se lidem líbiti usilují, ale jako služebníci Kristovi, činíce vůli Boží z té duše, |
7. | S dobrou myslí sloužíce, jakožto Pánu, a ne lidem, |
8. | Vědouce, že, což by koli jeden každý učinil dobrého, za to odplatu vzíti má ode Pána, buďto služebník, buďto svobodný. |
9. | A vy páni též se tak mějte k nim, odpouštějíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána svého v nebesích, a přijímání osob není u něho. |
10. | Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho. |
11. | Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským. |
12. | Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko. |
13. | A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi. |
14. | Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra svá pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti, |
15. | A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje, |
16. | A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti. |
17. | Lebku také spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží, |
18. | Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedliví jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté, |
19. | I za mne, aby mi dána byla řeč k otevření úst mých s smělou doufanlivostí, abych oznamoval tajemství evangelium, |
20. | Pro něž úřad konám v řetězu, abych v něm směle mluvil, jakž mně mluviti náleží. |
21. | Abyste pak věděli i vy, co se se mnou děje, a co činím, všecko vám to oznámí Tychikus, milý bratr a věrný služebník v Pánu, |
22. | Jehož jsem pro to samo k vám poslal, abyste věděli o našich věcech, a aby potěšil srdcí vašich. |
23. | Pokoj bratřím, a láska s věrou od Boha Otce a Pána Jezukrista. |
24. | Milost Boží se všechněmi milujícími Pána našeho Jezukrista k neporušitelnosti. Amen. |